Sázavský klášter
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „1203“ textem „1203“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
'''Sázavský klášter''', později přestavěný na [[zámek (stavba)|zámek]], leží ve městečku [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] nad stejnojmennou [[Sázava|řekou]]. | '''Sázavský klášter''', později přestavěný na [[zámek (stavba)|zámek]], leží ve městečku [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] nad stejnojmennou [[Sázava|řekou]]. | ||
== Historie kláštera == | == Historie kláštera == | ||
| - | Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku | + | Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli [[kníže Oldřich]] a (tehdy ještě poustevník) [[svatý Prokop|Prokop]], kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku [[1009]]. [[Kníže Oldřich]] v roce 1032 tuto komunitu povýšil na [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Jeho zakladatel, Prokop, se snažil rozvíjet a uchovat [[Svatý Cyril a Metoděj|cyrilometodějskou]] tradici. Hovoří o něm latinská Legenda o svatém Prokopu, v níž se objevuje téma zápasu české a německé kultury. Významnou roli hrály styky Sázavského kláštera s [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]]. |
Podle legendy, která hovoří o založení kláštera na Sázavě, Prokop nabídl knížeti Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno. Za tento čin pomohl kníže Prokopovi založit tento [[klášter]]. | Podle legendy, která hovoří o založení kláštera na Sázavě, Prokop nabídl knížeti Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno. Za tento čin pomohl kníže Prokopovi založit tento [[klášter]]. | ||
V 11. století byl klášter středem staroslověnské [[liturgie]], ale již v roce [[1096]] byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Klášter byl poté předán benediktinům a pěstovala se zde nadále pouze latinská [[liturgie]]. | V 11. století byl klášter středem staroslověnské [[liturgie]], ale již v roce [[1096]] byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Klášter byl poté předán benediktinům a pěstovala se zde nadále pouze latinská [[liturgie]]. | ||
| - | Krátce po své korunovaci v roce | + | Krátce po své korunovaci v roce 1203 se Přemysl Otakar I. snažil přesvědčit papeže [[Inocenc III.|Inocence III.]] o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a prohlášení Prokopa za svatého. Zatímco povýšení biskupství nebylo vyslyšeno, kanonizace svatého Prokopa proběhla v roce 1204. |
== Stavba == | == Stavba == | ||
Do dneška se zachovaly pouze základy, nynější stavba pochází ze 14. století a přestavěna byla v době [[baroko|baroka]]. | Do dneška se zachovaly pouze základy, nynější stavba pochází ze 14. století a přestavěna byla v době [[baroko|baroka]]. | ||
Aktuální verze z 22. 12. 2015, 07:54
Sázavský klášter, později přestavěný na zámek, leží ve městečku Sázava nad stejnojmennou řekou.
Obsah |
Historie kláštera
Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich a (tehdy ještě poustevník) Prokop, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v roce 1032 tuto komunitu povýšil na benediktinský klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Jeho zakladatel, Prokop, se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici. Hovoří o něm latinská Legenda o svatém Prokopu, v níž se objevuje téma zápasu české a německé kultury. Významnou roli hrály styky Sázavského kláštera s Kyjevskou Rusí. Podle legendy, která hovoří o založení kláštera na Sázavě, Prokop nabídl knížeti Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno. Za tento čin pomohl kníže Prokopovi založit tento klášter. V 11. století byl klášter středem staroslověnské liturgie, ale již v roce 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Klášter byl poté předán benediktinům a pěstovala se zde nadále pouze latinská liturgie. Krátce po své korunovaci v roce 1203 se Přemysl Otakar I. snažil přesvědčit papeže Inocence III. o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a prohlášení Prokopa za svatého. Zatímco povýšení biskupství nebylo vyslyšeno, kanonizace svatého Prokopa proběhla v roce 1204.
Stavba
Do dneška se zachovaly pouze základy, nynější stavba pochází ze 14. století a přestavěna byla v době baroka. Husitské války přerušily rozvoj kláštera. Z této doby zůstal dodnes nedokončený chrám svatého Prokopa. Mezi nejvzácnější prvky uvnitř kláštera patří gotické fresky mariánského cyklu a hlavně unikátní Sázavská madona, která jako patrně jediná na světě trestá malého Ježíše. Malá zajímavost na konec: Na třech stranách dodnes fungující zvonice je jedna cihla s vytesanou hvězdou. Kdo najde všechny tři, tomu se prý splní přání.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |