Tisová (Nejdek)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 7. 2015, 22:47

Tisová (něm. Eibenberg) je vesnice v okrese Karlovy Vary, která je součástí města Nejdek.

Historie

U zrodu Tisové stálo hornictví. Počátky obce lze klást již do 15. století. Původní hornická usedlost Eibenberg vznikla v údolí při bohatých rýžovištích cínu na Rolavě a později pak rostla v blízkosti hlubinné těžby ve stranách Pajndlu. Název obce patrně poukazuje na kdysi zde hojné tisové porosty. Je také možné, že původci označení byli sasští horníci z Harzu, kde jsou různé varianty tohoto názvu časté a tis tam roste dodnes. První zprávy o dolování z Tisové pocházejí z poloviny 16. Století. Nejbohatším cínovým dolem byla tehdy šachta “Naděje” mezi Tisovou a Novými Hamry. Dále jsou v Tisové uváděny doly Vavřince Šlika Bílý jelen a Svatý Ondřej. Cínové doly na Tisové zanikly kolem roku 1800. Déle se udržela místní těžba železné rudy. Na dole “Boží požehnání” se pracovalo až do roku 1870. Třicetiletou válkou byly doly na Tisové zle postiženy. Berní rula z roku 1654 uvádí Tisovou jako chudou obec s nevelkými polnostmi, kde poddaní pěstovali na neúrodných políčkách hlavně oves. V polovině 18. století čítala obec 28 domů, jejich obyvatelé žili velmi chudě a mnohdy hladověli. V Tereziánském katastru českém (1757) se píše: “Poddaní v Tisové jsou velice chudí. Živí se dřevařstvím a paličkováním krajek, mnohdy nemají doma 3 – 4 dny kousek chleba”. Počátkem 19. století byla v Tisové zřízena obecní škola a otevřen hostinec. Větší rozmach obce nastal až po roce 1900 v souvislostí s jejím napojením na železnici (1899) a přílivem turistů na rozhlednu na Tisovském vrchu. Hospodářský život regionu kolem Tisovského vrchu byl na přelomu 19. a 20. století výrazně ovlivněn železnicí. Její vybudování bylo pro karlovarskou část Krušnohoří nejdůležitější stavební akcí. První pražce a kolejnice narušily nedotčenost tichých lesů Tisovského vrchu právě před 111 lety. Na slunné stráni Tisovského vrchu hnízdí stále několik kukaček a tak již v roce 1919 nově postavená restaurace na Tisové nesla název Kukačka (Kuckuck).

Město Nejdek
Bernov • Fojtov • Lesík • Lužec • Nejdek • Oldřichov • Pozorka • Suchá • Tisová • Vysoká Štola

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 U zrodu Tisové stálo hornictví. Počátky obce lze klást již do 15. století. Původní hornická usedlost Eibenberg vznikla v údolí při bohatých rýžovištích [[cín]]u na [[Rolava|Rolavě]] a později pak rostla v blízkosti hlubinné těžby ve stranách Pajndlu. Název obce patrně poukazuje na kdysi zde hojné tisové porosty. Je také možné, že původci označení byli [[Sasko|sasští]] horníci z [[Harz]]u, kde jsou různé varianty tohoto názvu časté a tis tam roste dodnes.
 První zprávy o dolování z Tisové pocházejí z poloviny 16. Století. Nejbohatším cínovým dolem byla tehdy šachta “''Naděje''” mezi Tisovou a [[Nové Hamry|Novými Hamry]]. Dále jsou v Tisové uváděny doly Vavřince Šlika ''Bílý jelen'' a ''Svatý Ondřej''. Cínové doly na Tisové zanikly kolem roku 1800. Déle se udržela místní těžba železné rudy. Na dole “''Boží požehnání''” se pracovalo až do roku 1870.
-[[Třicetiletá válka|Třicetiletou válkou]] byly doly na Tisové zle postiženy. [[Berní rula]] z roku 1654 uvádí Tisovou jako chudou obec s nevelkými polnostmi, kde poddaní pěstovali na neúrodných políčkách hlavně oves.
+Třicetiletou válkou byly doly na Tisové zle postiženy. [[Berní rula]] z roku 1654 uvádí Tisovou jako chudou obec s nevelkými polnostmi, kde poddaní pěstovali na neúrodných políčkách hlavně oves.
 V polovině 18. století čítala obec 28 domů, jejich obyvatelé žili velmi chudě a mnohdy hladověli. V Tereziánském katastru českém (1757) se píše: “''Poddaní v Tisové jsou velice chudí. Živí se dřevařstvím a paličkováním krajek, mnohdy nemají doma 3 – 4 dny kousek chleba''”.
 Počátkem 19. století byla v Tisové zřízena obecní škola a otevřen hostinec. Větší rozmach obce nastal až po roce 1900 v souvislostí s jejím napojením na železnici (1899) a přílivem turistů na rozhlednu na Tisovském vrchu. Hospodářský život regionu kolem Tisovského vrchu byl na přelomu 19. a 20. století výrazně ovlivněn železnicí. Její vybudování bylo pro karlovarskou část [[Krušné hory|Krušnohoří]] nejdůležitější stavební akcí. První pražce a kolejnice narušily nedotčenost tichých lesů Tisovského vrchu právě před 111 lety.