Wawel
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | __NOTOC__ |
| + | [[Soubor:GlowackiJanNepomucen.WidokNaWawel.jpg|thumb|230px|Wawel v polovině 19. století]] | ||
'''Wawel''' je nízký vrch (výška 228 m n. m.) v [[Krakov]]ě na levém břehu [[Visla|Visly]], na němž stojí [[Královský hrad (Krakov)|Královský hrad]] a [[Katedrála na Wawelu|katedrála sv. Stanislava a Václava]]. Spolu s centrem města Krakova je zanesen na [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového dědictví UNESCO]]. Ve vrchu z [[jura|jurského]] vápence se směrem k [[Visla|Visle]] nachází {{cizojazyčně|pl|[[Smocza Jama]]}} (Dračí sluj): Podle legendy zdejšího nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes. | '''Wawel''' je nízký vrch (výška 228 m n. m.) v [[Krakov]]ě na levém břehu [[Visla|Visly]], na němž stojí [[Královský hrad (Krakov)|Královský hrad]] a [[Katedrála na Wawelu|katedrála sv. Stanislava a Václava]]. Spolu s centrem města Krakova je zanesen na [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového dědictví UNESCO]]. Ve vrchu z [[jura|jurského]] vápence se směrem k [[Visla|Visle]] nachází {{cizojazyčně|pl|[[Smocza Jama]]}} (Dračí sluj): Podle legendy zdejšího nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes. | ||
| - | Lidé obývali [[wawelské jeskyně]] od starší doby kamenné a opevnění zde bylo již v raném středověku. V 9. století bylo území dnešního Krakova pravděpodobně po nějakou dobu podrobeno Velkomoravské říši, a z té doby pocházejí zbytky dřevěného kostela, které zde byly nalezeny. Z 10. století pocházejí základy dvou předrománských kostelů, asi nejstarších kamenných staveb na Wawelu. Roku 1000 zde vzniklo biskupství a poté byla vystavěna kamenná katedrála, tzv. [[Katedrála Boleslava I. (Krakov)|Katedrála Boleslava I.]], z níž se dochovaly pouze základy. Roku 1038 byly nejstarší stavby na Wawelu těžce poškozeny povstáním pohanů a vpádem českého knížete Břetislava I., roku 1080 je zpustošil požár. | + | Lidé obývali [[wawelské jeskyně]] od starší doby kamenné a opevnění zde bylo již v raném středověku. V 9. století bylo území dnešního Krakova pravděpodobně po nějakou dobu podrobeno Velkomoravské říši, a z té doby pocházejí zbytky dřevěného kostela, které zde byly nalezeny. Z 10. století pocházejí základy dvou předrománských kostelů, asi nejstarších kamenných staveb na Wawelu. Roku 1000 zde vzniklo biskupství a poté byla vystavěna kamenná katedrála, tzv. [[Katedrála Boleslava I. (Krakov)|Katedrála Boleslava I.]], z níž se dochovaly pouze základy. Roku 1038 byly nejstarší stavby na Wawelu těžce poškozeny povstáním pohanů a vpádem českého knížete Břetislava I., roku 1080 je zpustošil požár. |
| - | Kazimír I. Obnovitel kolem roku 1040 poprvé učinil z Krakova sídlo polských panovníků. Na Wawelu pak během středověku vznikla celá řada dalších sakrálních a světských staveb, ovšem dodnes již často zničených nebo přestavěných. Na konci 11. století vznikla v románském stylu druhá katedrála namísto zničené Boleslavovy, zvaná ''Hermanowska'', z níž se dochovala věž a krypta. Byla zčásti zničena požárem na počátku 14. století. | + | Kazimír I. Obnovitel kolem roku 1040 poprvé učinil z Krakova sídlo polských panovníků. Na Wawelu pak během středověku vznikla celá řada dalších sakrálních a světských staveb, ovšem dodnes již často zničených nebo přestavěných. Na konci 11. století vznikla v románském stylu druhá katedrála namísto zničené Boleslavovy, zvaná ''Hermanowska'', z níž se dochovala věž a krypta. Byla zčásti zničena požárem na počátku 14. století. Vladislav I. Lokýtek ji roku 1320 nařídil strhnout a nahradit dnešní gotickou stavbou, jež byla vysvěcena roku 1364. Vladislavův nástupce Kazimír III. Veliký nechal na Wawelu vystavět gotický hrad, základ současného [[Královský hrad (Krakov)|Královského hradu]]. |
| - | Zlatý věk Wawelu nastal v době vlády | + | Zlatý věk Wawelu nastal v době vlády Jagellonců. Královské sídlo bylo v letech 1507 – 1536 důkladně přestavěno, hlavními architekty byli Italové Francisco z Florencie a Bartolommeo Berrecci, po jejich smrti pak Benedykt ze Sandoměře. Vznikly zde první [[příklady renesančního umění v Polsku]]. Obohaceny byly i umělecké poklady katedrály, roku 1520 byl pro ni ulit [[Zvon Zikmund (Krakov)|zvon Zikmund]], nejznámější polský zvon, používaný jen při nejvýznamnějších příležitostech. |
Roku 1595 byl zámek poškozen požárem a obnoven, avšak již roku 1609 bylo polské královské sídlo přeneseno do Varšavy a [[Královský hrad (Krakov)|hrad na Wawelu]] začal upadat. Byl několikrát poškozen vpády cizích vojsk a byl využíván již jen jako pevnost a opěrný bod. [[Katedrála na Wawelu]] si však nadále uchovala svůj význam nejdůležitějšího polského chrámu a i nadále v ní probíhaly korunovace a byli zde pohřbíváni členové panovnického rodu<!-- rodu bylo vice, hodil by se na ne odkaz, stejne jako na stranky katakomb i seznam sledu polskych panovniku: tedy reference.-->. Po zániku Polska r. 1795 Krakov připadl Rakousku. Hrad se změnil ve vojenskou posádku a stavební úpravy zničily mnoho historicky a umělecky významných částí hradního komplexu. Polští vlastenci však Wawel nadále považovali za symbolicky mimořádně významný bod a v katedrále začali opět pochovávat významné Poláky počínaje [[Józef Antoni Poniatowski|maršálem Poniatowskim]] roku 1815. Roku 1905 František Josef I. nechal místní vojenskou posádku zrušit a byla provedena rekonstrukce hradu jako historické památky. | Roku 1595 byl zámek poškozen požárem a obnoven, avšak již roku 1609 bylo polské královské sídlo přeneseno do Varšavy a [[Královský hrad (Krakov)|hrad na Wawelu]] začal upadat. Byl několikrát poškozen vpády cizích vojsk a byl využíván již jen jako pevnost a opěrný bod. [[Katedrála na Wawelu]] si však nadále uchovala svůj význam nejdůležitějšího polského chrámu a i nadále v ní probíhaly korunovace a byli zde pohřbíváni členové panovnického rodu<!-- rodu bylo vice, hodil by se na ne odkaz, stejne jako na stranky katakomb i seznam sledu polskych panovniku: tedy reference.-->. Po zániku Polska r. 1795 Krakov připadl Rakousku. Hrad se změnil ve vojenskou posádku a stavební úpravy zničily mnoho historicky a umělecky významných částí hradního komplexu. Polští vlastenci však Wawel nadále považovali za symbolicky mimořádně významný bod a v katedrále začali opět pochovávat významné Poláky počínaje [[Józef Antoni Poniatowski|maršálem Poniatowskim]] roku 1815. Roku 1905 František Josef I. nechal místní vojenskou posádku zrušit a byla provedena rekonstrukce hradu jako historické památky. | ||
V době meziválečného polského státu byl hrad povýšen na oficiální sídlo prezidenta republiky. Během nacistické okupace odtud [[Hans Frank]] řídil tzv. [[Generální gouvernement]]. Po druhé světové válce byl královský hrad změněn na muzeum. [[Katedrála na Wawelu|Katedrála sv. Stanislava a Václava]] si i nadále uchovává svou významnou roli v životě polské katolické církve a národa. | V době meziválečného polského státu byl hrad povýšen na oficiální sídlo prezidenta republiky. Během nacistické okupace odtud [[Hans Frank]] řídil tzv. [[Generální gouvernement]]. Po druhé světové válce byl královský hrad změněn na muzeum. [[Katedrála na Wawelu|Katedrála sv. Stanislava a Václava]] si i nadále uchovává svou významnou roli v životě polské katolické církve a národa. | ||
| + | |||
| + | ==Panorama== | ||
| + | {{Panorama1 | ||
| + | |Fotovyska=605 | ||
| + | |Sirkaobrazku=1360 | ||
| + | |Nazevfoto=Baszta Złodziejska na Wawelu.jpg | ||
| + | |Popisek1=Panorama hradu Wawel | ||
| + | |Popisek2=Panorama hradu Wawel a jeho obranných bašt (červen 2014)}} | ||
==Literatura== | ==Literatura== | ||
| Řádka 20: | Řádka 29: | ||
==Reference== | ==Reference== | ||
<references/> | <references/> | ||
| - | |||
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
| - | *[http://www.wawel.krakow.pl/en Webové stránky Wawelu] | + | * [http://www.wawel.krakow.pl/en Webové stránky Wawelu] |
| - | *[http://www.krakow-info.com/wawel.htm Informace o Wawelu] | + | * [http://www.krakow-info.com/wawel.htm Informace o Wawelu] |
| + | |||
| - | {{ | + | {{Flickr|Wawel}}{{Commons|Wawel}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | [[Kategorie:Světové dědictví (Polsko)]] |
| - | [[ | + | |
[[Kategorie:Wawel| ]] | [[Kategorie:Wawel| ]] | ||
| + | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 28. 5. 2015, 11:42
Wawel je nízký vrch (výška 228 m n. m.) v Krakově na levém břehu Visly, na němž stojí Královský hrad a katedrála sv. Stanislava a Václava. Spolu s centrem města Krakova je zanesen na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ve vrchu z jurského vápence se směrem k Visle nachází Smocza Jama (Dračí sluj): Podle legendy zdejšího nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes.
Lidé obývali wawelské jeskyně od starší doby kamenné a opevnění zde bylo již v raném středověku. V 9. století bylo území dnešního Krakova pravděpodobně po nějakou dobu podrobeno Velkomoravské říši, a z té doby pocházejí zbytky dřevěného kostela, které zde byly nalezeny. Z 10. století pocházejí základy dvou předrománských kostelů, asi nejstarších kamenných staveb na Wawelu. Roku 1000 zde vzniklo biskupství a poté byla vystavěna kamenná katedrála, tzv. Katedrála Boleslava I., z níž se dochovaly pouze základy. Roku 1038 byly nejstarší stavby na Wawelu těžce poškozeny povstáním pohanů a vpádem českého knížete Břetislava I., roku 1080 je zpustošil požár.
Kazimír I. Obnovitel kolem roku 1040 poprvé učinil z Krakova sídlo polských panovníků. Na Wawelu pak během středověku vznikla celá řada dalších sakrálních a světských staveb, ovšem dodnes již často zničených nebo přestavěných. Na konci 11. století vznikla v románském stylu druhá katedrála namísto zničené Boleslavovy, zvaná Hermanowska, z níž se dochovala věž a krypta. Byla zčásti zničena požárem na počátku 14. století. Vladislav I. Lokýtek ji roku 1320 nařídil strhnout a nahradit dnešní gotickou stavbou, jež byla vysvěcena roku 1364. Vladislavův nástupce Kazimír III. Veliký nechal na Wawelu vystavět gotický hrad, základ současného Královského hradu.
Zlatý věk Wawelu nastal v době vlády Jagellonců. Královské sídlo bylo v letech 1507 – 1536 důkladně přestavěno, hlavními architekty byli Italové Francisco z Florencie a Bartolommeo Berrecci, po jejich smrti pak Benedykt ze Sandoměře. Vznikly zde první příklady renesančního umění v Polsku. Obohaceny byly i umělecké poklady katedrály, roku 1520 byl pro ni ulit zvon Zikmund, nejznámější polský zvon, používaný jen při nejvýznamnějších příležitostech.
Roku 1595 byl zámek poškozen požárem a obnoven, avšak již roku 1609 bylo polské královské sídlo přeneseno do Varšavy a hrad na Wawelu začal upadat. Byl několikrát poškozen vpády cizích vojsk a byl využíván již jen jako pevnost a opěrný bod. Katedrála na Wawelu si však nadále uchovala svůj význam nejdůležitějšího polského chrámu a i nadále v ní probíhaly korunovace a byli zde pohřbíváni členové panovnického rodu. Po zániku Polska r. 1795 Krakov připadl Rakousku. Hrad se změnil ve vojenskou posádku a stavební úpravy zničily mnoho historicky a umělecky významných částí hradního komplexu. Polští vlastenci však Wawel nadále považovali za symbolicky mimořádně významný bod a v katedrále začali opět pochovávat významné Poláky počínaje maršálem Poniatowskim roku 1815. Roku 1905 František Josef I. nechal místní vojenskou posádku zrušit a byla provedena rekonstrukce hradu jako historické památky.
V době meziválečného polského státu byl hrad povýšen na oficiální sídlo prezidenta republiky. Během nacistické okupace odtud Hans Frank řídil tzv. Generální gouvernement. Po druhé světové válce byl královský hrad změněn na muzeum. Katedrála sv. Stanislava a Václava si i nadále uchovává svou významnou roli v životě polské katolické církve a národa.
Panorama
Literatura
- Franaszek Antoni, Wawel, Warszawa: Wydawnictwo Arkady, 1988 ISBN 83-213-3448-2
- Grychowki Michał, Czyżewski Krzysztof J. Katedra wawelska, Katowice: Videograf II, 2001 ISBN 83-7183-172-2
- Ostrowski Jan K., Podlecki Janusz Wawel. Zamek i katedra, Kraków: Wydawnictwo Karpaty, 1996 ISBN 83-85204-25-3
- Skowron Ryszard, Wawel. Kronika dziejów, Kraków: Zamek Królewski na Wawelu, 2001 ISBN 83-88476-05-X
Reference
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |