Šablona:Článek dne/2015/64
Z Multimediaexpo.cz
(Aktualizace) |
(14. července 2015) |
||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Let sondy je po technické stránce řízen ze střediska MOC (Mission Operations Center), umístěného v areálu Johns Hopkins University. Spojení zajišťuje celosvětová síť sledovacích stanic dálkového kosmického spojení DSN (Deep Space Network) organizace [[NASA]]. | Let sondy je po technické stránce řízen ze střediska MOC (Mission Operations Center), umístěného v areálu Johns Hopkins University. Spojení zajišťuje celosvětová síť sledovacích stanic dálkového kosmického spojení DSN (Deep Space Network) organizace [[NASA]]. | ||
| + | |||
| + | Dne {{Podtržení|14. července 2015 11:49 UTC}}, proletěla sonda ve vzdálenosti 12 600 km od povrchu [[Pluto (plutoid)|Pluto]] a stala se vůbec první kosmickou lodí zkoumající [[Pluto (plutoid)|Pluto]]. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 15. 7. 2015, 10:47
New Horizons (česky Nové obzory) je americká planetární sonda, určená k průzkumu trpasličí planety Pluto, jejích měsíců a dosud neurčených transneptunických těles (TNO). Je to první expedice v rámci nového rámcového progamu NASA New Frontiers. Sondu postavila a provozuje Laboratoř aplikované fyziky (APL), Laurel, MD (USA) při Johns Hopkins University. Projekt v rámci programu New Frontiers financuje ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate) při ústředí NASA.
Rotací stabilizovaná sonda tvaru nízkého nepravidelného šestibokého hranolu o rozměrech základny přibližně 2,7 m × 1,8 m a výšce 0,7 m je vybavena radioizotopovým termoelektrickým generátorem RTG (Radioisotope Thermolectric Generator), dodávajícím na počátku mise 240 W (v roce 2015 minimálně 200 W) elektrické energie. Jako zdroj slouží 11 kg oxidu plutoničitého 238PuO2. Sonda nese sedm vědeckých experimentů o celkové hmotnosti 30 kg.
Řízení sondy zajišťuje procesor typu Mongoose V (taktová frekvence 12 MHz). Vědecká a technická data jsou zaznamenávána do dvou polovodičových velkokapacitních pamětí s kapacitou 2 × 64 Gbit. Komunikační systém sond pracuje v pásmu X (8 GHz, přenosová rychlost od Pluta 800 bit/s). Předpokládá se, že přenos veškerých dat z průletu kolem Pluta bude trvat 12 měsíců. Sonda je dále vybavena 12 motorky na jednosložkové kapalné pohonné látky (hydrazin) o tahu 12 × 0,8 N a 4 silnějšími motorky na stejné pohonné látky o tahu 4 × 4,4 N; motorky jsou rozděleny do dvou nezávislých okruhů po 8 motorcích. Motorky slouží k udržování orientace během zkoumání planet a během korekčních manévru; většinu doby přeletu meziplanetárním prostorem je orientace udržována rotací sondy rychlostí přibližně 5 obrátek/min. Pro zjišťování orientace v prostoru slouží inerciální plošina IMU (Inertial Measurement Unit) a systém sledovačů hvězd.
Let sondy je po technické stránce řízen ze střediska MOC (Mission Operations Center), umístěného v areálu Johns Hopkins University. Spojení zajišťuje celosvětová síť sledovacích stanic dálkového kosmického spojení DSN (Deep Space Network) organizace NASA.
Dne 14. července 2015 11:49 UTC, proletěla sonda ve vzdálenosti 12 600 km od povrchu Pluto a stala se vůbec první kosmickou lodí zkoumající Pluto.