V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Ondřejovice (Zlaté Hory)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Nová šablona)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 20: Řádka 20:
'''Ondřejovice''' ([[němčina|něm.]] ''Endersdorf'') jsou osada (místní část) města [[Zlaté Hory]]. Leží 3,5 km západně od Zlatých Hor, podél Ondřejovického potoka.
'''Ondřejovice''' ([[němčina|něm.]] ''Endersdorf'') jsou osada (místní část) města [[Zlaté Hory]]. Leží 3,5 km západně od Zlatých Hor, podél Ondřejovického potoka.
== Historie ==
== Historie ==
-
Ondřejovice jsou zmiňovány poprvé roku 1263 jako "villa Andreae", tj. Ondřejova ves, avšak s poznamenáním, že byly založeny již za vratislavského biskupa Vavřince (†1232). Tehdy se o ně před biskupem soudili potomci [[Otmuchów|otmuchovských]] rychtářů Vítka a Siegfrieda. Ves vznikla v průběhu kolonizace, kterou v 13. století na nově nabytém území Jesenicka prováděli vratislavští biskupové za pomoci osídlenců z [[Franky|Frank]] a [[Durynsko|Durynska]], a pojmenována je zřejmě po svém [[lokátor]]u Ondřejovi.  
+
Ondřejovice jsou zmiňovány poprvé roku 1263 jako "villa Andreae", tj. Ondřejova ves, avšak s poznamenáním, že byly založeny již za vratislavského biskupa Vavřince (†1232). Tehdy se o ně před biskupem soudili potomci [[Otmuchów|otmuchovských]] rychtářů Vítka a Siegfrieda. Ves vznikla v průběhu kolonizace, kterou v 13. století na nově nabytém území Jesenicka prováděli vratislavští biskupové za pomoci osídlenců z [[Franky|Frank]] a [[Durynsko|Durynska]], a pojmenována je zřejmě po svém [[lokátor]]u Ondřejovi.
-
Roku 1305 náležela z poloviny vratislavskému biskupovi. Roku 1344 dal biskup [[Přeclav z Pogarel]] Ondřejovice do zástavy Petrovi Santkemu a Janovi z Waldova; potomci Jana z Waldova je drželi již dědičně jako biskupské léno (1371 Jindřich z Waldova) až do roku 1444 a vybudovali zde zřejmě tvrz, připomínanou roku 1420. Roku 1413 zde byla zřízena farnost, jejíž farář měl titul probošta a ke které patřily mimo jiné [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]]. Po roce 1444 byl statek Ondřejovice rozdělen na dva díly patřící původně dvěma dcerám Jana ml. z Waldova, z nichž Hedvika byla manželkou Michala Pfaffenbergra a Anežka manželkou Matěje Orberera. Dalšími majiteli byli mj. roku 1504 František Těšínský z Levenberka, podnikatel ve zlatohorském hornictví, a roku 1527 Jindřich von Maltitz. Roku 1531 nabyl Ondřejovice, Javornou a část [[Dolní Údolí|Dolního Údolí]] Wolfram (Wilhelm?) Schoff, majitel [[Vlčice|Vlčic]] na Jesenicku. Po Kryštofu Schroffovi (†1557) dědila jeho dcera Voršila provdaná za Seyfrieda z Promnice (von Promnitz), která Ondřejovice roku 1582 prodala Albertu von Maltitz.
+
 
 +
Roku 1305 náležela z poloviny vratislavskému biskupovi. Roku 1344 dal biskup Přeclav z Pogarel Ondřejovice do zástavy Petrovi Santkemu a Janovi z Waldova; potomci Jana z Waldova je drželi již dědičně jako biskupské léno (1371 Jindřich z Waldova) až do roku 1444 a vybudovali zde zřejmě tvrz, připomínanou roku 1420. Roku 1413 zde byla zřízena farnost, jejíž farář měl titul probošta a ke které patřily mimo jiné [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]]. Po roce 1444 byl statek Ondřejovice rozdělen na dva díly patřící původně dvěma dcerám Jana ml. z Waldova, z nichž Hedvika byla manželkou Michala Pfaffenbergra a Anežka manželkou Matěje Orberera. Dalšími majiteli byli mj. roku 1504 František Těšínský z Levenberka, podnikatel ve zlatohorském hornictví, a roku 1527 Jindřich von Maltitz. Roku 1531 nabyl Ondřejovice, Javornou a část [[Dolní Údolí|Dolního Údolí]] Wolfram (Wilhelm?) Schoff, majitel [[Vlčice|Vlčic]] na Jesenicku. Po Kryštofu Schroffovi (†1557) dědila jeho dcera Voršila provdaná za Seyfrieda z Promnice (von Promnitz), která Ondřejovice roku 1582 prodala Albertu von Maltitz.
Tvrz zanikla za patrně za Schroffů, kteří v Ondřejovicích nesídlili, ale Maltitzové zde vybudovali nevelký barokní zámeček, připomínaný poprvé roku 1668. Tehdy se zemřel poslední Maltitz Jan Zikmund a panství přebírala jeho dědička Voršila Johana Tauberová z Taubenfurtu a její manžel Ondřej Ludvík Jerin. Jerinové a jejich příbuzní (od roku 1671 Jan Karel Klinkovský, roku 1712 Adam Filip von Jerin, roku 1748 Anna Františka von Jerin, rozená von Rottenbach) zde byli do poloviny 18. století, v letech 1750-1794 Ondřejovice držel Lazar von Wimmersberg a jeho potomci. Jerinové a Wimmersbergové statek zadlužovali, až jej Štěpán Michal von Wimmersberg prodal v Karlu Ignazi von Salisovi. Ten a jeho syn Karl začali v Ondřejovicích s hutnictvím a založili resp. obnovili ''Javornou'' a ''[[Salisov]]''. Od Karla von Salise koupili statek roku 1821 opavští obchodníci Vincenz Tlach (†1837) a Vincenz Keil (†1838), kteří vlastnili rovněž panství [[Město Albrechtice]]. Po obou dědily dcery, zprvu společně, až roku 1847 si dědictví rozdělily a Ondřejovice převzal Eduard Rudzinski von Rudna (1812-1874), manžel Keilovy dcery Charlotty, po němž dědila dcera Anna (†1924), provdaná za svého bratrance Karla Rudzinského von Rudna (†[[1906]]). Rodině patřil statek a zámek až do roku [[1936]], kdy ho koupil krnovský továrník Hubert Hein. Tomu byl zkonfiskován roku [[1945]].
Tvrz zanikla za patrně za Schroffů, kteří v Ondřejovicích nesídlili, ale Maltitzové zde vybudovali nevelký barokní zámeček, připomínaný poprvé roku 1668. Tehdy se zemřel poslední Maltitz Jan Zikmund a panství přebírala jeho dědička Voršila Johana Tauberová z Taubenfurtu a její manžel Ondřej Ludvík Jerin. Jerinové a jejich příbuzní (od roku 1671 Jan Karel Klinkovský, roku 1712 Adam Filip von Jerin, roku 1748 Anna Františka von Jerin, rozená von Rottenbach) zde byli do poloviny 18. století, v letech 1750-1794 Ondřejovice držel Lazar von Wimmersberg a jeho potomci. Jerinové a Wimmersbergové statek zadlužovali, až jej Štěpán Michal von Wimmersberg prodal v Karlu Ignazi von Salisovi. Ten a jeho syn Karl začali v Ondřejovicích s hutnictvím a založili resp. obnovili ''Javornou'' a ''[[Salisov]]''. Od Karla von Salise koupili statek roku 1821 opavští obchodníci Vincenz Tlach (†1837) a Vincenz Keil (†1838), kteří vlastnili rovněž panství [[Město Albrechtice]]. Po obou dědily dcery, zprvu společně, až roku 1847 si dědictví rozdělily a Ondřejovice převzal Eduard Rudzinski von Rudna (1812-1874), manžel Keilovy dcery Charlotty, po němž dědila dcera Anna (†1924), provdaná za svého bratrance Karla Rudzinského von Rudna (†[[1906]]). Rodině patřil statek a zámek až do roku [[1936]], kdy ho koupil krnovský továrník Hubert Hein. Tomu byl zkonfiskován roku [[1945]].
Ondřejovice byly po [[odsun]]u dosídleny mimo jiné etnickými Slováky z Rumunska a volyňskými Čechy. Po zániku železáren v Javorné zůstala v obci strojírna. [[Jednotné zemědělské družstvo]] založené v roce [[1948]] se od počátku potýkalo s vážnými problémy a roku [[1961]] byla nakonec veškerá zemědělská půda převzata státním statkem [[Zlaté Hory]]. V roce [[1960]] byl zbořen místní zámeček, patřící v té sobě státnímu statku<ref>{{Citace monografie
Ondřejovice byly po [[odsun]]u dosídleny mimo jiné etnickými Slováky z Rumunska a volyňskými Čechy. Po zániku železáren v Javorné zůstala v obci strojírna. [[Jednotné zemědělské družstvo]] založené v roce [[1948]] se od počátku potýkalo s vážnými problémy a roku [[1961]] byla nakonec veškerá zemědělská půda převzata státním statkem [[Zlaté Hory]]. V roce [[1960]] byl zbořen místní zámeček, patřící v té sobě státnímu statku<ref>{{Citace monografie
Řádka 46: Řádka 47:
| 1321 || 1429 || 1390 || 1403 || 1358 || 1203 || 1449<ref group="p ">z toho: 27 Čechoslováků, 1315 Němců; 1436 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.</ref> || 1645<ref group="p ">včetně Salisova</ref> || 638<ref group="p ">včetně Salisova</ref> || 550 || 486 || 489 || 373 || 303 || 277
| 1321 || 1429 || 1390 || 1403 || 1358 || 1203 || 1449<ref group="p ">z toho: 27 Čechoslováků, 1315 Němců; 1436 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.</ref> || 1645<ref group="p ">včetně Salisova</ref> || 638<ref group="p ">včetně Salisova</ref> || 550 || 486 || 489 || 373 || 303 || 277
|}
|}
 +
[[File:Ondrejovice kostel.jpg|thumb|Kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné]]
== Poznámky ==
== Poznámky ==
<references group="p " />
<references group="p " />
-
[[File:Ondrejovice kostel.jpg|thumb|Kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné]]
 
== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
* římskokatolický farní kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné s hrazeným hřbitovem, z 16. století, barokizován v 70. letech 18. století
* římskokatolický farní kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné s hrazeným hřbitovem, z 16. století, barokizován v 70. letech 18. století
Řádka 58: Řádka 59:
*[http://koukniunas.sweb.cz/index.html Obecenství v Ondřejovicích CB]
*[http://koukniunas.sweb.cz/index.html Obecenství v Ondřejovicích CB]
   
   
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 
-
[[Dolní Údolí]]&nbsp;|
 
-
[[Horní Údolí]]&nbsp;|
 
-
'''Ondřejovice'''&nbsp;|
 
-
[[Rejvíz]]&nbsp;|
 
-
[[Rožmitál (Zlaté Hory)|Rožmitál]]&nbsp;|
 
-
[[Salisov]]&nbsp;|
 
-
[[Zlaté Hory (okres Jeseník)|Zlaté Hory]]
 
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 
-
{{commonscat|Ondřejovice}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{commonscat|Ondřejovice}}{{Město Zlaté Hory}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Aktuální verze z 10. 4. 2015, 00:08


Ondřejovice (něm. Endersdorf) jsou osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 3,5 km západně od Zlatých Hor, podél Ondřejovického potoka.

Obsah

Historie

Ondřejovice jsou zmiňovány poprvé roku 1263 jako "villa Andreae", tj. Ondřejova ves, avšak s poznamenáním, že byly založeny již za vratislavského biskupa Vavřince (†1232). Tehdy se o ně před biskupem soudili potomci otmuchovských rychtářů Vítka a Siegfrieda. Ves vznikla v průběhu kolonizace, kterou v 13. století na nově nabytém území Jesenicka prováděli vratislavští biskupové za pomoci osídlenců z Frank a Durynska, a pojmenována je zřejmě po svém lokátoru Ondřejovi.

Roku 1305 náležela z poloviny vratislavskému biskupovi. Roku 1344 dal biskup Přeclav z Pogarel Ondřejovice do zástavy Petrovi Santkemu a Janovi z Waldova; potomci Jana z Waldova je drželi již dědičně jako biskupské léno (1371 Jindřich z Waldova) až do roku 1444 a vybudovali zde zřejmě tvrz, připomínanou roku 1420. Roku 1413 zde byla zřízena farnost, jejíž farář měl titul probošta a ke které patřily mimo jiné Mikulovice. Po roce 1444 byl statek Ondřejovice rozdělen na dva díly patřící původně dvěma dcerám Jana ml. z Waldova, z nichž Hedvika byla manželkou Michala Pfaffenbergra a Anežka manželkou Matěje Orberera. Dalšími majiteli byli mj. roku 1504 František Těšínský z Levenberka, podnikatel ve zlatohorském hornictví, a roku 1527 Jindřich von Maltitz. Roku 1531 nabyl Ondřejovice, Javornou a část Dolního Údolí Wolfram (Wilhelm?) Schoff, majitel Vlčic na Jesenicku. Po Kryštofu Schroffovi (†1557) dědila jeho dcera Voršila provdaná za Seyfrieda z Promnice (von Promnitz), která Ondřejovice roku 1582 prodala Albertu von Maltitz. Tvrz zanikla za patrně za Schroffů, kteří v Ondřejovicích nesídlili, ale Maltitzové zde vybudovali nevelký barokní zámeček, připomínaný poprvé roku 1668. Tehdy se zemřel poslední Maltitz Jan Zikmund a panství přebírala jeho dědička Voršila Johana Tauberová z Taubenfurtu a její manžel Ondřej Ludvík Jerin. Jerinové a jejich příbuzní (od roku 1671 Jan Karel Klinkovský, roku 1712 Adam Filip von Jerin, roku 1748 Anna Františka von Jerin, rozená von Rottenbach) zde byli do poloviny 18. století, v letech 1750-1794 Ondřejovice držel Lazar von Wimmersberg a jeho potomci. Jerinové a Wimmersbergové statek zadlužovali, až jej Štěpán Michal von Wimmersberg prodal v Karlu Ignazi von Salisovi. Ten a jeho syn Karl začali v Ondřejovicích s hutnictvím a založili resp. obnovili Javornou a Salisov. Od Karla von Salise koupili statek roku 1821 opavští obchodníci Vincenz Tlach (†1837) a Vincenz Keil (†1838), kteří vlastnili rovněž panství Město Albrechtice. Po obou dědily dcery, zprvu společně, až roku 1847 si dědictví rozdělily a Ondřejovice převzal Eduard Rudzinski von Rudna (1812-1874), manžel Keilovy dcery Charlotty, po němž dědila dcera Anna (†1924), provdaná za svého bratrance Karla Rudzinského von Rudna (†1906). Rodině patřil statek a zámek až do roku 1936, kdy ho koupil krnovský továrník Hubert Hein. Tomu byl zkonfiskován roku 1945. Ondřejovice byly po odsunu dosídleny mimo jiné etnickými Slováky z Rumunska a volyňskými Čechy. Po zániku železáren v Javorné zůstala v obci strojírna. Jednotné zemědělské družstvo založené v roce 1948 se od počátku potýkalo s vážnými problémy a roku 1961 byla nakonec veškerá zemědělská půda převzata státním statkem Zlaté Hory. V roce 1960 byl zbořen místní zámeček, patřící v té sobě státnímu statku[1]. Roku 1964 pak obec ztratila samostatnost a byla přičleněna ke Zlatým Horám, jejichž místní části je dodnes. Součástí Ondřejovic je dnes Javorná (něm. Latzdorf). Ves Javorná je zmiňována roku 1531 jako součást ondřejovického panství, za třicetileté války patrně zanikla (1687 se ještě zmiňuje ves s kaplí, ale roku 1801 jen samota s kaplí). Karl von Salis zde v roce 1808 vybudoval železárnu s vysokou pecí, dva hamry a drátovnu. Roku 1821 podnik získala tirma Tlach a Keil, která zde založila první válcovnu plechu v českých zemích. Této firmě železárna patřila do I. světové války, poté se vystřídalo více vlastníků, ale výroba od hospodářské krize ve 30. letech 20. století skomírala a roku 1947 byla definitivně ukončena. Vývoj počtu obyvatel:[2]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1321 1429 1390 1403 1358 1203 1449[p 1] 1645[p 2] 638[p 3] 550 486 489 373 303 277
Kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné

Poznámky

  1. ↑ z toho: 27 Čechoslováků, 1315 Němců; 1436 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ včetně Salisova
  3. ↑ včetně Salisova

Zajímavosti

  • římskokatolický farní kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné s hrazeným hřbitovem, z 16. století, barokizován v 70. letech 18. století
  • novogotická kaple sv. Anny v Javorné, postavená Karlem Rudzinským z Rudna

Reference

  1. ↑ MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-154-X. S. 121-125.  
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ondřejovice (Zlaté Hory)
Město Zlaté Hory

Dolní Údolí • Horní Údolí • Ondřejovice • Rejvíz • Rožmitál • Salisov • Zlaté Hory

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ond%C5%99ejovice_(Zlat%C3%A9_Hory)“