Džinismus

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 2. 5. 2014, 08:19

Džinismus, někdy též džainismus je neortodoxní systém indické filosofie, který vznikl jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém. Zakladatelem džinismu byl v 8. st. př. n. l. Páršvanátha 23. Tírthankara a později v 5. st. př. n. l. zreformována přes Vardhamána Mahávíra (v dévanágarí वर्धमान महावीर), přezdívaný Džaina (v dévanágarí जैन a v českém překladu Velký hrdina nebo vítěz).

Počátky džinismu

120px

Kolem roku 540 př. n. l., ve věku 28 let, opustil Mahávíra svou, snad bohatou, rodinu jež patřila k sektě, která svým způsobem přikazovala ukončení života sebevraždou a tak jeho rodiče skončili i svůj život dobrovolným vyhladověním a on pod dojmem těchto událostí se vzdal světských radostí a dvanáct let žil jako asketa z almužen, putoval a meditoval. Když mu bylo 40 let, dosáhl vševědoucího osvícení. Od té doby zasvětil Mahávíra celý svůj život předávání znalostí a během 72 let kázal své náboženské přesvědčení (ve své době na 14 000 přívrženců). Každý je zodpovědný, říkal, za svou spásu a může ukončit cyklus opakujících se zrození. Džinismus začali propagovat Mahávírovi žáci. Věřili, že Mahávíra je dvacátým čtvrtým z tírthankarů, tj. vykupitelů, kteří se pravidelně zjevují na zemi. Texty, které jsou podstatou náboženství, byly zachyceny v písemné podobě až mnohem později, v 5. stol.

Poselství džinismu

Základní myšlenkou džinismu je nenásilí (ahinsá). Jeho projevem je respektování veškerého života: lidí, zvířat, rostlin. Učení je praktického rázu, kdy se člověk skládá z:

  • džívy - individuální, oživená duše, ve které jsou vlohy k vševědoucnosti, mravní dokonalosti a věčné blaženosti,
  • adžívy - neoduševnělé hmoty; materialistická část pro chod organismu (vnější)
  • a karmány - pojítka mezi džívou a adžívou, prostřednictvím nichž se zdokonalujeme a zároveň je nutné udržovat adžívu a džívu v souladu.

Základní 4 sliby džívy:

  1. nebrat, co není darováno - Asteja
  2. nelhat (nevést nepravdivé řeči) - Satya
  3. zříci se světské rozkoše - Brahma-Čarjá
  4. nezabíjet nic živého, tj. nezabít ani neobtěžovat žádné zvíře (přecezovat pitnou vodu pro odstranění drobných živočichů, nosit závoj, abychom nevdechli hmyz atp.) - Ahinsá

Důležitá je také Anekantavanda, zásada mnohostranného pohledu na svět, pramenící v podstatě z Ahinsy, protože nepotlačujeme ani (jiné) pravdy.

Někteří mniši mají přes ústa pruh látky, jiní před sebou při chůzi nebo před usednutím zametají jen proto, aby neusmrtili ani toho nejmenšího tvora. Všichni džinisté jsou vegetariáni. Nemohou vykonávat určitá povolání, nemohou např. obdělávat půdu jako rolníci, kteří při své práci mohou poranit zvířata. Mniši a mnišky vytvářejí komunity, v jejichž čele stojí učitel. Živi jsou z almužen. Skládají slib čistoty a chudoby. Nesmějí lhát ani krást. Věřící navštěvují chrámy, kde se modlí a obětují Džinnům (osobám, které dosáhly dokonalosti) jídlo, parfémy, květiny nebo peníze. Sedí u nohou sochy, přednášejí hymny a čtou Písmo. Důraz je kladen i na meditaci. Jednou za dvanáct let se džinisté shromažďují u sochy mudrce Bahubaliho, který završil reinkarnační cyklus. Je to elitní menšina stoupenců, jež dnes čítá na 3 miliony lidí, a její známé sekty jsou např.: bíle odění, vzduchem odění atd. Velké úctě mezi Džinisty se těší kromě mužských řádů také řády mnišek.

Související články

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Džinismus
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/D%C5%BEinismus“