Řád zlatého rouna

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (Nahrazení textu „1585“ textem „1585“)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.)
Řádka 2: Řádka 2:
<!--[[Soubor:GoldenesVlies-München.JPG|thumb|right|200px|Řádový řetěz. Klenotnice mnichovské rezidence]]
<!--[[Soubor:GoldenesVlies-München.JPG|thumb|right|200px|Řádový řetěz. Klenotnice mnichovské rezidence]]
[[Soubor:Schwurkreuz goldenes Vlies.JPG|thumb|right|200px|Kříž přísahy Řádu zlatého rouna  v Klenotnici Vídeň, léto 2005]]-->
[[Soubor:Schwurkreuz goldenes Vlies.JPG|thumb|right|200px|Kříž přísahy Řádu zlatého rouna  v Klenotnici Vídeň, léto 2005]]-->
-
'''Řád zlatého rouna''' (franc. ''Toison d'or'') je [[rytířský řád]] založený roku [[1430]], a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru [[duchovní rytířské řády|duchovních rytířských řádů]]. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován [[velmistr]]em jako odměna za zásluhy. [[Řádový odznak]] tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí [[kožešina|kůže]].
+
'''Řád zlatého rouna''' (franc. ''Toison d'or'') je [[rytířský řád]] založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru [[duchovní rytířské řády|duchovních rytířských řádů]]. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován [[velmistr]]em jako odměna za zásluhy. [[Řádový odznak]] tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí [[kožešina|kůže]].
== Dějiny ==
== Dějiny ==
-
Řád zlatého rouna byl založen [[seznam burgundských vévodů|burgundským vévodou]] [[Filip Dobrý|Filipem Dobrým]] v [[Bruggy|Brugách]] dne [[10. leden|10. ledna]] [[1430]] u příležitosti jeho sňatku s princeznou [[Isabela Portugalská|Isabelou Portugalskou]], poté, co odmítl členství v [[Podvazkový řád|Podvazkovém řádu]]. Řád je též známý pod názvem ''Ordre de la toison d'or'', ''el Toyson de oro'', ''el Tusan'' a v raných dobách též jako rytířský řád ''zlatého rouna ovčího plátna z Burgund'' nebo řád ''belgické vlny''.
+
Řád zlatého rouna byl založen [[seznam burgundských vévodů|burgundským vévodou]] [[Filip Dobrý|Filipem Dobrým]] v [[Bruggy|Brugách]] dne [[10. leden|10. ledna]] 1430 u příležitosti jeho sňatku s princeznou [[Isabela Portugalská|Isabelou Portugalskou]], poté, co odmítl členství v [[Podvazkový řád|Podvazkovém řádu]]. Řád je též známý pod názvem ''Ordre de la toison d'or'', ''el Toyson de oro'', ''el Tusan'' a v raných dobách též jako rytířský řád ''zlatého rouna ovčího plátna z Burgund'' nebo řád ''belgické vlny''.
Po vymření rodu [[Burgundští|burgundských]] [[vévoda|vévodů]] roku 1477 přešel řád na rod [[Habsburkové|Habsburků]]. Poté, co roku 1700 zemřel [[Karel II. Španělský|poslední španělský král]] z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku [[Války o dědictví španělské|bourbonsko-habsburských sporů o dědictví]] řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových [[Bourboni|bourbonských]] dědiců, tak [[Rakousko|rakouská]] větev Habsburků. Rakouská republika dne [[23. červen|23. června]] [[1953]] uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.
Po vymření rodu [[Burgundští|burgundských]] [[vévoda|vévodů]] roku 1477 přešel řád na rod [[Habsburkové|Habsburků]]. Poté, co roku 1700 zemřel [[Karel II. Španělský|poslední španělský král]] z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku [[Války o dědictví španělské|bourbonsko-habsburských sporů o dědictví]] řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových [[Bourboni|bourbonských]] dědiců, tak [[Rakousko|rakouská]] větev Habsburků. Rakouská republika dne [[23. červen|23. června]] [[1953]] uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.
== Základní pravidla a privilegia řádu ==
== Základní pravidla a privilegia řádu ==
Řádka 57: Řádka 57:
Habsburský řád byl udělen v 685 případech.
Habsburský řád byl udělen v 685 případech.
Členy řádu byli mj.:
Členy řádu byli mj.:
-
* [[1463]] - [[Philippe Pot]], francouzský dvorní úředník
+
* 1463 - [[Philippe Pot]], francouzský dvorní úředník
* 1515 - Ludvík Jagellonský, král český a uherský
* 1515 - Ludvík Jagellonský, král český a uherský
* 1519 - [[Zikmund I. Starý]], král polský, velkokníže litevský
* 1519 - [[Zikmund I. Starý]], král polský, velkokníže litevský
Řádka 70: Řádka 70:
* 1555 - [[Vratislav II. z Pernštejna]]
* 1555 - [[Vratislav II. z Pernštejna]]
* 1570 - [[Orlando di Lasso]], hudební skladatel, Král hudby
* 1570 - [[Orlando di Lasso]], hudební skladatel, Král hudby
-
* [[1585]] - Rudolf II., císař římský, král uherský a český
+
* 1585 - Rudolf II., císař římský, král uherský a český
-
* [[1585]] - [[Vilém z Rožmberka]]
+
* 1585 - [[Vilém z Rožmberka]]
* 1596 - [[Zikmund Báthory]], kníže sedmihradský
* 1596 - [[Zikmund Báthory]], kníže sedmihradský
* 1599 - [[Zikmund II. August]], král polský, velkokníže litevský
* 1599 - [[Zikmund II. August]], král polský, velkokníže litevský

Aktuální verze z 10. 6. 2015, 22:51

Náhrdelník Rytíře Řádu zlatého rouna, vídeňská klenotnice

Řád zlatého rouna (franc. Toison d'or) je rytířský řád založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován velmistrem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže.

Obsah

Dějiny

Řád zlatého rouna byl založen burgundským vévodou Filipem Dobrým v Brugách dne 10. ledna 1430 u příležitosti jeho sňatku s princeznou Isabelou Portugalskou, poté, co odmítl členství v Podvazkovém řádu. Řád je též známý pod názvem Ordre de la toison d'or, el Toyson de oro, el Tusan a v raných dobách též jako rytířský řád zlatého rouna ovčího plátna z Burgund nebo řád belgické vlny. Po vymření rodu burgundských vévodů roku 1477 přešel řád na rod Habsburků. Poté, co roku 1700 zemřel poslední španělský král z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku bourbonsko-habsburských sporů o dědictví řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových bourbonských dědiců, tak rakouská větev Habsburků. Rakouská republika dne 23. června 1953 uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.

Základní pravidla a privilegia řádu

Řád sdružuje všechny své členy jako nerozlučitelný svazek. Všichni členové řádu mají stejná práva a mají se k sobě chovat bratrsky. Maximální počet rytířů byl původně omezen na 30, přičemž vedle Řádu zlatého rouna nesměli být členy žádného jiného řádu. Tato pravidla však byla v průbehu času zmírněna. Řádoví rytíři byli osvobozeni od všech poplatků a podléhali jen jediné soudní pravomoci, a to jurisdikci řádu samého. Tato soudní moc sestávala ze všech třiceti řádových rytířů a řádového suveréna, resp. jeho zástupce. Při všech slavnostech u dvorů měli přednost a a právo nadřazenosti, s výjimkou korunovaných hlav. Španělští rytíři řádu obdrželi od krále Filipa právo kdykoli neohlášeni vstoupit do sálů paláce a jejich vůdce mohl stát před králem s pokrývkou na hlavě. Úkolem řádu bylo udržování katolické víry, ochrana církve a zachovánání neposkvrněnosti rytířské cti. Byl zasvěcen Panně Marii a patronem byl apoštol a mučedník sv. Ondřej. 30. listopadu je řádový den, a tohoto dne se dodnes konají slavnostní svaté mše a jsou přijímáni noví členové řádu.

Mytologické pozadí

Existují dva výklady původu řádu:

  • jeden je odvozován od zázračné Gedeonovy milosti
  • druhý pochází z řecké mytologie, z báje o zlatém rounu.

Velmistři řádu

  • 1. Filip Dobrý, vévoda burgundský, 10. leden 1430 - 15. červen 1467
  • 2. Karel Smělý, vévoda burgundský, 15. červen 1467 - 5. leden 1477
  • 3. Maxmilián I., císař římský, 30. duben 1478 - 27. březen 1482
  • 4. Filip I. Sličný, král španělský, vévoda burgundský, otec českého krále Ferdinanda I. 27. březen 1482 - 25. září 1506
  • 5. Karel V., císař římský, král španělský, 25. září 1506 - 22. říjen 1555
  • 6. Filip II., král španělský, portugalský a anglický, 22. říjen 1555 - 13. září 1598
  • 7. Filip III., král španělský a portugalský, 13. září 1598 - 31. březen 1621
  • 8. Filip IV., král španělský a portugalský, 31. březen 1621 - 17. září 1665
  • 9. Karel II., král španělský, 17. září 1665 - 1. listopad 1700

Velmistři řádu (Španělsko)

Velmistři řádu (Rakousko)

  • 10. Karel VI., císař římský (král český), král španělský, 1. listopad 1700 - 20. říjen 1740
  • 11. František I., císař římský (král český), vévoda lotrinský, 20. říjen 1740 - 18. srpen 1765
  • 12. Josef II., císař římský (král český), 18. srpen 1765 - 20. únor 1790
  • 13. Leopold II., císař římský (král český), 20. únor 1790 - 1. březen 1792
  • 14. František I. císař římský, císař rakouský (král český), 1. březen 1792 - 2. březen 1835
  • 15. Ferdinand I. Dobrotivý, císař rakouský (král český), 2. březen 1835 - 2. prosinec 1848
  • 16. František Josef I., císař rakouský (král český), 2. prosinec 1848 - 21. listopad 1916
  • 17. Karel I., císař rakouský (král český), 21. listopad 1916 - 1. duben 1922
  • 18. Ota Habsburský, hlava rakouské dynastie (český korunní princ), 1. duben 1922 - 30. listopad 2000
  • 19. Karel Habsbursko-Lotrinský od 30. listopadu 2000

Nositelé řádu

Do roku 1701 byl řád propůjčen 618krát, bourbonští velmistři pak udělili dalších 1387 Řádů zlatého rouna. Habsburský řád byl udělen v 685 případech. Členy řádu byli mj.:

Literatura

Galerie

Frans I von Habsburg.jpg

František Štěpán

Maximiliaan van Oostenrijk.png

Maxmilián Mexický

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Order of the Golden Fleece
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98%C3%A1d_zlat%C3%A9ho_rouna“