V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Braník

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1416“ textem „1416“)
m (Nahrazení textu „husitských“ textem „husitských“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 21: Řádka 21:
'''Braník''' (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též ''Bráník'') je městská čtvrť a [[katastr]]ální území [[Praha|Prahy]], které je součástí městské části [[Praha 4|Prahy 4]]. Čtvrť se nachází v jižní části města na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]]. Spadá do ní i větší část [[sídliště Novodvorská]].  
'''Braník''' (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též ''Bráník'') je městská čtvrť a [[katastr]]ální území [[Praha|Prahy]], které je součástí městské části [[Praha 4|Prahy 4]]. Čtvrť se nachází v jižní části města na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]]. Spadá do ní i větší část [[sídliště Novodvorská]].  
== Historie ==
== Historie ==
-
Braník vlastnily ve 14. století české královny a některé pražské [[kostel]]y. [[Clo]] z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle [[privilegium|privilegia]] Karla IV. z roku [[1366]]) [[kanovník]]ům [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Od [[Husité|husitských]] dob byl Braník v majetku [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] až do [[konfiskace]] v roce 1547.  
+
Braník vlastnily ve 14. století české královny a některé pražské [[kostel]]y. [[Clo]] z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle [[privilegium|privilegia]] Karla IV. z roku 1366) [[kanovník]]ům [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Od husitských dob byl Braník v majetku [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] až do [[konfiskace]] v roce 1547.  
V roce 1559 se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand II. v roce 1620 [[Řád bratří kazatelů|dominikánům]] od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový relief ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce 1900 byl Braník (Bráník) s 3178 obyvateli, s novým [[pivovar]]em, [[vápenka|vápenkou]], kostelem Sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu [[Královské Vinohrady]]. Při připojení Braníka (jako součásti [[Praha XV|Prahy XV]]) k Praze v roce [[1922]] zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce [[1949]] bylo [[Katastrální území|k.ú.]] Braník přičleněno k tehdejší [[Praha 15 (1949)|Praze 15]] (s [[Podolí (Praha)|Podolím]], [[Hodkovičky|Hodkovičkami]] a částí [[Krč]]e). V r. [[1960]] se Braník stal součástí nového obvodu [[Praha 4]] a v roce [[1990]] součástí městské části Praha 4.
V roce 1559 se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand II. v roce 1620 [[Řád bratří kazatelů|dominikánům]] od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový relief ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce 1900 byl Braník (Bráník) s 3178 obyvateli, s novým [[pivovar]]em, [[vápenka|vápenkou]], kostelem Sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu [[Královské Vinohrady]]. Při připojení Braníka (jako součásti [[Praha XV|Prahy XV]]) k Praze v roce [[1922]] zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce [[1949]] bylo [[Katastrální území|k.ú.]] Braník přičleněno k tehdejší [[Praha 15 (1949)|Praze 15]] (s [[Podolí (Praha)|Podolím]], [[Hodkovičky|Hodkovičkami]] a částí [[Krč]]e). V r. [[1960]] se Braník stal součástí nového obvodu [[Praha 4]] a v roce [[1990]] součástí městské části Praha 4.
=== Původ názvu čtvrti ===
=== Původ názvu čtvrti ===

Aktuální verze z 2. 7. 2015, 22:51



Braník (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též Bráník) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, které je součástí městské části Prahy 4. Čtvrť se nachází v jižní části města na pravém břehu řeky Vltavy. Spadá do ní i větší část sídliště Novodvorská.

Obsah

Historie

Braník vlastnily ve 14. století české královny a některé pražské kostely. Clo z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle privilegia Karla IV. z roku 1366) kanovníkům Pražského hradu. Od husitských dob byl Braník v majetku Starého Města až do konfiskace v roce 1547. V roce 1559 se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand II. v roce 1620 dominikánům od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový relief ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce 1900 byl Braník (Bráník) s 3178 obyvateli, s novým pivovarem, vápenkou, kostelem Sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu Královské Vinohrady. Při připojení Braníka (jako součásti Prahy XV) k Praze v roce 1922 zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce 1949 bylo k.ú. Braník přičleněno k tehdejší Praze 15 (s Podolím, Hodkovičkami a částí Krče). V r. 1960 se Braník stal součástí nového obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4.

Původ názvu čtvrti

etymologie: braník = "opevněný vrch určený k obraně", k roku 1416 doloženo spojení „in monte Branik

Doprava

Památky

Dominikánský dvůr z konce 17. století

Na území Braníka jako převážně vilové čtvrti je několik architektonicky významných vil a usedlostí. Kromě nich se zde nacházejí tyto důležitější památky:

Dominikánský dvůr

Areál bývalého Dominikánského dvora pochází z 3. čtvrtiny 17. století. Z původních 4 křídel se do současnosti dochovaly tři včetně zvonice z roku 1761. Památka je v současné době ve špatném technickém stavu. Je částečně využívána městskou částí Praha 4, která ji vlastní.

Kostel sv. Prokopa

Neorománský jednolodní kostelík z let 1900 – 1904. Sv. Jan Nepomucký, nacházející se před kostelem sv. Prokopa; na podstavci je postava světce v dlouhé klerice, přidržující levou rukou krucifix, kolem hlavy má svatozář. Pískovcovou sochu z poloviny 18. století vytvořil umělec z okruhu Františka Ignáce Platzera.

Branický pivovar

Podrobnější informace naleznete na stránce: Pivovar Braník

Neorenesanční objekt z roku 1898 s raně secesními prvky a s erby (Sv. Václav, patron cechu sládků, se dvěma anděly) podle návrhu Mikoláše Alše. Od roku 2006 se zde už pivo nevaří. Sgrafita Mikoláše Alše má též branický zámeček Na Křížku (dnes Vlnitá 33).

Branické ledárny

Branické ledárny jsou zajímavou a architektonicky ceněnou pozdně secesní stavbou z roku 1911, jež vznikla podle návrhu architekta Karla Kovařovice. Stavba sloužila coby úložiště respektive sklad ledu, který pocházel ze zamrzlé Vltavy a sloužil pro chlazení piva v hospodách a pohostinstvích po celé Praze i jejím okolí.

Okolní čtvrtě

Braník sousedí na západě (přes Vltavu) s Malou Chuchlí a Hlubočepy, na severu s Podolím, na východě s Krčí a na jihu s Lhotkou, Kamýkem a Hodkovičkami.

Další fotografie

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Braník
       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov