Horní Údolí
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Nová šablona) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
}} | }} | ||
'''Horní Údolí''' (do 1949 ''Horní Grunt'', [[němčina|něm.]] ''Ober-Grund'', ''Obergrund'') je osada (místní část) města [[Zlaté Hory]]. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]], na horním toku potoka Olešnice. | '''Horní Údolí''' (do 1949 ''Horní Grunt'', [[němčina|něm.]] ''Ober-Grund'', ''Obergrund'') je osada (místní část) města [[Zlaté Hory]]. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]], na horním toku potoka Olešnice. | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako ''Horní Olešnice'' (něm. ''Obeder-Olsnitz''), počátkem 16. století již pod jménem ''Ober Grund''. Stopy hlubinného dolování na Příčné hoře jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, "měkkých" dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír [[Starohoří]] - Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří [[Jeseníky|Jeseníků]]. | Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako ''Horní Olešnice'' (něm. ''Obeder-Olsnitz''), počátkem 16. století již pod jménem ''Ober Grund''. Stopy hlubinného dolování na Příčné hoře jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, "měkkých" dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír [[Starohoří]] - Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří [[Jeseníky|Jeseníků]]. | ||
Řádka 45: | Řádka 46: | ||
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | *[http://www.zlatehory.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19319&id=305860&p1=36513 Horní a Dolní Údolí na stránkách obce Zlaté Hory] | + | * [http://www.zlatehory.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19319&id=305860&p1=36513 Horní a Dolní Údolí na stránkách obce Zlaté Hory] |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Město Zlaté Hory}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]] |
Aktuální verze z 10. 4. 2015, 00:05
Horní Údolí (do 1949 Horní Grunt, něm. Ober-Grund, Obergrund) je osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, v Hrubém Jeseníku, na horním toku potoka Olešnice.
Obsah |
Historie
Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako Horní Olešnice (něm. Obeder-Olsnitz), počátkem 16. století již pod jménem Ober Grund. Stopy hlubinného dolování na Příčné hoře jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, "měkkých" dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír Starohoří - Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří Jeseníků. Až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 patřilo Horní Údolí k panství Cukmantl (Zlaté Hory), které bylo v majetku vratislavských biskupů. Z roku 1632 pochází původní raně barokní stavba farního kostela svatého Jana Křtitele. U kostela byla rovněž fara. Po odsunu původních německých obyvatel po roce 1945 byla v Dolním a Horním Údolí usazena řada řeckých rodin, které se uchýlili do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nových obyvatel se však po vrátili do Řecka po změně poměrů v roce 1975. Horní Údolí bylo od počátku obecní správy roku 1850 samostatnou obcí, ale roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám. Po roce 1973 byla zrušena i zdejší římskokatolická farnost. V obci je zachována řada vesměs dřevěných lidových staveb z 19. století. Od roku 2004 je Horní Údolí spolu s vedlejším Dolním Údolím (a podobně jako sousedící Rejvíz) vesnickou památkovou zónou. Vývoj počtu obyvatel:[1]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 714 | 706 | 686 | 645 | 630 | 580 | 587[p 1] | 542 | 201 | 19 | 138[p 2] | 95 | 60 | 28 | 30 |
- ↑ z toho: 6 Čechoslováků, 577 Němců; 586 řím. kat., 1 evang.
- ↑ spolu s Dolním Údolím
Zajímavosti
- zřícenina hradu Koberštejna z 13. století
- barokní (z roku 1632), později (v letech 1886-1888) novogoticky přestavěný římskokatolický filiální (dříve farní) kostel sv. Jana Křtitele
- litinový kříž na hřbitově a socha sv. Floriána z dílny sochařské rodiny Kutzerů
- zříceniny poutního komplexu - kostelíka sv. Anny z roku 1820 a kaplí sv. Marty a Bolestné Panny Marie z roku 1902, nad obcí na svahu Příčné hory
- Lesní hřbitov - památník sovětských zajatců zemřelých za II. světové války
- středověká Olověná škola
- rudní revír Starohoří, využívaný od 13. století
Reference
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 31; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979
Externí odkazy
Město Zlaté Hory |
---|
Dolní Údolí • Horní Údolí • Ondřejovice • Rejvíz • Rožmitál • Salisov • Zlaté Hory |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |