Ariane 5
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Ariane 5 Le Bourget FRA 001.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Ariane 5 Le Bourget FRA 001.jpg|thumb|200px|Maketa nosné rakety Ariane 5 v muzeu ve městě Le Bourget, Francie]] |
[[Nosná raketa]] Nosná raketa '''Ariane 5''' je součástí [[vesmír]]ného programu evropské kosmické agentury [[Evropská kosmická agentura|ESA]] '''[[Ariane]]'''. Raketa je konstruována zejména pro vynášení [[telekomunikační družice|telekomunikačních družic]] na [[geostacionární dráha|geostacionární dráhu]] z [[Guyanské kosmické centrum|kosmodromu v Kourou]] ve [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] na americkém kontinentu. | [[Nosná raketa]] Nosná raketa '''Ariane 5''' je součástí [[vesmír]]ného programu evropské kosmické agentury [[Evropská kosmická agentura|ESA]] '''[[Ariane]]'''. Raketa je konstruována zejména pro vynášení [[telekomunikační družice|telekomunikačních družic]] na [[geostacionární dráha|geostacionární dráhu]] z [[Guyanské kosmické centrum|kosmodromu v Kourou]] ve [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] na americkém kontinentu. | ||
Aktuální verze z 15. 12. 2014, 08:47
Nosná raketa Nosná raketa Ariane 5 je součástí vesmírného programu evropské kosmické agentury ESA Ariane. Raketa je konstruována zejména pro vynášení telekomunikačních družic na geostacionární dráhu z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně na americkém kontinentu.
Obsah |
Základní charakteristika
Nosná raketa Ariane 5 se konstrukčně velmi podobá americké raketě Titan 3. Hmotnost celé rakety Ariane 5 je téměř 700 tun. Nosnost na geostacionární dráhu je 6 200 kg při startu s jednou družicí a nebo 5 700 kg při startu s více družicemi najednou.
Konstrukce
Centrální stupeň
Centrální (první stupeň) nosné rakety Ariane 5 se označuje jako H-155 a pohání jej kryogenní motor Vulcain Mk. 1 o tahu 1 440 kN. Za dobu své činnosti spotřebuje motor přibližně 150 tun pohonné směsi, kterou tvoří kapalný kyslík a kapalný vodík.
Pomocné startovací bloky
Společně s centrálním stupněm pracují při startu i dva mohutné urychlovací motory P-230 na tuhé pohonné látky. Každý z těchto motorů vyvine tah 5,4 MN a spotřebuje, za 130 sekund svého chodu 240 tun HTPB.
Druhý stupeň
Druhý stupeň L-9 slouží ke konečnému navedení užitečného zatížení na požadovanou oběžnou dráhu kolem Země. Pohonnou jednotku tvoří motor Aestus o tahu 27 kN. Jako pohonná směs se využívá monometylhydrazin a oxid dusičitý.
Zkušební lety
AR-501
První zkušební let Ariane-5 dne 04.06.1996 byl neúspěšný a skončil několik desítek sekund po startu explozí ve výši 3500 metrů a to včetně družic Cluster za 500 milonů dolarů.
AR-502
Druhý zkušební let byl úspěšnější. Raketa odstartovala ve čtvrtek 30.10.1997 ve 14:34 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu se tak dostaly dvě nefunkční makety a malý experimentální vědecký satelit. Raketa však vypnula o 7 sec dřív a dosáhla výšky jen 27000 km místo plánovaných 35000 km.
AR-503
Třetí zkušební, tzv. kvalifikační let odstartoval 21. října 1998 a byl naprosto úspěšný. Proto byla raketa kvalifikována pro komerční lety.
Komerční využití
Raketa Ariane 5 s označením AR-503 absolvovala první, úspěšný let 10. prosince 1999, na oběžnou dráhu vynesla družici XMM. Raketa se také měla používat jako nosič evropského raketoplánu Hermes (ESA), projekt byl však zrušen.
Externí odkazy
- http://mek.kosmo.cz/nosice/esa/ariane/index.htm
- Oficiální stránky společnosti Arianespace
- M. Václavík, Kosmonautika XVIII - Čtvrtstoletí s Ariane, Hvězdárna Vsetín, 2004
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |