V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Souhvězdí Berana

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 57: Řádka 57:
== Viz také ==
== Viz také ==
-
[[Seznam hvězd v souhvězdí Berana]]
+
* [[Seznam hvězd v souhvězdí Berana]]
==Galerie==
==Galerie==
-
<gallery perrow="5">
+
<gallery perrow="4">
-
Soubor: NGC772 SN2003hl SN2003iq 6223 Dahl.jpg|NGC 772
+
Soubor:NGC772 SN2003hl SN2003iq 6223 Dahl.jpg|NGC 772
-
Soubor: NGC 1156 I FUV g2006.jpg|NGC 1156
+
Soubor:NGC 1156 I FUV g2006.jpg|NGC 1156
-
Soubor: Ari bode.jpg|Kresba Berana
+
Soubor:Ari bode.jpg|Kresba Berana
-
Soubor: Aries.png|Zvířetníkové označení Berana
+
Soubor:Aries.png|Zvířetníkové označení Berana
-
Soubor: Aries.gif| Zjevující se Beran
+
</gallery>
</gallery>
Řádka 75: Řádka 74:
-
{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Aries+astrology}}{{commonscat|Aries (constellation)}}{{Zvířetník}}{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Souhvězdí|Beran]]
[[Kategorie:Souhvězdí|Beran]]
[[Kategorie:Souhvězdí Berana| ]]
[[Kategorie:Souhvězdí Berana| ]]

Aktuální verze z 1. 1. 2016, 20:13

Souhvězdí Berana
Aries constellation map.png
Latinský název Aries
Latinský genitiv Arietis
Latinská zkratka Ari
Rektascenze 3h
Deklinace +20°
Rozloha 441 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až −60°
Nejlepší pozorovatelnost Prosinec
Počet hvězd jasnějších
než < 3m
2
Nejjasnější hvězda,
Velikost
Hamal (α Ari)
Sousední souhvězdí

Trojúhelník
Ryby
Velryba
Býk
Perseus

Beran (Aries) je malé nenápadné podzimní souhvězdí na severní obloze, ležící nedaleko Andromedy. Lze ho nalézt pomocí trojice hvězd α, β a γ Ari, které však nejsou příliš nápadné. Někdy se nazývá též Skopec.

Je jedním ze souhvězdí zvěrokruhu. V době starých Řeků býval Beran prvním souhvězdím zvířetníku. Ležel v něm tehdy jarní bod, který se v současnosti přesunul díky precesnímu pohybu Země do Ryb. Stále se však označuje symbolem Berana, i když leží v Rybách.

Obsah

Původ jména

Souhvězdí bylo pojmenováno po beranovi se zlatým rounem, který uměl rychle létat a kterého použil posel bohů Hermes, aby dopravil děti thébského krále Athamase do království Kolchidy na východním břehu Černého moře. Učinil tak proto, že jejich macecha je neměla ráda a špatně s nimi nakládala. Nakonec nechala usušit zrní určené k setbě, které tak nemohlo vzklíčit a v zemi tak nastal hlad. Jí podplacení poslové do delfské věštírny pak přinesli z věštírny zfalšovanou odpověď, že bohové si přejí obětovat Frixa, syna Athamase.

Děvče Hellé se však při útěku za letu nedrželo pevně a spadlo do moře, které pak bylo v těch místech nazýváno Hellespont (dnešní Dardanely). Do Kolchidy proto doletěl pouze chlapec Frixos, který z vděčnosti obětoval berana Diovi a zlaté rouno daroval kolchidskému králi. Rouno z Kolchidy později ukradl Iásón s argonauty (plavili se na lodi Argo).

Objekty v souhvězdí Berana

významné hvězdy

  • α Arietis (Hamal) - Červený obr s jasností 2,0m, vzdálený 66 světelných let od Slunce.
  • β Arietis (Sheratan) - Modrobílá hvězda hlavní posloupnosti zářící jasností 2,7m. 66 světelných let od Sluneční soustavy.
  • γ Arietis (Mesartim) - Dvojhvězda rozlišitelná malými teleskopy s magnitudami 4,6+4,7. Vzdálenost od Slunečního systému je 204 sv. let.
  • δ Arietis (Botein) - Rudý obr o jasnosti 4,3 magnitudy a vzdálenosti 468 světelných let.
  • ε Arietis - Dvě bílé hvězdy s magnitudami 5,2+5,5. 290 světelných let od Slunce.
  • λ Arietis - Dvojhvězda (Bílá hvězda (4,8 mag) se žlutým průvodcem (7,3 mag)). 133 světelných let od Slunce.

galaxie

  • NGC 772 – Spirální galaxie vzdálená 130 milionů světelných let. Jasnost 11,1.
  • NGC 953 – Eliptická galaxie vzdálená 218 milionů světelných let o magnitudě 14,5.
  • NGC 1156 – Nepravidelná trpasličí galaxie, 12,3 2,7m.

Meteorické roje

Arietidy – patří mezi denní meteorické roje, protože počátkem června (od 31. května do 18. června), kdy Země tímto rojem prochází, je souhvězdí Berana pozorovatelné na denní obloze.

Viz také

Galerie

Reference

  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Souhvězdí Berana
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Souhvězdí Berana