Avdat
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Panoramatické články Multimediaexpo.cz) |
||
Řádka 13: | Řádka 13: | ||
| Poznámky= | | Poznámky= | ||
}} | }} | ||
- | '''Avdat''' ([[hebrejština|hebr.]] עבדת) byl obchodním centrem | + | '''Avdat''' ([[hebrejština|hebr.]] עבדת) byl obchodním centrem Nabatejců, které se nacházelo na významné obchodní trase mezi [[Petra (město)|Petrou]] a přístavem [[Gaza]], což byla jedna ze dvou hlavních větví [[Kadidlová stezka|Kadidlové stezky]]. Avdat se nachází na vyvýšenině, jejíž vrchol leží 655 m n. m. a asi 80 m nad úrovní okolí. |
Roku [[2005]] byla Avdat zapsána na seznam [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. | Roku [[2005]] byla Avdat zapsána na seznam [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Poprvé je Avdat zmiňována [[Řecko|řeckým]] geografem | + | Poprvé je Avdat zmiňována [[Řecko|řeckým]] geografem Klaudiem Prolemaiem okolo roku 150 n. l., který Avdat započítal mezi prvních sedm nejvýznamnějších sídel v [[Římské provincie|provincii]] [[Arabia]]. Významnější zpráva o Avdatě zůstala zachována v díle [[Stephanus Alexandrinus|Stephana Alexandrina]], byzantského historika ze 7. století. Město Avdat se objevuje také v mapách z 5. století. V byzantském období Avdat požívala ekonomické a vojenské podpory, jakožto hraniční město říše. |
V létě roku [[1902]] provedl v Avdatě výzkum český vědec [[Alois Musil]], který se soustředil zejména na zbytky města a jeskyně na západní straně pahorku. Byl rovněž prvním, který identifikoval vojenský tábor v blízkosti města a lázně na úpatí hor. | V létě roku [[1902]] provedl v Avdatě výzkum český vědec [[Alois Musil]], který se soustředil zejména na zbytky města a jeskyně na západní straně pahorku. Byl rovněž prvním, který identifikoval vojenský tábor v blízkosti města a lázně na úpatí hor. | ||
Systematické [[vykopávky]] začaly v Avdatě roku [[1958]] jménem [[Hebrew University of Jerusalem|Hebrejské univerzity]] a [[Správa přírody a parků|Správy přírody a parků]]. Vykopávky trvaly do roku 1961 a pokračovaly v 70. letech. Malý průzkum se konal i v roce 1989. Roku 1999 byl zahájen průzkum vojenského tábora, aby bylo zjištěno, zda sloužil byzantskému nebo římskému vojsku, avšak až do dnešního dne není jasné, do kterého období tábor zařadit. | Systematické [[vykopávky]] začaly v Avdatě roku [[1958]] jménem [[Hebrew University of Jerusalem|Hebrejské univerzity]] a [[Správa přírody a parků|Správy přírody a parků]]. Vykopávky trvaly do roku 1961 a pokračovaly v 70. letech. Malý průzkum se konal i v roce 1989. Roku 1999 byl zahájen průzkum vojenského tábora, aby bylo zjištěno, zda sloužil byzantskému nebo římskému vojsku, avšak až do dnešního dne není jasné, do kterého období tábor zařadit. | ||
+ | |||
+ | ==Panorama== | ||
+ | {{Panorama1 | ||
+ | |Fotovyska=539 | ||
+ | |Sirkaobrazku=1500 | ||
+ | |Nazevfoto=Israel-2013-Avdat 02.jpg | ||
+ | |Popisek1=Panorama Alp | ||
+ | |Popisek2=Panorama Avdatu – obchodního centra Nabatejců (2013)}} | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Řádka 38: | Řádka 46: | ||
[[Kategorie:Negevská poušť]] | [[Kategorie:Negevská poušť]] | ||
[[Kategorie:Světové dědictví (Izrael)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Izrael)]] | ||
+ | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] |
Aktuální verze z 19. 7. 2014, 18:39
Avdat (hebr. עבדת) byl obchodním centrem Nabatejců, které se nacházelo na významné obchodní trase mezi Petrou a přístavem Gaza, což byla jedna ze dvou hlavních větví Kadidlové stezky. Avdat se nachází na vyvýšenině, jejíž vrchol leží 655 m n. m. a asi 80 m nad úrovní okolí.
Roku 2005 byla Avdat zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Obsah |
Historie
Poprvé je Avdat zmiňována řeckým geografem Klaudiem Prolemaiem okolo roku 150 n. l., který Avdat započítal mezi prvních sedm nejvýznamnějších sídel v provincii Arabia. Významnější zpráva o Avdatě zůstala zachována v díle Stephana Alexandrina, byzantského historika ze 7. století. Město Avdat se objevuje také v mapách z 5. století. V byzantském období Avdat požívala ekonomické a vojenské podpory, jakožto hraniční město říše.
V létě roku 1902 provedl v Avdatě výzkum český vědec Alois Musil, který se soustředil zejména na zbytky města a jeskyně na západní straně pahorku. Byl rovněž prvním, který identifikoval vojenský tábor v blízkosti města a lázně na úpatí hor.
Systematické vykopávky začaly v Avdatě roku 1958 jménem Hebrejské univerzity a Správy přírody a parků. Vykopávky trvaly do roku 1961 a pokračovaly v 70. letech. Malý průzkum se konal i v roce 1989. Roku 1999 byl zahájen průzkum vojenského tábora, aby bylo zjištěno, zda sloužil byzantskému nebo římskému vojsku, avšak až do dnešního dne není jasné, do kterého období tábor zařadit.
Panorama
Související články
Externí odkazy
|
Izraelské památky na seznamu světového dědictví UNESCO |
---|
Akko • Biblické tely (Megido, Tel Chacor, Tel Be'er Ševa) • Bílé Město • Jeruzalémské Staré Město a jeho hradby • Kadidlová stezka (Avdat, Mamšit, Chaluca, Šivta) • Masada • Bahá'ístické svatyně a zahrady v Haifě a Akku |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |