Přelouč

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 23. 1. 2016, 19:38

Přelouč se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy.

Historie

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, jemuž byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. V roce 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město. Bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě, mezi jejímiž držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.

Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním.

V celém městě je v současnosti registrováno celkem 1973 domů a žije zde přibližně 9 080 obyvatel.

Významné stavby

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné stavebním slohu byla v letech 1899-1901 vybudována Občanská záložna a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, nyní jako pečovatelský dům církve ČBE. Kostel sv. Jakuba Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682-84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704. Novorenesanční evangelický chrám z let 1904-1905. Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata církvi Československé husitské, v letech 1949-1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Průmysl

Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe. Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč - J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928-45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1989. V letech 1922-3 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici Pardubice-Praha, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.

Na budově malé vodní elektrárny byla v roce 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.^[1]

Galerie

Původně románský kostel Svatého Jakuba v Přelouči, přestavěn barokně

Novorenesanční budova evangelického kostela z roku 1904 v Přelouči

Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči

Literatura

VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče I. 1086–1618. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223 s. ISBN 80-238-4119-X.
VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče II. 1618–1848. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278 s. ISBN 80-238-8800-5.

Související články

Reference

↑ Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč [online]. Praha : ČEZ, [cit. 2011-03-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Přelouč

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Přelouč

Město Přelouč
Klenovka • Lhota • Lohenice • Mělice • Přelouč • Škudly • Štěpánov • Tupesy

Města a obce okresu Pardubice
Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč [online]. Praha : ČEZ, [cit. 2011-03-05]. Dostupné online.

[1]

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 | starosta = Irena Burešová
 | loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=50 |lat_min=2 |lat_sec=22 |lon_deg=15 |lon_min=33 |lon_sec=38 |float=center |caption= |label=Přelouč}}
-}}
+}}'''Přelouč''' se nachází asi dvanáct [[kilometr]]ů západně od [[krajské město (Česko)|krajského města]] [[Pardubice]]. Město s jádrem na levém břehu řeky [[Labe]] se skládá z osmi místních částí – Přelouč, [[Klenovka]], [[Lhota]], [[Lohenice (Přelouč)|Lohenice]], [[Mělice]], [[Škudly]], [[Štěpánov (Přelouč)|Štěpánov]] a [[Tupesy (Přelouč)|Tupesy]].
-'''Přelouč''' se nachází asi dvanáct [[kilometr]]ů západně od [[krajské město (Česko)|krajského města]] [[Pardubice]]. Město s jádrem na levém břehu řeky [[Labe]] se skládá z osmi místních částí – Přelouč, [[Klenovka]], [[Lhota]], [[Lohenice (Přelouč)|Lohenice]], [[Mělice]], [[Škudly]], [[Štěpánov (Přelouč)|Štěpánov]] a [[Tupesy (Přelouč)|Tupesy]].
 == Historie ==
-Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má [[černý rošt]] ve zlatém poli, který je atributem [[Sv. Vavřinec|sv. Vavřince]], patrona [[opatovický klášter|opatovického kláštera]], jemuž byla v roce 1086 králem [[Vratislav I.|Vratislavem I.]]  věnována. K tomuto roku se vztahuje i první zmínka o osadě s [[chmelnice|chmelnicí]]. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. V roce 1261 byla původní [[osada]] povýšena [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na město. Bylo jí uděleno [[magdeburské soudní právo]]. Správa náležela zvláštní [[rychta|rychtě]], mezi jejímiž držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem [[Jan Městecký|Jana Městeckého]] [[z Opočna]].<br />Roku [[1518]] připojil Přelouč [[Vilém z Pernštejna]] k panství [[Pardubice]]. V druhé polovině 16. století dostala [[renesance|renesanční]] podobu a roku 1580 se stala královským [[komorní město|komorním městem]], když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen [[městský znak]] s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba [[železnice]] a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech [[1949]] až [[1960]] byla městem okresním. V celém městě je v současnosti registrováno celkem 1973 domů a žije zde 9080 obyvatel.
+Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má [[černý rošt]] ve zlatém poli, který je atributem [[Sv. Vavřinec|sv. Vavřince]], patrona [[opatovický klášter|opatovického kláštera]], jemuž byla v roce 1086 králem Vratislavem&nbsp;I.  věnována. K tomuto roku se vztahuje i první zmínka o osadě s [[chmelnice|chmelnicí]]. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. V roce 1261 byla původní [[osada]] povýšena Přemyslem Otakarem&nbsp;II. na město. Bylo jí uděleno [[magdeburské soudní právo]]. Správa náležela zvláštní [[rychta|rychtě]], mezi jejímiž držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13.&nbsp;století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.
+Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství [[Pardubice]]. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským [[komorní město|komorním městem]], když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen [[městský znak]] s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba [[železnice]] a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech [[1949]] až [[1960]] byla městem okresním.
+V celém městě je v současnosti registrováno celkem 1973 domů a žije zde přibližně 9&nbsp;080 obyvatel.
 == Významné stavby ==
-Od konce [[13.století]] bylo budováno městské [[opevnění]]. Mělo dvě hlavní [[brány]], Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě [[fortny]], na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První [[radnice]] je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v [[novorenesanční]]m stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné [[stavební sloh|stavebním slohu]] byla v letech 1899-1901 vybudována [[Občanská záložna]] a Divišova vila, vše dle plánů architekta [[Rudolf Kříženecký|Rudolfa Kříženeckého]]. Vila sloužila pro účely městského [[muzeum|muzea]], nyní jako pečovatelský dům církve ČBE. Kostel [[sv. Jakub]]a Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní [[varhany]] pocházejí z roku 1692. Hřbitovní [[kaple]] Navštívení [[Panna Marie|Panny Marie]] byla postavena v letech 1682-84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci [[mariánský obraz|mariánského obrazu]]. Sloup [[sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] pochází z roku 1704. Novorenesanční evangelický chrám z let 1904-1905. Novorománská [[synagoga]] z roku 1861 byla roku [[1937]] pronajata církvi [[Československá církev husitká|Československé husitské]], v letech 1949-1952 zmodernizována na sbor [[Tůma Přeloučský|Tůmy Přeloučského]].
+Od konce 13.&nbsp;století bylo budováno městské [[opevnění]]. Mělo dvě hlavní [[brány]], Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě [[fortny]], na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První [[radnice]] je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v [[novorenesanční]]m stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné [[stavební sloh|stavebním slohu]] byla v letech 1899-1901 vybudována [[Občanská záložna]] a Divišova vila, vše dle plánů architekta [[Rudolf Kříženecký|Rudolfa Kříženeckého]]. Vila sloužila pro účely městského [[muzeum|muzea]], nyní jako pečovatelský dům církve ČBE. Kostel [[sv. Jakub]]a Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní [[varhany]] pocházejí z roku 1692. Hřbitovní [[kaple]] Navštívení [[Panna Marie|Panny Marie]] byla postavena v letech 1682-84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci [[mariánský obraz|mariánského obrazu]]. Sloup [[sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] pochází z roku 1704. Novorenesanční evangelický chrám z let 1904-1905. Novorománská [[synagoga]] z roku 1861 byla roku [[1937]] pronajata církvi [[Československá církev husitká|Československé husitské]], v letech 1949-1952 zmodernizována na sbor [[Tůma Přeloučský|Tůmy Přeloučského]].
 == Průmysl ==
-Na počátku 16. století vybudoval [[Štěpán Anděl]] z Ronovce [[vodovod]], rozvádějící vodu z labského [[mlýn]]a do dvou [[pivovar]]ů a [[kašna|kašny]] na náměstí. Zároveň nechal postavit [[most]] přes řeku [[Labe]]. Roku [[1923]] byla zřízena [[čokoládovna Ego]], zrušena v roce [[1957]], kdy budovy převzala [[Tesla Přelouč]]. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč - J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928-45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku [[1948]] se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce [[1989]]. V letech 1922-3 vznikla [[filiálka]] [[Chlumecké strojírny|Chlumeckých strojíren]], kterou roku [[1928]] koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici [[Pardubice]]-[[Praha]], v roce 1882 vystavěna odbočka do [[Vápenný Podol|Vápenného Podola]].
+Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce [[vodovod]], rozvádějící vodu z labského [[mlýn]]a do dvou [[pivovar]]ů a [[kašna|kašny]] na náměstí. Zároveň nechal postavit [[most]] přes řeku [[Labe]]. Roku [[1923]] byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v&nbsp;roce [[1957]], kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč - J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928-45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku [[1948]] se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce [[1989]]. V letech 1922-3 vznikla [[filiálka]] Chlumeckých strojíren, kterou roku [[1928]] koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici [[Pardubice]]-[[Praha]], v roce 1882 vystavěna odbočka do [[Vápenný Podol|Vápenného Podola]].
-Na budově [[Malá vodní elektrárna Přelouč|malé vodní elektrárny]] byla v r. 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným [[výkon|výkonem]] 21 kW.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč|url = http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/prelouc.html|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-03-05|vydavatel = ČEZ|místo = Praha|jazyk =}}</ref>
+Na budově [[Malá vodní elektrárna Přelouč|malé vodní elektrárny]] byla v roce 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným [[výkon|výkonem]] 21 kW.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč|url = http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/prelouc.html|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-03-05|vydavatel = ČEZ|místo = Praha|jazyk =}}</ref>
 == Galerie ==
-<br clear="all">
 <gallery>
 Soubor:Kostel Svatého Jakuba v Přelouči.jpg|Původně románský kostel Svatého Jakuba v Přelouči, přestavěn barokně
@@ Řádka 46: / Řádka 52: @@
 Soubor:Hřbitovní kostel Navšívení Panny Marie v Přelouči.jpg|Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči
 </gallery>
-== Odkazy ==
+== Literatura ==
-=== Literatura ===
 * VOREL, Petr. ''Dějiny města Přelouče I. 1086–1618''. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223&nbsp;s. ISBN 80-238-4119-X.
 * VOREL, Petr. ''Dějiny města Přelouče II. 1618–1848''. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278&nbsp;s. ISBN 80-238-8800-5.
-=== Reference ===
-<references />
+== Související články ==
-=== Související články ===
 * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči]]
 * [[Městská autobusová doprava v Pardubickém kraji#Přelouč|Městská autobusová doprava v Přelouči]]
 * [[Švarcava (přítok Labe)|Švarcava]]
+== Reference ==
+<references />
 == Externí odkazy ==
-{{HlavičkaObecNav|Přelouč|Přelouč|Město}}
-[[Klenovka]]&nbsp;|
-[[Lhota (Přelouč)|Lhota]]&nbsp;|
-[[Lohenice (Přelouč)|Lohenice]]&nbsp;|
-[[Mělice]]&nbsp;|
-'''Přelouč'''&nbsp;|
-[[Škudly]]&nbsp;|
-[[Štěpánov (Přelouč)|Štěpánov]]&nbsp;|
-[[Tupesy (Přelouč)|Tupesy]]
-{{commonscat|Přelouč}}{{Okres Pardubice}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Přelouč}}{{Commonscat|Přelouč}}{{Město Přelouč}}{{Okres Pardubice}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Města v Čechách]]
 [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]