V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Závrt

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Masivní vylepšení, 2 x VIDEO)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Blažkův závrt 1.jpg|thumb|Blažkův závrt u [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]]]
+
[[Soubor:Blažkův závrt 1.jpg|thumb|220px|Blažkův závrt u [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]]]
-
[[Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg|thumb|Jandourkovy závrty v [[Moravský kras|Moravském krasu]]]]
+
[[Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg|thumb|220px|Jandourkovy závrty v [[Moravský kras|Moravském krasu]]]]
-
[[Soubor:Zavrt1.jpg|right|thumb|Závrt v masívu Dürrnstein, Rakousko]]
+
[[Soubor:Erdfall Nordhausen February 2016 by Vincent Eisfeld.jpg|thumb|220px|Nebezpečný závrt, který se náhle objevil v německém [[Nordhausen]]u (2016)]]
-
'''Závrt''' je jedním z nejtypičtějších povrchových [[kras]]ových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníženina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m.
+
'''Závrt''' (anglicky: '''Sinkhole''') je jedním z nejtypičtějších povrchových [[kras]]ových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníženina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m.
Závrty vznikají nejčastěji [[zvětrávání|rozpouštěním]] rozpustné [[hornina|horniny]] směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''[[uvala|uvaly]]'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami.
Závrty vznikají nejčastěji [[zvětrávání|rozpouštěním]] rozpustné [[hornina|horniny]] směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''[[uvala|uvaly]]'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami.
Dno závrtu může být otevřené [[ponor (speleologie)|ponorem]] či [[propast|propastí]] do [[jeskyně|podzemních prostor]], nebo je ucpáno naplaveninami.
Dno závrtu může být otevřené [[ponor (speleologie)|ponorem]] či [[propast|propastí]] do [[jeskyně|podzemních prostor]], nebo je ucpáno naplaveninami.
== Dělení a vznik závrtů ==
== Dělení a vznik závrtů ==
Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů:
Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů:
-
* '''závrty korozní''' - (též zvané disoluční) vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji [[vápenec|vápence]]) vodou, která, obohacena o [[uhličitan vápenatý]], postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora.
+
* '''závrty korozní''' – (též zvané disoluční) vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji [[vápenec|vápence]]) vodou, která, obohacena o [[uhličitan vápenatý]], postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora.
-
* '''závrty řícené''' - vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení [[koroze|korozí]] a [[eroze|erozí]], působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami.
+
* '''závrty zřícené''' – vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení [[koroze|korozí]] a [[eroze|erozí]], působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami.
-
* '''závrty náplavové''' - (též aluviální) vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými [[sediment]]y (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi.
+
* '''závrty náplavové''' – (též aluviální) vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými [[sediment]]y (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi.
-
* '''závrty sufózní''' - jsou analogií předchozího typu, ale zde je rozpustná hornina kryta nekrasovými nerozpustnými horninami (pískovcem apod.). Při ubývání objemu rozpustné horniny v hlubší vrstvě roupuštěním dochází k sesedání nerozpustné horniny do hloubky a vzniku deprese.
+
* '''závrty sufózní''' – jsou analogií předchozího typu, ale zde je rozpustná hornina kryta nekrasovými nerozpustnými horninami (pískovcem apod.). Při ubývání objemu rozpustné horniny v hlubší vrstvě roupuštěním dochází k sesedání nerozpustné horniny do hloubky a vzniku deprese.
== Historická poznámka ==
== Historická poznámka ==
-
Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného [[Morava|moravského]] archeologa a krasového badatele [[Jindřich Wankel|Jindřicha Wankela]] z dubna 1855, publikované v pražském časopise ''Lotos''. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce [[Holštejn]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]]. Tehdy došlo k propadu země na ploše o průměru 13 m do hloubky 22 - 24 m.  
+
Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného [[Morava|moravského]] archeologa a krasového badatele Jindřicha Wankela z dubna 1855, publikované v pražském časopise ''Lotos''. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce [[Holštejn]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]]. Tehdy došlo k propadu země na ploše o průměru 13 m do hloubky 22 - 24 m.  
Tento závrt, zvaný dnes ''[[Wankelův závrt]]'', lze stále vidět u červené [[turistická značka|turistické značky]], vedoucí z Holštejna do [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou [[karsologie|karsologii]] již není v žádném případě patrný.
Tento závrt, zvaný dnes ''[[Wankelův závrt]]'', lze stále vidět u červené [[turistická značka|turistické značky]], vedoucí z Holštejna do [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou [[karsologie|karsologii]] již není v žádném případě patrný.
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
== YouTube ==
 +
{| border="4" width="442" align="left"
 +
|  {{#widget:YouTube|id=TLUgEXI9RYI}}
 +
|- align="center"
 +
| '''Sinkholes: The Groundbreaking Truth (2016)'''
 +
|}
 +
{| border="4" width="442" align="right"
 +
|  {{#widget:YouTube|id=MRTIcCg9Uxw}}
 +
|- align="center"
 +
| '''Bus falls through massive crater in Brazil...'''
 +
|}
 +
<br style="clear: both;" />
 +
 
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://water.usgs.gov/edu/sinkholes.html US Geological Survey Water Science School page about sinkholes (anglicky)]
 +
 
 +
 
 +
{{Commonscat|Sinkholes}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Karsologie]]
[[Kategorie:Karsologie]]
[[Kategorie:Speleologie]]
[[Kategorie:Speleologie]]
 +
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 29. 5. 2016, 15:45

Blažkův závrt u Ostrova u Macochy
Jandourkovy závrty v Moravském krasu
Nebezpečný závrt, který se náhle objevil v německém Nordhausenu (2016)

Závrt (anglicky: Sinkhole) je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníženina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí, které se označuje také jako krasovění. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají uvaly. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami. Dno závrtu může být otevřené ponorem či propastí do podzemních prostor, nebo je ucpáno naplaveninami.

Obsah

Dělení a vznik závrtů

Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů:

  • závrty korozní – (též zvané disoluční) vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji vápence) vodou, která, obohacena o uhličitan vápenatý, postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora.
  • závrty zřícené – vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení korozí a erozí, působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami.
  • závrty náplavové – (též aluviální) vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými sedimenty (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi.
  • závrty sufózní – jsou analogií předchozího typu, ale zde je rozpustná hornina kryta nekrasovými nerozpustnými horninami (pískovcem apod.). Při ubývání objemu rozpustné horniny v hlubší vrstvě roupuštěním dochází k sesedání nerozpustné horniny do hloubky a vzniku deprese.

Historická poznámka

Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného moravského archeologa a krasového badatele Jindřicha Wankela z dubna 1855, publikované v pražském časopise Lotos. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce Holštejn v Moravském krasu. Tehdy došlo k propadu země na ploše o průměru 13 m do hloubky 22 - 24 m. Tento závrt, zvaný dnes Wankelův závrt, lze stále vidět u červené turistické značky, vedoucí z Holštejna do Ostrova u Macochy. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou karsologii již není v žádném případě patrný.

YouTube

Sinkholes: The Groundbreaking Truth (2016)
Bus falls through massive crater in Brazil...


Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Závrt
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Z%C3%A1vrt“