Velikonoční pondělí

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 29. 3. 2016, 10:45

státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu

Česká velikonoční vajíčka

Velikonoční pondělí (někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je jedním ze dnů velikonočního oktávu, kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Není mezi těmito dny nijak zvláštní, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, v němž se dopoledne slaví slavnostní liturgie. V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. Pondělí svatodušní či Svátek sv. Štěpána). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.

V našich krajích je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je pletený prut, kterým chlapci bijí děvčata z okolí, většinou přes hýždě; za to dostanou malovaná vajíčka čili kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Easter monday countries.PNG|thumb|státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu]]
+[[Soubor:Easter monday countries.PNG|thumb|220px|státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu]]
+[[Soubor:050319 Trhovy Stepanov Velikonocni vystava 01.JPG|thumb|220px|Česká velikonoční vajíčka]]
 '''Velikonoční pondělí''' (někdy též '''Červené pondělí''') je dnem, který následuje po [[Neděle Zmrtvýchvstání|neděli Zmrtvýchvstání Páně]]. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k ''přechodovým rituálům'' končící [[zima|zimy]] a nastávajícího [[jaro|jara]]. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách [[teologie|teologizována]] a zasazena do [[křesťanství|křesťanského]] rámce.
-[[Církev]]ní oslava [[Velikonoce|Velikonoc]] má zcela jiný rámec, jímž je [[Ježíš Kristus|Kristovo]] vítězství nad smrtí (tj. [[vzkříšení]]) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je jedním ze dnů [[velikonoční oktáv|velikonočního oktávu]], kdy [[křesťan]]é prožívají velikonoční radost ze svého [[vykoupení]]. Není mezi těmito dny nijak zvláštní, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, v němž se dopoledne slaví slavnostní liturgie. V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. [[Pondělí svatodušní]] či [[Svátek sv. Štěpána]]). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.
-V našich krajích je zvykem chodit s [[pomlázka|pomlázkou]]. Pomlázka je pletený prut, kterým chlapci bijí děvčata z okolí, většinou přes hýždě; za to dostanou malovaná vajíčka čili [[Velikonoční kraslice|kraslice]]. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský [[kazatel]] 14. století [[Konrád Waldhauser]].
+[[Církev]]ní oslava [[Velikonoce|Velikonoc]] má zcela jiný rámec, jímž je [[Ježíš Kristus|Kristovo]] vítězství nad smrtí (tj. [[vzkříšení]]) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je jedním ze dnů [[velikonoční oktáv|velikonočního oktávu]], kdy [[křesťan]]é prožívají velikonoční radost ze svého [[vykoupení]]. Není mezi těmito dny nijak zvláštní, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, v němž se dopoledne slaví slavnostní liturgie. V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. [[Pondělí svatodušní]] či [[Svátek sv. Štěpána]]). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.
-[[Soubor:Vejce.gif|thumb|right|Velikonoční kraslice]]
+V našich krajích je zvykem chodit s [[pomlázka|pomlázkou]]. Pomlázka je pletený prut, kterým chlapci bijí děvčata z okolí, většinou přes hýždě; za to dostanou malovaná vajíčka čili [[Velikonoční kraslice|kraslice]]. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský [[kazatel]] 14. století Konrád Waldhauser.
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.mujplan.cz/postup.php?id=288&step=1 Postup pletení velikonoční pomlázky krok za krokem]