Egyptština

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 21. 5. 2014, 11:51

Soubor:Papyrus Ebers.png
Papyrus Ebers s medicínským textem.

Egyptština je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské. Stará egyptština se proto řadí do hamito-semitské jazykové skupiny.[1] Jazyk se používal až do pátého století našeho letopočtu ve formě démotštiny a až do pozdního 17. století ve formě koptštiny. Koptština se užívá do dnešní doby jako liturgický jazyk koptských církví.[2][3] Nejstarší psané záznamy egyptského jazyka se datují do doby 3200 př. n. l., což dělá z egyptštiny jeden z nejstarších zaznamenaných jazyků. Tyto záznamy jsou ve formě 150 tabulek nalezených ve vykopávkách v Abydu v předdynastické hrobce U-j datované do období Nakáda III.[4]

Obsah

Vývoj jazyka

Soubor:Coptic.jpg
Koptský zápis ze třetího století našeho letopočtu.

Egyptština se jako živý jazyk během staletí vyvíjel a proto se dnes rozlišuje šest hlavních vývojových fází:

  • Archaická egyptština (před rokem 2600 př. n. l.)
  • Stará egyptština (2600 př. n. l. – 2000 př. n. l.)
  • Střední (klasická) egyptština (2000 př. n. l. – 1300 př. n. l.)
  • Nová egyptština (1300 př. n. l. – 700 př. n. l.)
  • Démotština (7. století př. n. l. – 5. století n. l.)
  • Koptština (4. století n. l. – 17. století n. l.).

Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době se používala ke komunikaci také řečtina. Stará egyptština byla používána pouze na území samotného Egypta. Podrobená území si svůj jazyk zachovala. Núbie si svůj jazyk udržela, i když vládnoucí vrstvy egyptsky znaly. V době samostatné Núbijské říše však převzaly hieroglyfické egyptské písmo, z něhož později vytvořili vlastní kurzívní písmo zvané merojské.[1]

Písemná forma jazyka

Egyptština byla ve své psané formě zachycována takzvaným Hieroglyfickým písmem, které tvoří neobyčejně komplexní písemný systém sestávající se ze stovek znaků. Původní hypotézy, že se jedná o čistě obrázkové (idiomatické) písmo, byly roku 1822 definitivně vyvráceny na základě výzkumu, který prováděl Jean-François Champollion. Původ písma však zjevně obrázkový byl. Později znaky převzaly i roli fonetickou, vyjadřující tak hlásky a slabiky (odvozené z původního významu znaku), jimiž bylo možno tvořit a skládat další slova, ačkoliv bylo možno znaky použít i v původním idiomatickém významu. Hieroglyfický systém byl ale taktéž velice složitý pro zápis (preciznost vykreslení znaků), což vedlo k vytvoření paralelních zjednodušených forem písma z hieroglyfů odvozených, které však původní písmo nevytlačily, ale souběžně koexistovaly až do zániku civilizace. Hieroglyfické (v překladu posvátné) písmo bylo dále využíváno pro texty na chrámech, v hrobkách a na stélách, hieratické (v překladu kněžské) písmo sloužilo k zápisům náboženských textů na papyrus a démotické (v překladu lidové) písmo sloužilo k běžným záznamům každodeního života a jeho znalost i užívání bylo nejrozšířenější. Spolu s příchodem řečtiny do Egypta přišla i řecká abeceda, které se později občas začala používat i pro zápis domácího jazyka. Když se pak dominantním náboženstvím stalo křesťanství, původní písemný systém byl zavržen jako pohanský (egyptský výraz pro hieroglyfy znamenal písmo bohů) a jazyk byl dále zapisován jen pomocí řeckých znaků a jen šest symbolů z démotického písma bylo zachováno pro hlásky, které v sobě řečtina (a tudíž ani abeceda) narozdíl od egyptštiny neměla.

Jazyk současného Egypta

Národním jazykem novodobého Egypta je egyptská arabština, která postupně nahradila koptskou egyptštinu, koptštinu, v období po dobytí Egypta Araby a následné islamizaci (po roce 622 a v druhé vlně od roku 1261) a původní koptština nejpozději od 17. století přežívá již jen jako liturgický jazyk koptského křesťanství. Rodilí mluvčí jiných arabsky mluvících zemí jsou schopni se v Egyptě domluvit, ale egyptskou verzi arabštiny lze spíše považovat za její svérázný dialekt, který se v mnohém liší, jak výrazy pro používaná slova, tak často i výslovností, přičemž u některých slov a výrazů lze vysledovat vliv koptštiny.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Žába Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Svoboda, Praha 1968
  2. Podle J. E. Quibella mohl tento jazyk v některých izolovaných částech Horního Egypta přetrvat do 19. století, When did Coptic become extinct? in: Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde, 39 (1901), p. 87).
  3. Daily Star Egypt. 23 January 2007
  4. Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4

Literatura

  • ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno.  

Související články

Externí odkazy

(anglicky)

More book information is available at Glyphs and Grammars