HMS Eagle (1918)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 3. 6. 2014, 13:12

Eagle v roce 1931

Eagle v roce 1931

Základní údaje Eagle v roce 1931
Typ: letadlová loď
Třída:
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána: 1911
Zahájení stavby: 20. únor 1913
Spuštěna na vodu: 8. červen 1918
Uvedena do služby: 20. únor 1924
Osud: potopena 11. srpna 1942 ponorkou U-73
Poloha vraku:
Cena: 1,3 mil. liber
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak: 21 850 tn (standardní)
24 550 tn (plný)
Délka: 203,5 m
Šířka: 35 m
Ponor: 7,3 m
Pohon: 4 turbínová soustrojí
32 kotlů
52 102 hp
Palivo:
Rychlost: 23,7 uzlu
Dosah: 4000 nám. mil (7 400 km) při 18 uzlech
Posádka: 981
Pancíř:
Výzbroj: (po dokončení):
9× 152 mm (9×1), 5× 102mm Oerlikon
(od roku 1932):
6× 152 mm, 4× 102 mm
9× 40 mm, 4× 12,7 mm
Elektronika:
Letadla: až 20, v září 1939 - 18× Fairey Swordfish
Ostatní:

HMS Eagle byla letadlová loď britské Royal Navy, která bojovala v prvních letech druhé světové války. Za války operovala především v olasti Středomoří. Byla to v pořadí třetí letadlová loď Royal Navy (po lodích Furious a Argus). Eagle byla čtrnáctou lodí Royal Navy svého jména.

Obsah

Vývoj

HMS Eagle v roce 1940

Původně se jednalo o chilskou vládou objednanou bitevní loď Almirante Cochrane, jejíž stavba byla zadána v roce 1911 (její sesterská Almirante Latorre byla dokončena jako HMS Canada). Její kýl byl založen 20. února 1913 v loděnici Armstrong v Newcastle-on-Tyne. Stavba lodi byla po vypuknutí první světové války přerušena a britské námořnictvo ji chtělo do svého stavu zařadit jako bitevní loď HMS India. V roce 1917 ale byla předána Royal Navy a bylo rozhodnuto o její přestavbě na letadlovou loď s náklady 1,3 milionu liber.

Původně se uvažovalo, že bude řešena jako nosič hydroplánů, který je bude jeřáby spouštět na mořskou hladinu. Po zkušenostech s již existujícími loděmi této koncepce bylo rozhodnuto koncepci lodi změnit na plnohodnotný nosič s letovou palubou po celé délce lodi a nástavbami soustředěnými do ostrůvku na jejím okraji. Jednopatrový hangár byl s letovou palubou spojen dvěma výtahy.

Loď byla spuštěna 8. června 1918, ale stavba se opozdila a na konci války byla loď stále nedokončena. V roce 1921 byla stavba téměř dokončena, ale zcela hotova byla nakonec až 20. února 1924.

Operační služba

Meziválečná doba

Po vstupu lodi do služby z její paluby operovaly stíhací letouny Fairey Flycatcher, průzkumné letouny Blackburn Blackburn či torpédové bombardéry Blackburn Dart. V letech 1931–1932 byla loď modernizována a změnila se i její výzbroj. Leteckou výzbroj pak tvořilo 12 kusů průzkumných letounů Fairey III a devět kusů bombardéru Hawker Osprey. V roce 1937 byla lehká protiletadlová výzbroj zesílena na 16 kusů 40mm kanónů a 16 kusů 12,7mm kulometů a letecký park tvořilo 18 strojů Fairey Swordfish.

Druhá světová válka

V době vypuknutí druhé světové války byl Eagle v Singapuru. Nesl v té době celkem 18 torpédových bombardérů Fairey Swordfish. Jejím prvním bojovým nasazením byla účast na pátrání po německém těžkém křižníku Admiral Graf Spee. V roce 1940 nejprve operovala v Indickém Oceánu a v březnu téhož roku ji poškodila exploze. Po opravě v květnu 1940 odplula do východního Středomoří]], kde se v Alexandrii připojila k bitevním lodím HMS Malaya, HMS Ramillies, HMS Royal Sovereign a HMS Warspite.

Torpédové Swordfishe z Eagle provedly 5. července 1940 nálet na Tobruk, kde se jim podařilo potopit italský torpédoborec a dvě obchodní lodi. O dva týdny později, 20. července, potopily v Tobruku další dva italské torpédoborce. Také se 9. července účastnila bitvy u Punta Stilo.

Operace Pedestal, britské letadlové lodě. Fotografováno z HMS Victorious, vlevo HMS Indomitable a za ní HMS Eagle.

22. srpna 1940 letadla z Eagle potopila v zálivu Bomba italskou ponorku a depotní loď. V září 1940, společně s HMS Illustrious, podporovala Eagle britský útok na Rhodos. V polovině září byl Eagle součástí eskorty maltského konvoje MB-6. Byla poškozena a její letouny, startující z Illustrious, se 11. listopadu 1940 podílely na útoku na Taranto (Operace Judgement). Dne 26. listopadu letadla z Eaglu napadla Tripolis.

V březnu 1941 se Eagle přesunul do afrického Freetownu, kde zůstala až do října téhož roku. Její letouny mezitím napadly italské lodě v přístavu Massawa, v dnešní Eritreji.

Poté se Eagle vrátil do Británie k opravám a modernizaci (byl poškozen při požáru hangáru) a ke středomořské flotile se opět připojil v lednu 1942. Během modernizace bylo místo kulometů přidáno dalších 12 kusů 20mm kanónů a radary typů 290 a 285. Loď především dopravovala stíhací letouny pro obranu Malty a to v únoru, květnu a dvakrát v červnu 1942. Mezi 12. až 16. červnem 1942 se uskutečnila Operace Harpoon, během které letouny z Eaglu doprovázely britský konvoj na Maltu.

Potopení

Poslední akcí Eaglu byla v srpnu 1942 ochrana britského konvoje na Maltu v rámci operace Pedestal. Časně ráno 11. srpna 1942 loď zasáhla u Alžíru čtyři torpéda, vystřelená z německé ponorky U-73, které velel Helmut Rosenbaum a potopila se 70 mil od mysu Salinas. Většina posádky přežila. Celkem 927 mužů z moře vylovila eskorta a 160 jich zahynulo.

Související články

Prameny

Externí odkazy