Epoché

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 14. 5. 2014, 11:20

Slovem epoché, řecky „zdržení se“, vyjadřovali řečtí skeptici opatrný postoj odložení úsudku, snahu neunáhlit se a nepodlehnout prvnímu dojmu. V pyrrhonismu znamená dokonce radu nerozhodovat se vůbec, protože k tomu nemáme dostatečné vědění. V Husserlově fenomenologii je epoché první krok fenomenologické redukce, totiž předběžné vyřazení („uzávorkování“, Einklammerung) nekriticky či naivně přijímaných předpokladů o vnímaném předmětu, především předpokladu jeho skutečnosti. Naše intence, přirozeně zaměřená na předmět sám, se totiž jaksi vrhá na tento předmět a tudíž si nevšímá podoby, jak se naší zkušenosti dává, čili fenoménu. Naopak epoché umožňuje zkoumat přesnou podobu zkušenosti a redukovat ji na čistý fenomén. Teprve po této odbočce a po prozkoumání fenoménu dostává naše poznání světa i vědecky zajištěný základ. Tento postup doporučuje už Aristotelés, metodickou pochybnost a odmítnutí běžných domněnek o skutečnosti jako cestu k nepochybnému poznání objevil Descartes,^[1] na něhož Husserl přímo navazuje a odkazuje.^[2]

Reference

Související články

Fenomenologie
Edmund Husserl

Literatura

Husserl, E., Karteziánské meditace. Praha 1993
Husserl, E., Idea fenomenologie. Praha 2001
Lyotard, J.-F., Fenomenologie. Praha 1995
Merleau-Ponty, M., Viditelné a neviditelné. Praha 1998
Patočka, J., Tělo – společenství – jazyk – svět. Praha 1995
Patočka, J., Úvod do fenomenologické filosofie. Praha 1993
Sokol, J., Malá filosofie člověka. Praha 2004

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]

[2]