Bernina

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Šablona FLICKR...v rámci testování nového serveru SunFire X2200)
 
Řádka 13: Řádka 13:
| hornina = [[žula]], [[amfibol]]
| hornina = [[žula]], [[amfibol]]
| poznámka = nejvyšší pohoří Východních Alp  
| poznámka = nejvyšší pohoří Východních Alp  
-
| povodí = [[Adda]], [[Mera]], [[Inn]]}}
+
| povodí = [[Adda]], [[Mera]], [[Inn]]}}[[Soubor:Bernina Sunrise.jpg|thumb|Piz Bernina]]
-
[[Soubor:Bernina Sunrise.jpg|thumb|Piz Bernina]]
+
[[Soubor:Silvaplaner See und Piz Corvatsch.jpg|thumb|jezero Silvaplana a Piz Corvatsch]]
[[Soubor:Silvaplaner See und Piz Corvatsch.jpg|thumb|jezero Silvaplana a Piz Corvatsch]]
-
[[Soubor:Piz_Palü,Belavista,Piz_Bernina_a_Piz_Roseg.jpg|thumb|Piz Bernina v mracích a [[Piz Roseg]] (foceno z [[Piz Julier]])]]
+
Masiv '''Bernina''' bývá někdy společně s [[Livigno Alpen]] a skupinou [[Sesvena]] spojován do jednotného celku [[Rétické Alpy]] (''Rhetian Alps''). Je to vysoká a bohatě zaledněná oblast na území [[Švýcarsko|švýcarského]] kantonu [[Graubünden]] a [[Itálie|italské]] [[provincie Sondrio]]. Bernina je nejvyšším pohořím Východních Alp.Zvedá se pozvolna z jihu od úrodného údolí [[Valtellina]] jako gigantický horský val a je rájem [[turistika|turistů]] a [[horolezectví|horolezců]]. Nejvyšším vrcholem masivu je [[Piz Bernina]] (4 049 m), který zároveň jako jediný ve [[Východní Alpy|Východních Alpách]] překračuje hranici 4 000 m. Význam slova ''Bernina'' je dodnes nevyjasněný. Slovo ''Barnyna'' znamenalo předsíň. To bylo uváděno v roce 1429. Právě tak slovo ''Pernina'' uváděné v roce 1538 postrádá výklad významu.
-
Masiv '''Bernina''' bývá někdy společně s [[Livigno Alpen]] a skupinou [[Sesvena]] spojován do jednotného celku [[Rétické Alpy]] (''Rhetian Alps''). Je to vysoká a bohatě zaledněná oblast na území [[Švýcarsko|švýcarského]] kantonu [[Graubünden]] a [[Itálie|italské]] [[provincie Sondrio]]. Bernina je nejvyšším pohořím Východních Alp.Zvedá se pozvolna z jihu od úrodného údolí [[Valtellina]] jako gigantický horský val a je rájem [[turistika|turistů]] a [[horolezectví|horolezců]]. Nejvyšším vrcholem masivu je [[Piz Bernina]] (4 049 m), který zároveň jako jediný ve [[Východní Alpy|Východních Alpách]] překračuje hranici 4 000 m. Význam slova ''Bernina'' je dodnes nevyjasněný. Slovo ''Barnyna'' znamenalo předsíň. To bylo uváděno v r. 1429. Právě tak slovo ''Pernina'' uváděné v roce 1538 postrádá výklad významu.
+
== Poloha ==
== Poloha ==
Řádka 94: Řádka 92:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.pohori.supervht.com/bernina.htm Alpská pohoří - Bernina]
+
* [http://www.pohori.supervht.com/bernina.htm Alpská pohoří – Bernina]
-
* [http://www.summitpost.org/area/range/170881/bernina-group.html Bernina Group na Summitpost] - anglicky
+
* [http://www.summitpost.org/area/range/170881/bernina-group.html Bernina Group na Summitpost (anglicky)]
-
{{Commonscat|Bernina}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Piz+Bernina}}{{Commonscat|Bernina}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]]
[[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]]
[[Kategorie:Graubünden]]
[[Kategorie:Graubünden]]
[[Kategorie:Pohoří v Itálii]]
[[Kategorie:Pohoří v Itálii]]
[[Kategorie:Provincie Sondrio]]
[[Kategorie:Provincie Sondrio]]

Aktuální verze z 22. 3. 2016, 11:32

Piz Bernina
jezero Silvaplana a Piz Corvatsch

Masiv Bernina bývá někdy společně s Livigno Alpen a skupinou Sesvena spojován do jednotného celku Rétické Alpy (Rhetian Alps). Je to vysoká a bohatě zaledněná oblast na území švýcarského kantonu Graubünden a italské provincie Sondrio. Bernina je nejvyšším pohořím Východních Alp.Zvedá se pozvolna z jihu od úrodného údolí Valtellina jako gigantický horský val a je rájem turistů a horolezců. Nejvyšším vrcholem masivu je Piz Bernina (4 049 m), který zároveň jako jediný ve Východních Alpách překračuje hranici 4 000 m. Význam slova Bernina je dodnes nevyjasněný. Slovo Barnyna znamenalo předsíň. To bylo uváděno v roce 1429. Právě tak slovo Pernina uváděné v roce 1538 postrádá výklad významu.

Obsah

Poloha

Pohoří zaujímá plochu 1 500 km². Na severozápadní straně je určeno údolími Val Bregaglia (údolí říčky Mera) a Oberengadin (horní část Innu). Severovýchodní hranici tvoří údolí Val Bernina, sedlo Berninapass (2 328 m) a údolí Val Poschiavo, jižní údolí řeky Adda zvané Valtellina, západní údolí řeky Mera.

Geologické složení

Geologické složení pohoří je složité a nejednotné. Žula je základním prvkem hlavního hřebene. Setkáme se však i s hlubinnými vyvřelými horninami jakými jsou zelený amfibol a granodiorit. Horolezecky nejzajímavější část pohoří - masiv Bergell je vystavěn z pevné a odolné žuly. Masiv Disgrazia je tvořen čtvrtohorním dioritem. Na území najdeme také vápence a slepence.

Členění

Východ území patří opět žulovému pohoří Bregaglia. Na jih od masivu Disgrazia najdete ještě nižší nejvíce na jih vysunutou skupinu Masino (Piz Lingoncio). Centrální masiv tvořený hlavním alpským hřebenem prezentuje především vrchol Piz Bernina. V jeho okolí leží mnoho dalších vysokých štítů - Piz Roseg, Piz Zupo, Piz Argient. Východně od Berniny leží samostatně uváděná skupina Bellavista a Palü. Na tento hlavní a nejvyšší hřeben se napojuje několik menších masivů - Corvatsch (3 451 m) a Margna - Tremoggia (3 159 m). Západně od údolí Valmalenco najdeme ještě menší horský celek Scalino (Piz Scalino, 3 323 m) a Cambolo (2 900 m).

Vodstvo a zalednění

Horstvo je významným rozvodím, odděluje dva evropské vodní systémy - řek Pádu a Dunaje. Odvodnění ze severu zajišťuje Inn (ve Švýcarsku zvaný Enn), který svými vodami napájí Dunaj a Černé moře. Jižní oblasti jsou odvodňovány řekou Adda, jež pramení nad Bormiem a u městečka Colico se vlévá do jezera Lago di Como. Následně napájí řeku Pád a Jaderské moře. Severní okraj pohoří (Horní Engadin) je oblastí bohatou na jezera - Sils (Lej da Segl), Silvaplana (Lej da Silvaplauna) a další. Jižní strana pohoří je bohatá na přírodní ledovcová jezera (Lago Scarolda (2 456 m), Lago Palü (1 921 m), i na přehradní nádrže (Lago di Alpe Gera, Lago Campomoro). Na východě území, pod sedlem Berninapass se rozkládá velké jezero Lago Bianco (2 234 m). Rovněž zaledněním patří Bernina na přední místo v Alpách (ledovce Morteratsch, Sella, Pers, Tschierva atd.). Největší ledovce jsou na švýcarské straně. Na italské straně jsou největšími ledovými plochami ledovce Scerscen, Fellaria, Disgrazia a další.

Turismus

Pohoří Bernina je velmi dobře zpřístupněno řadou turistických stezek vedoucích do velkých výšek a mnoha bivaky a horskými chatami. Hlavním turistickým centrem na jihu Berniny je městečko Chiesa in Valmalenco ležící jen 13 km jižně od vrcholu Piz Benina (o 3 000 m níže) v dolině Valmalenco. Na severu (Švýcarsko) je to Pontresina, kde je i kemp. Silniční spojení zajišťují dvě hlavní silnice : Zernez - Tirano přes sedlo Berninapass a Zernez - Chiavenna přes sedlo Malojapass (1 815 m). V oblasti Horního Engadinu je železnice (Rétská dráha, Rhätischen Bahn) po níž jezdí tzv. Bernina-Express.

Hlavní vrcholy

Piz Roseg
Piz Morteratsch
Piz Badile
Rifugio Diavolezza

Skupina Bernina (Berninagruppe)

Skupina Bergell (Bregaglia)

Horské Chaty

Itálie

Západní část (výchozí bod silnice směrem na Chiareggio)

Centrální část (výchozí bod Campomoro)

Východní část (výchozí bod silnice mezi Chiesa in Valmalenco a Campomoro)

Švýcarsko

Centrální část (výchozí bod Pontresina)

Východní část (výchozí bod stanice lanové dráhy Morteratsch)

Literatura

  • Průvodce po Evropských horách (Švýcarsko, Itálie - vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-74-6
  • Průvodce po evropských horách (Italské Alpy - západ, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bernina
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bernina
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bernina“