John Forbes Nash

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 5. 2015, 07:41

John Forbes Nash (2006)

John Forbes Nash Jr. (* 13. června 1928, † 23. května 2015) byl americký matematik pracující v oblastech teorie her a diferenciální geometrie.

Jeho slibně se rozvíjející kariéru matematika na takřka třicet roků výrazně zkomplikovala vážná duševní porucha, navzdory tomu vytrval ve své práci. V roce 1994 mu byla za přínos k teorii her udělená Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (známá jako Nobelova cena za ekonomii). Společně s ním ji získali i další dva matematici – Reinhard Selten a John Harsany.

V populární kultuře je známý jako hlavní postava filmu Čistá duše - A Beautiful Mind o jeho matematickém nadání a souboji s duševní chorobou.

Osobní život

John Nash se narodil v malém městečku v oblasti Appalačských vrchů ve Spojených státech amerických. Jeho otec, John Nash starší, byl elektrotechnickým inženýrem a matka, Virginie Martin, vyučovala jazyky. Už jako dítě projevoval velký zájem o různé vědecké pokusy. Mnoho času strávil čtením a experimentováním zavřený ve svém pokoji, ze kterého si vyrobil provizorní laboratoř. Zatímco jeho sestra Martha byla úplně obyčejným dítětem, Johnny se už v dětství od jiných odlišoval.

Na MITu (Massachusettský technologický institut) se potkal s Aliciou Lopez-Harrison de Lardé, studentkou matematiky pocházející ze Salvadoru. V roce 1957 se s ní oženil a o dva roky později, roku 1959, se jim narodil syn John Charles Martin. Stal se taktéž matematikem, ale stejně jako jeho otec trpěl paranoidní schizofrenií. John Nash měl ještě jednoho syna, Johna Davida, jehož matkou byla Eleanor Stier. Odmítl však s ním mít cokoliv společného.

Alicia se s ním roku 1963 rozvedla, ale roku 1970 se k němu vrátila. Podle Nashova životopisu od autorky Sylvie Nasar, John a Alicia spolu žili jako „dva vzdáleně příbuzní jedinci pod jednou střechou“. Poté co Nash získal Nobelovu cenu, obnovili svůj vztah a 1. června 2001 se znovu stali manželi.

Schizofrenie

Roku 1958 John Nash začal projevovat prvé známky rozvíjející se duševní poruchy. Začal být paranoidní a v době pobytu v nemocnici v roce 1959 byla jeho diagnóza určená jako paranoidní schizofrenie. Po absolvovaní problematického pobytu v Paříži a Ženevě se Nash vrátil v roku 1960 do Princetonu. Až do roku 1970 střídavě pobýval v různých psychiatrických nemocnicích a podstoupil rozličné formy terapie.

Některé druhy léčby pravděpodobně nebyly vhodně zvolené a přispěly ke zhoršovaní jeho stavu. Lékaři totiž podcenili klíčový význam práce a komunity při překonávaní duševní poruchy. V případě Johna Nashe se jako nejúčinnější krok k jeho vyléčení jeví administrativní rozhodnuti princetonské fakulty matematiky a výpočetního centra, kteří Nashovi v tomto těžkém období povolili využívat prostředky univerzity pro jeho výzkum. V povědomí studentů se tak John Nash stal „fantómem Fine Hall“ (Fine Hall je matematické centrum v Princetonu), záhadnou postavou, která uprostřed noci čmárá po tabulích tajemné rovnice. Díky podpoře manželky Alicie Nash vytrval ve své práci tak i v komunitě, kde jeho výstřednosti zůstaly nepovšimnuté a mezi jinými zájmy rozvinul svůj zájem o výpočet přesných hodnot velkých čísel. Tento výzkum ho přivedl do princetonských výpočetních středisek, kde pro svou práci vyvinul počítačové programy vysoké úrovně. Zároveň tak byl v užším kontaktu s lidmi z Princetonu a od konce 80. let 20. století začal aktivně využívat elektronickou poštu pro komunikaci s matematiky. Odborná veřejnost tak dostala možnost zjistit, že nová práce legendárního Johna Nashe má význam a hodnotu. Tato skupina matematiků potom navrhla Johna Nashe komisi Švédské národní banky, která uděluje Nobelovu cenu, jako kandidáta v oblasti ekonomie.

90. léta 20. století znamenala návrat génia – Nashovi se podařilo zvládnout projevy své duševní choroby. Stále doufá, že se mu podaří zásadní vědecké objevy. Jeho současná práce se zabývá zajímavými spekulacemi v pokročilé teorii her.

Kariéra

V létě roku 1950 pracoval pro RAND Corporation v kalifornském městě Santa Monica, kam se nakrátko vrátil i v letech 1952 a 1954. Od roku 1950 zároveň vyučoval matematiku na Princetonu a studoval. Podařilo se mu vyhnout vojenské službě. V tomto období dokázal platnost tzv. Nashova teorému vnoření, důležitého výsledku v diferenciální geometrii o mnohotvárnosti.

Od roku 1951 do jara roku 1959 působil na MIT a oddychový rok strávil prací v Institutu pro pokročilé studium v Princetonu.

V letech 1965–1967 zastával místo výzkumného pracovníka na Brandeis University. Potom se na 30 roků publikačně odmlčel. Do roku 1996 publikoval 23 vědeckých prací. V současnosti se věnuje matematice v Princetone a je velmi opatrný ve styku s neznámými lidmi, zasvěcení hovoří o jeho suchém humoru.

Na Nashovu kariéru měla zásadní vliv podpora jeho ženy Alicie. Povzbuzovala ho, když trpěl halucinacemi, a chápala, že jakékoliv nevýrazné zapojení do činnosti princetonské komunity matematiků Nashovi velmi prospívalo. Mimo to Alicia odvážně pracovala v muži ovládaném odvětví jako počítačová programátorka, aby materiálně zabezpečila sebe, manžela a syna.

Ocenění

• 1978 – John Von Neumann Theory Prize za objev nekooperativní rovnováhy dnes známé jako Nashova rovnováha.
• 1994 – Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za práci na teorii her v době postgraduálního studia v Princetonu.

Externí odkazy

• Nobelprize.org - Autobiography (anglicky)
• Nash's home page at Princeton (anglicky)
• John Forbes Nash, Jr. Information (anglicky)
• Nash FAQ – from Princeton's Mudd Library (anglicky)
• IMDb.com – Beautiful mind, Čistá mysl, film inspirovaný životem J. Nashe (anglicky)