V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Diktátor

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 8. 5. 2014, 09:52


Nuvola apps important.png   Neověřená tvrzení (vlastní výzkum) poškozují tento článek !
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných referencí.
Nuvola apps important.png


Titul diktátor (latinsky dictator) vznikl ve starověkém Římě. Jednalo se o oficiální mimořádnou funkci „nejvyššího smírčího soudce“, do níž byl římský diktátor jmenován senátem. Takto jmenovaný diktátor měl za úkol vyvést stát z krize, pro tento účel byl vybaven téměř neomezenými pravomocemi. Pod jeho moc ale nespadaly veřejné finance. Doba jeho diktatury byla časově omezena na šest měsíců. V tomto období nebylo proti jeho rozhodnutí odvolání a ostatní úředníci se stávali více vykonavateli jeho rozhodnutí než vykonavateli svých funkcí. Koncem římské republiky vznikli doživotní diktátoři (Lucius Cornelius Sulla, Gaius Julius Caesar), jejichž moc popírala původní myšlenku tohoto úřadu. V Římské říši byl titul diktátor zrušen roku 44 př. n. l. zákonem Marka Antonia. Později toto slovo získalo jiný význam a za diktátora již nepovažujeme člověka vybaveného mimořádnými pravomocemi pro dobu krize (válka, výjimečný stav), ale absolutistického či autokratického vládce, který zpravidla ovládá jak moc výkonnou, tak zákonodárnou. Oficiálně pak takový vládce zastává nějakou politickou funkci, do níž je soustředěna veškerá moc (prezident, premiér apod.) Většina moderních diktátorů získala moc převratem (občanskou válkou či jinou neústavní cestou) při nějaké dlouhodobější politické krizi. Taková situace nejčastěji nastává v ekonomicky a politicky nestabilních regionech (Afrika, Asie), kde existovala celá řada „dědičných diktátorů“, či zemí, kde vládlo několik diktátorů po sobě.

Nedávná minulost a dnešek

V některých případech autokratické režimy pokračují v extrémnějších formách Sovětský svaz, v kterém měli prakticky neomezenou moc Lenin a první „velký“ diktátor 20. století Stalin. V některých případech se však diktátor dostane k moci s využitím demokratických principů, které později postupně odbourává, jako např. další „velký“ diktátor 20. století Adolf Hitler. Za posledního diktátora v Evropě bývá označován současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko; mimo Evropu je pak známý např. bývalý kubánský vůdce Fidel Castro.

Diktátoři 20. století