Metro ve Washingtonu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Washington Metro station.jpg|upright=1.3|thumb|stanice Metro center, hlavní přestupní uzel celé sítě Washingtonského metra]]
+
[[Soubor:Metro Center crossvault 2003 with flash.jpg|upright=1.3|thumb|Stanice Metro center, hlavní přestupní uzel celé sítě Washingtonského metra]]
-
[[Soubor:Shaw howard university.jpg|upright=1.3|thumb|stanice Shaw Howard University, klasická stanice sítě]]
+
[[Soubor:Shaw howard university.jpg|upright=1.3|thumb|Stanice Shaw Howard University, klasická stanice sítě]]
[[Soubor:Dupont metro kramerbooks.jpg|upright=1.3|thumb|Informační stojan nacházející se na povrchu, tento u stanice Dupont Circle station]]
[[Soubor:Dupont metro kramerbooks.jpg|upright=1.3|thumb|Informační stojan nacházející se na povrchu, tento u stanice Dupont Circle station]]
[[Soubor:Washington DC Metro outside.jpg|upright=1.3|thumb|Vozy washingtonského metra]]
[[Soubor:Washington DC Metro outside.jpg|upright=1.3|thumb|Vozy washingtonského metra]]
Řádka 7: Řádka 7:
== Linky ==
== Linky ==
-
<span style="color:red">█</span> '''Červená''' - Nejstarší linka, má 27 stanic.<br />
+
* <span style="color:red">█</span> '''Červená''' – Nejstarší linka, má 27 stanic.
-
 
+
* <span style="color:orange">█</span> '''Oranžová''' – Vede v západo-východním směru, má 26 stanic.
-
<span style="color:orange">█</span> '''Oranžová''' - Vede v západo-východním směru, má 26 stanic.<br />
+
* <span style="color:blue">█</span> '''Modrá''' – Druhá nejstarší linka, 27 stanic.
-
 
+
* <span style="color:yellow">█</span> '''Žlutá''' – Má 17 stanic a vede v severo-jižním směru.
-
<span style="color:blue">█</span> '''Modrá''' - Druhá nejstarší linka, 27 stanic.<br />
+
* <span style="color:green">█</span> '''Zelená''' – Nejnovější linka, otevřena v roce 1991.
-
 
+
* <span style="color:silver">█</span> '''Stříbrná''' – Plánovaná linka.
-
<span style="color:yellow">█</span> '''Žlutá''' - Má 17 stanic a vede v severo-jižním směru.<br />
+
-
 
+
-
<span style="color:green">█</span> '''Zelená''' - Nejnovější linka, otevřena v roce 1991.<br />
+
-
 
+
-
<span style="color:silver">█</span> '''Stříbrná''' - Plánovaná linka.
+
== Historie ==
== Historie ==
-
 
Během 60. let [[20. století]] vznikl [[projekt]] vybudování rozsáhlé sítě magistrál, vedoucích hlavním městěm. Ten však určitá část veřejnosti odmítala, kritikové, jako například [[Harland Bartholomew]], poukazovali na nízkou hustotu osídlení v oblasti, kde by byl nový systém budován. Jako kompromisní řešení byl tedy vybudován [[dálniční okruh]] [[Capital Beltway]] kolem celého [[District of Columbia|distriktu Columbia]]. Peníze, předem již vyhrazené na nové čtyřproudé silniční komunikace, byly naopak nově určeny na budování [[metro|podzemní dráhy]].
Během 60. let [[20. století]] vznikl [[projekt]] vybudování rozsáhlé sítě magistrál, vedoucích hlavním městěm. Ten však určitá část veřejnosti odmítala, kritikové, jako například [[Harland Bartholomew]], poukazovali na nízkou hustotu osídlení v oblasti, kde by byl nový systém budován. Jako kompromisní řešení byl tedy vybudován [[dálniční okruh]] [[Capital Beltway]] kolem celého [[District of Columbia|distriktu Columbia]]. Peníze, předem již vyhrazené na nové čtyřproudé silniční komunikace, byly naopak nově určeny na budování [[metro|podzemní dráhy]].
Řádka 40: Řádka 34:
== Stanice ==
== Stanice ==
-
[[Soubor:Síť washingtonského metra.png|right|Síť washingtonského metra]]
+
[[Soubor:DC Metro Map 2013.png|thumb|280px|Síť washingtonského metra (2013)]]
* [[Addison Road-Seat Pleasant (stanice metra ve Washingtonu)|Addison Road-Seat Pleasant]] <font color=blue>█</font> (Modrá linka)
* [[Addison Road-Seat Pleasant (stanice metra ve Washingtonu)|Addison Road-Seat Pleasant]] <font color=blue>█</font> (Modrá linka)
Řádka 145: Řádka 139:
-
{{MHD v USA}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Washington+Metro}}{{Commonscat|Washington Metro}}{{MHD v USA}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Metro ve Washingtonu a okolí| ]]
[[Kategorie:Metro ve Washingtonu a okolí| ]]
[[Kategorie:Metro v USA|Washington]]
[[Kategorie:Metro v USA|Washington]]
[[Kategorie:Sítě metra|Washington]]
[[Kategorie:Sítě metra|Washington]]
[[Kategorie:Washington, D.C.]]
[[Kategorie:Washington, D.C.]]

Aktuální verze z 14. 2. 2016, 10:50

Stanice Metro center, hlavní přestupní uzel celé sítě Washingtonského metra
Stanice Shaw Howard University, klasická stanice sítě
Informační stojan nacházející se na povrchu, tento u stanice Dupont Circle station
Vozy washingtonského metra

Hlavní město USA Washington, D.C. a okolní města ve státech Virginia a Maryland jsou spolu propojena sítí podzemní dráhy, čítající 5 linek. Provozuje jej společnost Washington Metropolitan Area Transport Autorithy (WMATA).

Obsah

Linky

  • █ Červená – Nejstarší linka, má 27 stanic.
  • █ Oranžová – Vede v západo-východním směru, má 26 stanic.
  • █ Modrá – Druhá nejstarší linka, 27 stanic.
  • █ Žlutá – Má 17 stanic a vede v severo-jižním směru.
  • █ Zelená – Nejnovější linka, otevřena v roce 1991.
  • █ Stříbrná – Plánovaná linka.

Historie

Během 60. let 20. století vznikl projekt vybudování rozsáhlé sítě magistrál, vedoucích hlavním městěm. Ten však určitá část veřejnosti odmítala, kritikové, jako například Harland Bartholomew, poukazovali na nízkou hustotu osídlení v oblasti, kde by byl nový systém budován. Jako kompromisní řešení byl tedy vybudován dálniční okruh Capital Beltway kolem celého distriktu Columbia. Peníze, předem již vyhrazené na nové čtyřproudé silniční komunikace, byly naopak nově určeny na budování podzemní dráhy.

Realizace washingtonského metra započala v roce 1967, kdy byl založen dnešní dopravce. Jeho úkolem bylo tehdy naplánovat systém budoucího metra a později jej postavit; roku 1968 předložil návrh etapizované výstavby 158 km dlouhé sítě.

9. prosince 1969 se začal stavět první úsek dlouhý 7,4 km s pěti stanicemi a o dalších sedm let později, roku 1976 byl otevřen pro veřejnost. Jednalo se o červenou linku; později přibyla i modrá, zelená, oranžová a žlutá. Na svojí dobu byl systém velmi moderní, náklady na jeho výstavbu se však vyšplhaly až na enormních 9,3 miliardy USD. V roce 2001 překročila délka sítě 100 mil (165 km). I přesto však rozvoj podzemní dráhy ukončen nebyl; plánuje se realizace již páté (stříbrné) linky. 9. června 2004 při státním pohřbu prezidenta Ronalda Regana metro využilo nejvíce lidí za den v historii – 850 636.

22. června 2009 došlo mezi stanicemi Fort Totten a Takoma, kde trať vede nad zemí, ke srážce dvou souprav. Při havárii zemřelo 9 lidí a 70 jich bylo zraněno.[1]

Architektura

Systém washingonského metra se liší od toho, co je v ostatních amerických městech již celá léta v provozu. Při stavbě všech úseků byla dodržena určitá hierarchie, díky čemuž má celá síť jednotnou identitu. Stanice jsou většinou podpovrchové jednolodní, s ostrovními nástupišti a s kazetovými stropy. Veškeré osvětlení stanice směřuje nahoru na strop. Stanice navrhoval architekt Harry Weese.

Provoz

Vozový park

Vozový park sítě se skládá z 952 vozů, v provozu je několik typů. Nejstarší vozy jsou americké, modernější italské a španělské výroby. Mnoho vozů dnes prochází modernizací.

Bezpečnost

Na kraji nástupiště každé stanice jsou umístěna blikající světla, která svítí pouze v okamžiku, kdy vlak přijíždí do stanice. Přesto, že jsou praktická a zvyšují bezpečnost, návštěvníkům města může jejich efekt připadat teatrální.

Stanice

Síť washingtonského metra (2013)

Související

Reference

David Bennet: metro - příběh podzemní dráhy

  1. ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/171916-obeti-srazky-vlaku-metra-ve-washingtonu-je-devet.html

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Metro ve Washingtonu
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Metro ve Washingtonu


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Metro_ve_Washingtonu“