Spinel
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Šablona:Spinelidy) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| rozpustnost=slabě | | rozpustnost=slabě | ||
| ostatní= | | ostatní= | ||
- | }} | + | }}'''Spinel''' (Georgius Agricola, 1546), chemický vzorec [[Hořčík|Mg]][[Hliník|Al]]<sub>2</sub>[[Kyslík|O]]<sub>4</sub>, je krychlový [[minerál]] patřící do skupiny '''[[spinelid]]ů'''. |
- | '''Spinel''' ( | + | |
Název pochází pravděpodobně z latinského ''spina'' – trn, podle ostrých oktaedrických krystalů. | Název pochází pravděpodobně z latinského ''spina'' – trn, podle ostrých oktaedrických krystalů. | ||
+ | |||
== Původ == | == Původ == | ||
Akcesorický minerál v bazických a ultrabazických magmatických horninách (např. [[kimberlit]]y), v [[pegmatit]]ech, v kontaktně i regionálně metamorfovaných horninách ([[erlan]]y, [[skarn]]y, [[mramor]]y, [[břidlice]], [[Rula (hornina)|ruly]]). Z důvodu odolnosti proti zvětrávání se v podobě valounků hromadí v náplavech. | Akcesorický minerál v bazických a ultrabazických magmatických horninách (např. [[kimberlit]]y), v [[pegmatit]]ech, v kontaktně i regionálně metamorfovaných horninách ([[erlan]]y, [[skarn]]y, [[mramor]]y, [[břidlice]], [[Rula (hornina)|ruly]]). Z důvodu odolnosti proti zvětrávání se v podobě valounků hromadí v náplavech. | ||
Řádka 42: | Řádka 43: | ||
== Naleziště == | == Naleziště == | ||
Řídce se vyskytující minerál. | Řídce se vyskytující minerál. | ||
- | * [[ | + | * [[Česká republika]] – [[Poběžovice]], [[Třebenice]], [[Měrunice]], jizerská louka, třebíčsko,Jeseníky. |
- | * [[Slovensko]] – [[ | + | * [[Slovensko]] – [[Hodruša - Hámre]] |
* [[Německo]] – [[Schwarzwald]], Odenwald | * [[Německo]] – [[Schwarzwald]], Odenwald | ||
* [[Itálie]] – [[Vesuv]] | * [[Itálie]] – [[Vesuv]] | ||
Řádka 64: | Řádka 65: | ||
- | {{Commonscat|Spinel}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Spinel}}{{Spinelidy}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Minerály]] | [[Kategorie:Minerály]] | ||
[[Kategorie:Minerály 4. třídy]] | [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] | ||
[[Kategorie:Oxidy (minerály)]] | [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] | ||
[[Kategorie:Drahokamy a polodrahokamy]] | [[Kategorie:Drahokamy a polodrahokamy]] |
Aktuální verze z 24. 12. 2015, 12:33
Spinel (Georgius Agricola, 1546), chemický vzorec MgAl2O4, je krychlový minerál patřící do skupiny spinelidů.
Název pochází pravděpodobně z latinského spina – trn, podle ostrých oktaedrických krystalů.
Obsah |
Původ
Akcesorický minerál v bazických a ultrabazických magmatických horninách (např. kimberlity), v pegmatitech, v kontaktně i regionálně metamorfovaných horninách (erlany, skarny, mramory, břidlice, ruly). Z důvodu odolnosti proti zvětrávání se v podobě valounků hromadí v náplavech. Pro klenotnicky využitelné spinely se vžila škála názvů,balasrubín pro růžový, rubínspinel pro červený, almandinspinel pro vínově červený, padparádžaspinel pro lososovou červeň, ametystspinel pro fialový a safírspinel pro modrý spinel. Spinely však nabízejí obdobně jako safíry celou škálu barev. Historickz nejstarším nalezištěm byly drahokamové náplavy Srílanky. Kolem roku 1000 n.l. se k nim přidala vysokohorská oblast Pamiru. Tyto spinely se jmenují bachsanský lál, jsou starorůžové barvy a dle Birúního byly ceněny jako kameny milosti s ráje (přednáška R.A. Nového, Olomouc o drahokamech staré Inde a áditjavédu 1998). Ve svatováclavské koruně jsou obdivuhodné almandinspinely a malinový spinel, které dle gemologa J. Hyršla pocházejí s Cejlonu a střední Asie. Nádherné spinely poskytuje Tanzanie (Mahenge, Tunduru) s barvami padparádža odstínu. Na Srílance byly nalezeny kobaltové spinely, dosti raritní kameny. Velmi se cení a hodnotí rubínově červené spinely z Barmy. Spinel je měkčí než korund, je však kamenem krásným, dle léčitelů velmi ochranným a v Indii se těšil velké oblibě.
Morfologie
Tvoří oktaedrické a dodekaedrické krystaly, častý je dvojčatný srůst podle {111}. Vyskytuje se též v zrnitých agregátech.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 8, křehký, hustota 3,57–3,72 g/cm³, štěpnost: neštěpný, odlučnost podle {111} v důsledku dvojčatění, lom nepravidelný, lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, žlutá, zelená, červená, modrá, hnědá, černá. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp šedobílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 17,08 %, Al 37,93 %, O 44,98 %, příměsi Fe, Cr. Těžko rozpustný v H2SO4. Před dmuchavkou se netaví.
Podobné minerály
Parageneze
dolomit, magnetit, granát, zirkon, korund
Získávání
Spinely se těží z říčních náplavů (Srílanka, Vietnam, Barma, Thajsko) nebo z matečné horniny (Barma, Tádžikistán, Tanzanie).
Využití
Drahý kámen. V dřívějších dobách, kdy nebylo známo chemické složení minerálů, byl považován za rubín. Dokladem může být např. pojmenování kamenů v britských korunovačních klenotech Timur Ruby (361 Kt) a Black Prince's Ruby (170 Kt), které jsou ve skutečnosti spinely. Jeden z největších spinelů váží 398.72 karátu a je zasazen v korunovačních klenotech ruských carů. Velké spinely o značném počtu zdobí čelenku a lilie svatováclavské koruny Karla IV. V této koruně svatováclavské je několik uníkátních červených spinelů, které náleží mezi světové unikáty. Spinely byly velice ceněny a staří je dokázali od rubínů odlišit lépe než středověcí Evropané (Arthašástra, Brhatsamhitá, Mineralogie Al-Birúního). V Tanzanii byl nalezen krystal spinelu o váze 52 kilogramů, což je světový unikát, jakož krystaly ohmotnosti šesti až čtyřiceti kilogramů s brousielnými jádry. Největší historické spinely jsou z Pamiru, badakshan lal. Nejvěší klenotnický spinel svšta je v perském pokladu. Jmenuje se samaria spinel a váží 500 karátů. Spinely jsou oblíbenými klenotnickými kameny, které se svoji krásou vyrovnají safírům a rubínům. Starověcí učenci v nich viděli kameny ochrany před zlem, náladami a posilovatele sebevědomí,nebo osvícení. Je zapotřebí odlišit syntetické spinely od přírodních kamenů, které mohou stát od tisícikorunových položek po závatné částky u neobvyklých a velkých spinelů žádaných barev nebo očekávaných účinků tam, kde je zkušeností nebo vírou očekávána moc talismanu. Al-Birúní věnuje tomuto tématu dostatečný prostor. Spinely vynikají jako safíry skvostnou brilancí, mají dostatečnou tvrdost a patřičnou barevnu škálu (růžové, vínové, ohnivě červené, rubínově červené,malinové, oranžové, žluté,lila, fialové, padparádžové, modré a světle modré barvy), aby vyhovovaly všem náročným požadavkům na klenotnický kámen. Z Tanzanie pocházejí spinely, které vlivem příměsí vzácných prvků mění barvu na denním a nočním světle. Indové si spinel cenili jako kámen středu světa, - mandala hory bohů, kámen zrozený z rubínu, královnu mezi drahokamy. Spinel je znakem Buddha dharmy, řádu, pevnosti, sebevědomí. Spinel, safír, rubín se vkládaly do nitra soch Buddhy pro velkou milost a požehnání. Islámští učenci si cenili hlavně pamirský spinel s jeho zázračnou mocí. Pro křesťany je spinel kámen kristovy spásy a kámen archanděla Michaela. Diamant, rubín,padparádža safír, safír,smaragd, jadeit,nefrit,lapis lazuli,křišťál, tyrkys, granát a spinel jsou kameny opředené mnoha pověstmi, příběhy léčebné moci a síly. Spinely přírodní se nesmí plést se syntetickým spinelem.
Naleziště
Řídce se vyskytující minerál.
- Česká republika – Poběžovice, Třebenice, Měrunice, jizerská louka, třebíčsko,Jeseníky.
- Slovensko – Hodruša - Hámre
- Německo – Schwarzwald, Odenwald
- Itálie – Vesuv
- Rusko – Zlatousť
- USA – Amity (New York)
- Šrí Lanka, Barma, Thajsko, Madagaskar, Tanzanie, Afghánistán, Pakistán,
- a další. První historické naleziště spinelu byly náplavy Srí lanky okolo Ratnapury a Okkampitije. Od VII století se těží pověstné růžové až červené spinely v Tadžikistánu (kuch-i-lal) v Pamiru. Třetí lokalitou byl barmský Mogok,který proslavil rubín a safír. V nové době je to Tanzanie, lokalita Tunduru, Morogoro - Mahenge s pestrou škálou barev,obrovskými krystaly červeného spinelu a padprádža spinelem. Na Madagaskaru spinely doprovázejí safíry, další novou lokalitou je Luc Yen ve Vietnamu s dalšími menšími nalezišti. Lokalita Hunza v Hindukúši a provincii Junan v Číně není prvořadá pro brousitelnéu kvalitu spinelů.
Citace
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0. Drahé kameny starověku, vyd. Onyx,R. Nový, Časopis Vesmír, výsledky výzkumu J. Hyršla o kamenech Svatováclavské koruny. Robert Nový,přednáška na téma badakhshan lál, legendy a historie těžby spinelu v Pamiru,Praha, 2003. Mineralogija, Al-Biruni, Akadamie nauk SSSR, 1963, Tajemství chrámových pokladů,Jaroslav Bauer, Papyrus, 1993, žurnál Der Aufschluss, no 1, 1990, Spinelle atraktive,aber wenig bekannte edelsteine,J. Kouřimský, Drahé kameny SSSR, Národní muzeum Praha, 1985. Mineralogie,František Slavík, Praha, 1952, zpravodaj pala international.
Související články
Externí odkazy
- Spinel na webu mindat.org (anglicky)
- Spinel na webu Webmineral (anglicky)
- Spinel v atlasu minerálů (německy)
- Timur Ruby on line
- Ruské korunovační klenoty (anglicky)
|
Spinelidy |
---|
franklinit • gahnit • hercynit • chromit • jakobsit • magnetit • spinel • trevorit • ulvospinel |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |