Srdeční svalovina

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 15. 11. 2013, 12:05

Srdeční svalovina na řezu - linie kolmé na průběh vláken jsou interkalární disky (viz článek)

Srdeční svalovina (též myokard) je typ svaloviny, jež umožňuje pravidelné stahy srdce. Jedná se o nejmohutnější část srdeční stěny, kterou tvoří spolu s epikardem a endokardem. Nejsilnější myokard se nachází v levé komoře srdce, protože zde dochází k vypuzování okysličené krve do velkého krevního oběhu. Srdeční svalovina v sobě spojuje vlastnosti kosterní i hladké svalové tkáně.^[1]

Stavba

Základní buněčnou jednotkou svaloviny srdce je tzv. kardiomyocyt, tedy jednojaderná svalová buňka cylindrického tvaru o rozměrech 90 x 15 μm s množstvím mitochondrií,^[2] jež ve své cytoplazmě obsahuje aktin-myosinové myofibrily schopné stahu. Tyto buňky tvoří trojrozměrnou síť ,^[3] navzájem pospojovaných tzv. interkalárními disky, což jsou komplexy mezibuněčných spojení, pod mikroskopem zřetelné jako světlolomné linie.^[2] Celá svalovina je, podobně jako příčně pruhovaná svalovina, hierarchicky oddělená vazivem různé úrovně: endomysium, perimysium a epimysium.^[2] Část svaloviny srdce, tzv. převodní srdeční systém (srdeční automacie), je uzpůsobena k tvorbě a vedení vzruchu, který řídí stahy. Mimo to však má na činnost myokardu vliv sympatikus a parasympatikus, které ovšem neinervují přímo kardiomyocyty, ale ovlivňují buňky převodního srdečního systému svými mediátory.^[3]

Výživa myokardu

Výživa myokardu a obecně celého srdce probíhá díky koronárním tepnám (věnčité tepny), ty vycházejí přímo z hlavní srdeční tepny srdečnice (aorta). Pokud není myokard správně vyživován dochází ke komplikacím v podobě různých nemocí, zejména:

• Infarkt myokardu
• Ischemická choroba srdeční (ICHS)

Reference

1. ↑ GymCheb, moodle. Dostupné online.  
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2} Svalová tkáň [online]. 3. LF UK, Histologie, .ppt. Dostupné online.  
3. ↑ ^{3,0 3,1} Hladká a srdeční svalovina [online]. Patobiomechanika a Patokinesiologie, kompendium. Dostupné online.