Imunotolerance

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 19. 6. 2014, 11:25

Uvnitř brzlíku prochází důkladnou kontrolou T-lymfocyty; prochází pozitivní a negativní selekcí

Imunotolerance je neodpovídavost imunitního systému na určitý antigen nebo antigeny. Díky tomu imunitní systém nepoškozuje tělní tkáně, tzn. je tzv. autotolerantní. V opačném případě by vznikaly autoimunitní choroby.

Vznik

Již v embryonálním stadiu vývoje člověka se vybíjí ty lymfocyty (typ bílých krvinek zodpovědných za tzv. adaptivní imunitu), které reagují na vlastní antigeny. Stále však zbývají určité buňky bez schopnosti imunotolerance. V druhém kole se vyřadí další potenciálně nebezpečné lymfocyty tak, že jim není dodán signál pomocí různých chemických látek (zpravidla cytokinů), následkem čehož takové neaktivované buňky spáchají buněčnou „sebevraždu“. Tento druhý stupeň obrany před autoimunitními chorobami se označuje jako T-buněčná a B-buněčná anergie. Ale i po narození není celý proces u konce a existuje ještě třetí možnost, jak navodit v těle imunotoleranci. Děje se to pomocí určitých cytotoxických nebo regulačních T-lymfocytů, které jsou schopné utlumit nebo zničit zbylé autoreaktivní lymfocyty.

Literatura

• FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005.