Kostel Saint-Julien-le-Pauvre

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (Nahrazení textu „1030“ textem „1030“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 3: Řádka 3:
== Historie ==
== Historie ==
-
Na místě stávala již v raném středověku malá [[špitál]]ní [[kaple]] na křižovatce dvou hlavních římských silnic, která byla zničena během invaze Normanů v roce [[886]]. Její ruiny daroval [[Jindřich I. Francouzský|Jindřich I.]] kolem roku [[1030]] [[Arcidiecéze pařížská|pařížskému biskupovi]]. Stavba současného kostela byla zahájena kolem roku 1170 a dokončena kolem roku 1240, takže dnes je kostel jedním z nejstarších v Paříži.<ref>[http://www.sjlpmelkites.fr/index.php?option=com_content&task=view&id=81&Itemid=28 Dějiny kostela]</ref>  
+
Na místě stávala již v raném středověku malá [[špitál]]ní [[kaple]] na křižovatce dvou hlavních římských silnic, která byla zničena během invaze Normanů v roce [[886]]. Její ruiny daroval [[Jindřich I. Francouzský|Jindřich I.]] kolem roku 1030 [[Arcidiecéze pařížská|pařížskému biskupovi]]. Stavba současného kostela byla zahájena kolem roku 1170 a dokončena kolem roku 1240, takže dnes je kostel jedním z nejstarších v Paříži.<ref>[http://www.sjlpmelkites.fr/index.php?option=com_content&task=view&id=81&Itemid=28 Dějiny kostela]</ref>  
Od 13. století sloužil jako univerzitní kostel, kde se na shromáždění volil rektor [[Pařížská univerzita|Pařížské univerzity]]. V roce 1524 byl během studentské rebélie poničen a dlouho byl uzavřen. V roce 1651 získal nové průčelí a v roce 1655 se stal kaplí nemocnice [[Hôtel-Dieu]] na [[Île de la Cité|ostrově Cité]]. Během Francouzské revoluce byl prohlášen za národní majetek a v roce 1790 byl přeměněn na skladiště soli. Náboženským účelům byl opět vrácen v roce 1826 a v roce 1889 zasvěcen melkitskému ritu. V roce 1900 byl zřízen [[ikonostas]], který odděluje [[kněžiště]] od hlavní [[loď (architektura)|lodi]].
Od 13. století sloužil jako univerzitní kostel, kde se na shromáždění volil rektor [[Pařížská univerzita|Pařížské univerzity]]. V roce 1524 byl během studentské rebélie poničen a dlouho byl uzavřen. V roce 1651 získal nové průčelí a v roce 1655 se stal kaplí nemocnice [[Hôtel-Dieu]] na [[Île de la Cité|ostrově Cité]]. Během Francouzské revoluce byl prohlášen za národní majetek a v roce 1790 byl přeměněn na skladiště soli. Náboženským účelům byl opět vrácen v roce 1826 a v roce 1889 zasvěcen melkitskému ritu. V roce 1900 byl zřízen [[ikonostas]], který odděluje [[kněžiště]] od hlavní [[loď (architektura)|lodi]].

Aktuální verze z 31. 5. 2015, 21:43

Kostel Saint-Julien-le-Pauvre (neboli svatého Juliána Chudého) je katolický farní kostel v 5. obvodu v Paříži v Latinské čtvrti. Užívá jej Melkitská řeckokatolická církev.

Historie

Na místě stávala již v raném středověku malá špitální kaple na křižovatce dvou hlavních římských silnic, která byla zničena během invaze Normanů v roce 886. Její ruiny daroval Jindřich I. kolem roku 1030 pařížskému biskupovi. Stavba současného kostela byla zahájena kolem roku 1170 a dokončena kolem roku 1240, takže dnes je kostel jedním z nejstarších v Paříži.[1]

Od 13. století sloužil jako univerzitní kostel, kde se na shromáždění volil rektor Pařížské univerzity. V roce 1524 byl během studentské rebélie poničen a dlouho byl uzavřen. V roce 1651 získal nové průčelí a v roce 1655 se stal kaplí nemocnice Hôtel-Dieu na ostrově Cité. Během Francouzské revoluce byl prohlášen za národní majetek a v roce 1790 byl přeměněn na skladiště soli. Náboženským účelům byl opět vrácen v roce 1826 a v roce 1889 zasvěcen melkitskému ritu. V roce 1900 byl zřízen ikonostas, který odděluje kněžiště od hlavní lodi.

Reference

  1. ↑ Dějiny kostela

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kostel_Saint-Julien-le-Pauvre“