Dívčí kámen
Z Multimediaexpo.cz
(+ Masivní vylepšení) |
(VYlepšení) |
||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
|Počet obyvatel = | |Počet obyvatel = | ||
|Původní majitel = [[Jošt I. z Rožmberka|Jošt]], [[Petr II. z Rožmberka| | |Původní majitel = [[Jošt I. z Rožmberka|Jošt]], [[Petr II. z Rožmberka| | ||
| - | Petr]] a | + | Petr]] a Oldřich I. z Rožmberka |
|Rod = [[Rožmberkové]] | |Rod = [[Rožmberkové]] | ||
|Současný majitel = [[Křemže|obec Křemže]] (od roku [[2005]])<ref>http://www.divcikamen.cz/index.php?nid=2961&lid=CZ&oid=691466</ref> | |Současný majitel = [[Křemže|obec Křemže]] (od roku [[2005]])<ref>http://www.divcikamen.cz/index.php?nid=2961&lid=CZ&oid=691466</ref> | ||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
== Historie hradu == | == Historie hradu == | ||
Strategicky důležité skalnaté návrší kontrolující tok Vltavy i stezky kolem řeky bylo osídleno již odpradávna. [[Archeologie|Archeologický]] výzkum prokázal existenci rozsáhlého [[hradiště]] již v 15. století př. n. l. a posléze dalšího významného hradiště v době halštatské (6.–7. století př. n. l.) Menší rožmberská pevnůstka zde prokazatelně stála již ve 13. století. | Strategicky důležité skalnaté návrší kontrolující tok Vltavy i stezky kolem řeky bylo osídleno již odpradávna. [[Archeologie|Archeologický]] výzkum prokázal existenci rozsáhlého [[hradiště]] již v 15. století př. n. l. a posléze dalšího významného hradiště v době halštatské (6.–7. století př. n. l.) Menší rožmberská pevnůstka zde prokazatelně stála již ve 13. století. | ||
| - | V roce 1349 vydal Karel IV., [[král český]] a | + | V roce 1349 vydal Karel IV., [[král český]] a císař římský na žádost Rožmberků listinu (dodnes se dochovala), v níž jim povoluje vystavit na dané lokalitě hrad. Jošt I., Petr II. a Oldřich I. z Rožmberka zde následně vybudovali jeden z největších a nejmocnějších rožmberských hradů. Stavba probíhala v letech 1350 – 1384, nicméně jádro hradu bylo dobudováno již v roce 1360, kdy hrad dostal prvního [[purkrabí]]ho. |
| - | Roku 1394 na tomto hradě Jindřich III. z Rožmberka krátce věznil krále Václava IV. V roce 1420 dostal hrad příležitost osvědčit své kvality, když jej pří svém tažení proti | + | Roku 1394 na tomto hradě Jindřich III. z Rožmberka krátce věznil krále Václava IV. V roce 1420 dostal hrad příležitost osvědčit své kvality, když jej pří svém tažení proti Oldřichovi II. z Rožmberka oblehl Jan Žižka. Pobořil sice [[latrán]] a některé další části [[Hradba|hradeb]], ale [[jádro hradu]] urputně bráněné Vilémem z Potštejna dobít nedokázal. Vrcholného významu dosáhl hrad v letech 1451–1461, kdy v něm přebýval Oldřich II. z Rožmberka (zemřel 1462). Po jeho smrti význam hradu upadal (v roce 1470 byl již jen strážním hradem se stálou posádkou 24 střelců). V roce 1506 byl z rozhodnutí Petra V. z Rožmberka opuštěn a cca od roku 1540 se o něm mluví již jako o zřícenině. |
== Konstrukce hradu == | == Konstrukce hradu == | ||
| - | Dívčí kámen byl jeden z největších a nejmocnějších Rožmberských hradů. Jeho jádro bylo dvoupalácové (vnější zeď se dochovala až do 3. patra), v uspořádání typickém pro 14. století. Dále zde bylo [[Předhradí (hrad)|předhradí]] s mohutnou okrouhlou věží (věž zanikla, hradby se zachovaly). Krom toho zde bylo ještě rozsáhlé přídatné opevnění (tzv. podhradí | + | Dívčí kámen byl jeden z největších a nejmocnějších Rožmberských hradů. Jeho jádro bylo dvoupalácové (vnější zeď se dochovala až do 3. patra), v uspořádání typickém pro 14. století. Dále zde bylo [[Předhradí (hrad)|předhradí]] s mohutnou okrouhlou věží (věž zanikla, hradby se zachovaly). Krom toho zde bylo ještě rozsáhlé přídatné opevnění (tzv. podhradí: [[latrán]]) s [[předval]]em v uspořádání typickém pro velké rožmberské hrady (zaniklo). To vše ještě obklopoval [[příkop]] s [[padací most|padacím mostem]]. Dále už pracovala příroda - konkrétně strmé skály, na nichž byl hrad vystavěn. |
== Ochrana přírody == | == Ochrana přírody == | ||
Vyjma areálu hradu je chráněná i oblast skalního ostrohu nad [[soutok]]em řeky [[Vltava|Vltavy]] a [[Křemžský potok|Křemžského potoka]], která náleží do [[Dívčí kámen (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Dívčí kámen]]. Důvodem ochrany je reliktní borový les.<ref>http://www.blanskyles.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1444</ref> | Vyjma areálu hradu je chráněná i oblast skalního ostrohu nad [[soutok]]em řeky [[Vltava|Vltavy]] a [[Křemžský potok|Křemžského potoka]], která náleží do [[Dívčí kámen (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Dívčí kámen]]. Důvodem ochrany je reliktní borový les.<ref>http://www.blanskyles.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1444</ref> | ||
Aktuální verze z 31. 3. 2016, 13:31
Dívčí kámen (Maidstein, Menštejn, lidově též Dívčák) byl impozantní rožmberský hrad, který stával na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy. Zůstala z něj rozsáhlá zřícenina, zaujímající nejjihovýchodnější výběžek katastru městyse Křemže mezi levými břehy obou toků. Současně se jedná i o stejnojmenný název přírodní rezervace, která se kolem zříceniny hradu rozkládá.
Obsah |
Historie hradu
Strategicky důležité skalnaté návrší kontrolující tok Vltavy i stezky kolem řeky bylo osídleno již odpradávna. Archeologický výzkum prokázal existenci rozsáhlého hradiště již v 15. století př. n. l. a posléze dalšího významného hradiště v době halštatské (6.–7. století př. n. l.) Menší rožmberská pevnůstka zde prokazatelně stála již ve 13. století. V roce 1349 vydal Karel IV., král český a císař římský na žádost Rožmberků listinu (dodnes se dochovala), v níž jim povoluje vystavit na dané lokalitě hrad. Jošt I., Petr II. a Oldřich I. z Rožmberka zde následně vybudovali jeden z největších a nejmocnějších rožmberských hradů. Stavba probíhala v letech 1350 – 1384, nicméně jádro hradu bylo dobudováno již v roce 1360, kdy hrad dostal prvního purkrabího. Roku 1394 na tomto hradě Jindřich III. z Rožmberka krátce věznil krále Václava IV. V roce 1420 dostal hrad příležitost osvědčit své kvality, když jej pří svém tažení proti Oldřichovi II. z Rožmberka oblehl Jan Žižka. Pobořil sice latrán a některé další části hradeb, ale jádro hradu urputně bráněné Vilémem z Potštejna dobít nedokázal. Vrcholného významu dosáhl hrad v letech 1451–1461, kdy v něm přebýval Oldřich II. z Rožmberka (zemřel 1462). Po jeho smrti význam hradu upadal (v roce 1470 byl již jen strážním hradem se stálou posádkou 24 střelců). V roce 1506 byl z rozhodnutí Petra V. z Rožmberka opuštěn a cca od roku 1540 se o něm mluví již jako o zřícenině.
Konstrukce hradu
Dívčí kámen byl jeden z největších a nejmocnějších Rožmberských hradů. Jeho jádro bylo dvoupalácové (vnější zeď se dochovala až do 3. patra), v uspořádání typickém pro 14. století. Dále zde bylo předhradí s mohutnou okrouhlou věží (věž zanikla, hradby se zachovaly). Krom toho zde bylo ještě rozsáhlé přídatné opevnění (tzv. podhradí: latrán) s předvalem v uspořádání typickém pro velké rožmberské hrady (zaniklo). To vše ještě obklopoval příkop s padacím mostem. Dále už pracovala příroda - konkrétně strmé skály, na nichž byl hrad vystavěn.
Ochrana přírody
Vyjma areálu hradu je chráněná i oblast skalního ostrohu nad soutokem řeky Vltavy a Křemžského potoka, která náleží do přírodní rezervace Dívčí kámen. Důvodem ochrany je reliktní borový les.[1]
Omezení přístupu
Zřícenina byla dříve volně přístupná. V roce 2005 však hrad získala obec Křemže, která začala v roce 2006 vybírat vstupné, omezila pohyb po lokalitě a zavedla otevírací hodiny, čímž znemožnila do té doby populární přespávání na zřícenině.
Reference
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |