Strážný
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| nad.výš = 834 | | nad.výš = 834 | ||
}} | }} | ||
+ | '''Strážný''' je [[vesnice]] v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. | ||
- | + | Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 472 obyvatel. | |
== Historie == | == Historie == | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. | ||
- | Kunžvart (Strážný) je starou osadu, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané [[Zlatá stezka]], pod hradem [[Kunžvart]]. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i [[Kunžvart]] upadat. | + | |
- | V roce 1843 se Kunžvart stal [[městys]]em. | + | Kunžvart (Strážný) je starou osadu, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané [[Zlatá stezka]], pod hradem [[Kunžvart]]. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i [[Kunžvart]] upadat. V roce 1843 se Kunžvart stal [[městys]]em. |
+ | |||
Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let [[20. století]] byla do [[Vimperk]]u doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy. | Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let [[20. století]] byla do [[Vimperk]]u doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy. | ||
Po roce [[1945]] bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce [[1948]] byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla [[Pohraniční stráž]]. Městečko začalo upadat, řada domů včetně [[kostel]]a sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí. | Po roce [[1945]] bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce [[1948]] byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla [[Pohraniční stráž]]. Městečko začalo upadat, řada domů včetně [[kostel]]a sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí. | ||
S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu [[Železná opona|železné opony]] a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce [[1989]], k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb. | S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu [[Železná opona|železné opony]] a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce [[1989]], k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb. | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
- | * Chrám sv. Trojice byl postaven v roce | + | * Chrám sv. Trojice byl postaven v roce 1781. |
* Mešní [[kaple]] Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její [[oltář]] je otočen k západu. | * Mešní [[kaple]] Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její [[oltář]] je otočen k západu. | ||
* Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především [[Halit|sůl]], a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. [[Hrad]] byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže. | * Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především [[Halit|sůl]], a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. [[Hrad]] byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže. | ||
Řádka 53: | Řádka 55: | ||
* [[Stodůlky u Strážného]] | * [[Stodůlky u Strážného]] | ||
* a další | * a další | ||
- | + | == Externí odkazy == | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | {{Okres Prachatice}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Městys Strážný}}{{Okres Prachatice}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Vesnice okresu Prachatice]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Prachatice]] | ||
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] | [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] |
Verze z 7. 9. 2015, 12:12
Strážný je vesnice v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.
Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 472 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.
Kunžvart (Strážný) je starou osadu, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat. V roce 1843 se Kunžvart stal městysem.
Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy. Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí. S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.
Pamětihodnosti
- Chrám sv. Trojice byl postaven v roce 1781.
- Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
- Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže.
- Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
Části obce
Další katastrální území:
- Stodůlky u Strážného
- a další
Externí odkazy
Městys Strážný |
---|
Města a obce okresu Prachatice |
---|
Babice • Bohumilice • Bohunice • Borová Lada • Bošice • Budkov • Buk • Bušanovice • Čkyně • Drslavice • Dub • Dvory • Horní Vltavice • Hracholusky • Husinec • Chlumany • Chroboly • Chvalovice • Kratušín • Křišťanov • Ktiš • Kubova Huť • Kvilda • Lažiště • Lčovice • Lenora • Lhenice • Lipovice • Lužice • Mahouš • Malovice • Mičovice • Nebahovy • Němčice • Netolice • Nicov • Nová Pec • Nové Hutě • Olšovice • Pěčnov • Prachatice • Radhostice • Stachy • Stožec • Strážný • Strunkovice nad Blanicí • Svatá Maří • Šumavské Hoštice • Těšovice • Tvrzice • Újezdec • Vacov • Vimperk • Vitějovice • Vlachovo Březí • Volary • Vrbice • Záblatí • Zábrdí • Zálezly • Zbytiny • Zdíkov • Žárovná • Želnava • Žernovice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |