Holubinka bílá
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 29. 5. 2014, 11:23
Holubinka bílá nebo také holubinka bezmléčná (Russula delica Fr.) je jedlá, avšak nepříliš dobrá houba z čeledi holubinkovitých. Pro svoji poměrně nepříjemnou chuť ji lze považovat i za nejedlou.
Zejména staré plodnice mohou být hostitely parazitcké houby rovetky cizopasné (Asterophora parasitica (Bull. ex Fr.) Sing.)[1]
Obsah |
Synonyma
- Agaricus exsuccus (Pers.) anon.
- Lactarius exsuccus (Pers.) W.G.Sm.
- Lactarius piperatus var. exsuccus Pers. 1800
- Lactarius piperatus ß exsuccus Pers.
- Lactifluus exsuccus (J. Otto) Kuntze
- Russula delica f. flavispora (Romagn.) anon. ined.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk má v průměru 5-14 cm, masitý, v mládí téměř polokulovitý, poté klenutý a s nápadně podvinutým okrajem, v dospělosti a ve stáří uprostřed je hluboce prohloubený, na okraji stále podvinutý a i v dospělosti hladký, nerýhovaný, často nepravidelně zprohýbaný. V mládí je čistě bílý, pak většinou nažloutlý a rezavě skvrnitý. Pokožka klobouku je neslupitelná.
Lupeny jsou husté, čistě bílé, často s modrozeleným nádechem, v dospělosti na ostří okrové až hnědavé, husté a poměrně tenké a úzké (5-9 mm). Poraněním a po zaschnutí zelenají.
Třeň je 25-60 mm dlouhý a 15-30 mm široký, válcovitý, dolů většinou zúžený, tuhý, plný. Barva je v mládí bílá, později s okrovými skvrnami. V místě připojení lupenů je třeň obvykle se zřetelným, světle modrozeleným kroužkem.
Dužnina je bílá, zasycháním hnědne. Chuť je ve třeni obyčejně mírná, v lupenech ostrá a nepříjemná. Vůně ovocná, slabě po rybách.
Mikroskopický
Výtrusy jsou 9-12 x 8-10 μm velké. Výtrusný prach je bledě smetanový.
Výskyt
Holubinka bílá roste v srpnu až září ve všech lesích, zvláště pak listnatých, na půdách všech typů. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule.
Nejčastější záměny
Holubinka bílá je nejvíce podobná bílým ryzec (ryzec peprný, ryzec plstnatý) od kterých je však snadno rozeznatelná absencí mléka.
Literatura
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 49.
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 75. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
- Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 359. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
- Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 222. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
Reference
- ↑ Biolib - Holubinka bílá [online]. . Dostupné online.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |