V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Bratři Mašínové

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 29. 11. 2013, 00:11

Ctirad Mašín
Josef Mašín

Bratři Ctirad Mašín (* 11. srpna 1930) a Josef Mašín (* 8. března 1932) jsou syny generála Josefa Mašína. V roce 1945 byli bratři vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost za „osobní statečnost v době války“. Jsou však známi především svým ozbrojeným odbojem proti komunistickému režimu v Československu v letech 1951 - 53 a posléze odchodem z komunistického Československa přes východní Německo do západního Berlína v říjnu 1953. Český premiér Mirek Topolánek ocenil jejich odbojovou činnost čestnou plaketou, kterou předal 28. února 2008 ve Spojených státech Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi 4.3.2008 v Kramářově vile v Praze. Po únoru 1948 pokračovali v ozbrojeném odboji, tentokrát proti komunistům. Ctirad a Josef Mašínovi byli za žertovnou debatu o schopnosti před nimi stojícího vraku letadla, považovanou jako záměr uprchnout na Západ po nějakou dobu vězněni, Ctirad byl ve výkonu trestu i v uranových dolech v Jáchymově.

Obsah

Posloupnost událostí před útěkem

  • 13. září 1951 v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.
  • 28. září 1951 v Čelákovicích podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.[1] Tento čin Mašínů je nejčastěji odsuzován, neboť i v případě vyhlášeného válečného stavu by se v souladu s Úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 jednalo popravou bezbranného zajatce o válečný zločin. Na druhé straně při partyzánské válce se se zajatci často podle těchto pravidel nejedná. Podobné případy se ostatně vyskytly jen pár let předtím v rámci československého protinacistického odboje[2] a byly následně vyviněny Zákonem č. 115/1946 Sb.
  • 2. srpna 1952 mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník (člen LM) Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Dle tvrzení Milana Paumera se však zastřelil, když při potyčce stiskl spoušť ve chvíli, kdy mu Josef Mašín zkroutil ruku, tak že hlaveň mířila na pokladníkovo břicho.

Ozbrojený pokladník bránil peníze před Mašíny, kteří byli převlečeni do uniforem Lidových milicí. Pokladník nejprve zatajil, že má u sebe zbraň a poté se snažil zadržet neozbrojeného Josefa Mašína. Ten ho však v následné potyčce zastřelil.[3] Vedou se spory, zda zmíněný pokladník byl členem milicí. V knize Odkaz[4] je citována řeč vysokého představitele Lidových milicí a bezpečnostního referenta Karla Skokana, který také jel ve vozu a který tehdy prý tvrdil, že Rošický je člen závodní milice. Zaznívá také názor, že v tomto případě došlo k záměně jmen, milicionář se měl jmenovat Rosický a Mašínové měli zastřelit bezpartajního nečlena milicí Rošického.[5] Podle některých svědectví si za uloupené peníze (cca 900 000 korun) pořídili motorky, kožené boty, módní oblečení a jeden z členů skupiny si měl nechat zavést vodovod v domě a koupit rozkládací gauč.[6][7] V obhajobě zaznívá, že motorky byly určené pouze k rychlému přemisťování v rámci odbojových akcí a vybavení do bytu Václava Švédy zakoupili pouze proto, že ho komunisté o všechen majetek připravili a on neměl ani na čem spát, jinak žádné z uloupených peněz nepoužili pro vlastní (osobní) potřeby.[8]

Útěk z Československa

Teprve v roce 1953 se jejich pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo. Na území NDR byla však odhalena a pronásledována vojskem a příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 příslušníků Volkspolizei a armády. V říjnu 1953 v tehdejší NDR byli ve stanici Ucro zastřeleni komisaři H. Grumini a M. Lehman, další policista byl těžce zraněn. Potom byli zastřeleni policisté H. Hoffmann a H. Sunckel. Dva členové skupinky Václav Švéda a Zbyněk Janata byli v sovětské zóně Německa dopadeni a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Bratři Mašínové a poslední člen skupiny Milan Paumer úspěšně dorazili do západního Berlína. Milan Paumer s vážným průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády se záměrem pokračovat v boji proti komunismu. Jelikož při přípravě útěku a při něm zabili celkem šest ozbrojených osob (dva příslušníky bezpečnosti a ozbrojeného člena lidových milicí, který vezl výplaty, tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek), je dodnes ta část české veřejnosti rozdělena na dva tábory, z nichž jeden považuje skupinu bratrů Mašínů za vrahy, zatímco druhý za národní hrdiny, kteří vedli legitimní ozbrojený odboj proti totalitnímu komunistickému režimu.

Vyznamenání

  • V roce 1945 vyznamenání Dr. Edvarda Beneše za "osobní statečnost v době války" čs. medaile Za chrabrost.
  • Nově vytvořená Plaketa předsedy vlády České republiky - udělena 28.února 2008 premiérem Topolánkem. Podle svých slov jí Topolánek udělil, aniž by svůj záměr s někým konzultoval.

Vyznamenání od Mirka Topolánka vzbudilo novou vlnu diskuze o třetím odboji, některé veřejně známé osoby však s vyznamenáním nesouhlasily.[9][10]

Literatura

anglicky:

Dokumentární filmy

Dokumentární filmy Martina Vadase „o činnosti odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich rozporuplném přijetí v postkomunistickém Česku“:

  • Proti komunismu se zbraní v ruce, se vstupy JUDr. Pavla Bretta, zástupce ředitele ÚDV, historiků Dr. Jana Němečka, Dr. Jiřího Pernese a d. (ČT 1999)
  • Země bez hrdinů, země bez zločinců… (ČT 1996)

Další tematická díla

  • Třicet případů majora Zemana, díl 8 (Strach) - propagandistické dílo, které bylo inspirováno činností skupiny bratrů Mašínů. Jeho účelem bylo pošpinit je i případné další jejich následovníky. Mezi stoupenci bratrů Mašínů je velmi rozšířen názor, že za odporem velké části české veřejnosti k Mašínům je přetrvávající vliv tohoto díla a nepravdivého obrazu, který o nich poskytlo.

Reference

  1. ↑ MOTÝL, Ivan. Odboj v režii zbrklých kovbojů. Týden.cz [online]. 2008-03-16 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online.  
  2. ↑ Jako například postřílení kolegů četníků, kteří zastřelili generála Lužu; viz Pavel Šrámek: Válečný rok 1944: Smrt generála Vojtěcha Luži, vyd.2001, str.288-291 (neautorizovaná kopie)
  3. ↑ MASIN, Barbara. Odkaz : pravdivý příběh bratří Mašínů. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2005. 412 s. ISBN 80-204-1248-4. S. 127.  
  4. ↑ MASIN, Barbara. Odkaz : pravdivý příběh bratří Mašínů. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2005. 412 s. ISBN 80-204-1248-4. S. 126.  
  5. ↑ Oběť Mašínů? Poctivý úředník, říkají pamětníci. Týden.cz [online]. 2008-03-16 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online.  [ Oběť Mašínů? Poctivý úředník, říkají pamětníci]
  6. ↑ DUBSKÝ, Kamil. Pamětníci: Mašín lže, šlo o loupežnou vraždu. Deník.cz [online]. 2008-03-18, rev. 2008-03-18 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online.  
  7. ↑ Tištěné vydání časopisu Týden, číslo 11/2008 strana 37
  8. ↑ MASIN, Barbara. Odkaz : pravdivý příběh bratří Mašínů. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2005. 412 s. ISBN 80-204-1248-4. S. 129.  
  9. ↑ http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=1867
  10. ↑ http://www.lidovky.cz/proc-nesouhlasim-s-medaili-pro-bratry-masiny-fn2-/ln_nazory.asp?c=A080310_094520_ln_nazory_glu

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Brat%C5%99i_Ma%C5%A1%C3%ADnov%C3%A9“