Berdyčiv

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Karmelitánský klášter v Berdyčevě)
 
Řádka 36: Řádka 36:
| typ.statistický.celek =
| typ.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
-
}}
+
}}[[Soubor:Klyashtor2.jpg|thumb|230px|Karmelitánský klášter v Berdyčevě]]
-
'''Berdyčiv''' (ukrajinsky: Бердичів}}), známý též jako '''Berdyčev''' či '''Berdičev''' (rusky: Бердичев}}; polsky: Berdyczów}}) je historické město na střední [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na jihu [[Žytomyrská oblast|Žytomyrské oblasti]], zhruba 45 km jižně od [[Žytomyr]]u. Je správním centrem [[Berdyčivský rajón|Berdyčevského rajónu]] a s 83 200 obyvateli je druhým největším městem oblasti.
+
'''Berdyčiv''' (ukrajinsky: Бердичів), známý též jako '''Berdyčev''' či '''Berdičev''' (rusky: Бердичев; polsky: Berdyczów) je historické město na střední [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na jihu [[Žytomyrská oblast|Žytomyrské oblasti]], zhruba 45 km jižně od [[Žytomyr]]u.  
 +
 
 +
Je správním centrem [[Berdyčivský rajón|Berdyčevského rajónu]] a s 83 200 obyvateli je druhým největším městem oblasti.
 +
 
== Dějiny ==
== Dějiny ==
-
[[Soubor:Klasztor Karmelitów Berdyczów.jpg|thumb|left|200px|Karmelitánský klášter v Berdyčevě]]
+
Město bylo založeno roku 1430 za vlády [[Litevské velkoknížectví|litevského knížete]] Vytautase. Největší rozvoj zaznamenalo v raném 19. století, kdy jakožto obchodní a bankovní centrum mohlo konkurovat i nedalekému Žytomyru a [[Kyjev]]u. V roce 1867 bylo z 52 563 obyvatel 41 617 (tedy 80 %) [[Židé|židovského vyznání]]; Berdyčiv měl v té době druhou největší židovskou komunitu v [[Ruské impérium|Ruském impériu]]. Později však mnoho z nich odešlo, převážně do [[Oděsa|Oděsy]].
-
Město bylo založeno roku 1430 za vlády [[Litevské velkoknížectví|litevského knížete]] [[Vytautas]]e. Největší rozvoj zaznamenalo v raném 19. století, kdy jakožto obchodní a bankovní centrum mohlo konkurovat i nedalekému Žytomyru a [[Kyjev]]u. V roce 1867 bylo z 52 563 obyvatel 41 617 (tedy 80 %) [[Židé|židovského vyznání]]; Berdyčiv měl v té době druhou největší židovskou komunitu v [[Ruské impérium|Ruském impériu]]. Později však mnoho z nich odešlo, převážně do [[Oděsa|Oděsy]].
+
== Současnost. Pamětihodnosti ==
== Současnost. Pamětihodnosti ==
Dnes je Beryčiv sídlem strojírenského průmyslu a železničním uzlem, kde se kříží východozápadní trať Kyjev - [[Šepetivka]] - [[Lvov]] se severojižním tahem [[Petrohrad]] - [[Mohylev]] - Žytomyr - Oděsa.  
Dnes je Beryčiv sídlem strojírenského průmyslu a železničním uzlem, kde se kříží východozápadní trať Kyjev - [[Šepetivka]] - [[Lvov]] se severojižním tahem [[Petrohrad]] - [[Mohylev]] - Žytomyr - Oděsa.  
Řádka 46: Řádka 48:
== Slavní rodáci ==
== Slavní rodáci ==
* Joseph Conrad (1857–1924), polsko-britský spisovatel
* Joseph Conrad (1857–1924), polsko-britský spisovatel
-
* [[Der Nister]] (1884-1950), spisovatel [[jidiš]]
+
* Der Nister (1884–1950), spisovatel [[jidiš]]
-
* [[Vladimir Horowitz]] (1903-1989), pianista
+
* [[Vladimir Horowitz]] (1903–1989), pianista
-
* [[Vasilij Grossman]] (1905-1964), spisovatel
+
* [[Vasilij Grossman]] (1905–1964), spisovatel
Ve městě pobýval také spisovatel Honoré de Balzac a polský skladatel [[Fryderyk Chopin]].
Ve městě pobýval také spisovatel Honoré de Balzac a polský skladatel [[Fryderyk Chopin]].
== Související články ==
== Související články ==
Řádka 55: Řádka 57:
* [[Žytomyrsko-berdyčevská operace]]
* [[Žytomyrsko-berdyčevská operace]]
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{commonscat|Berdychiv}}
 
* [http://berdychiv.osp-ua.info/index.php Oficiální stránky]
* [http://berdychiv.osp-ua.info/index.php Oficiální stránky]
 +
 +
 +
{{commonscat|Berdychiv}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]
[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]

Aktuální verze z 1. 7. 2016, 12:57

Karmelitánský klášter v Berdyčevě

Berdyčiv (ukrajinsky: Бердичів), známý též jako Berdyčev či Berdičev (rusky: Бердичев; polsky: Berdyczów) je historické město na střední Ukrajině. Leží na jihu Žytomyrské oblasti, zhruba 45 km jižně od Žytomyru.

Je správním centrem Berdyčevského rajónu a s 83 200 obyvateli je druhým největším městem oblasti.

Obsah

Dějiny

Město bylo založeno roku 1430 za vlády litevského knížete Vytautase. Největší rozvoj zaznamenalo v raném 19. století, kdy jakožto obchodní a bankovní centrum mohlo konkurovat i nedalekému Žytomyru a Kyjevu. V roce 1867 bylo z 52 563 obyvatel 41 617 (tedy 80 %) židovského vyznání; Berdyčiv měl v té době druhou největší židovskou komunitu v Ruském impériu. Později však mnoho z nich odešlo, převážně do Oděsy.

Současnost. Pamětihodnosti

Dnes je Beryčiv sídlem strojírenského průmyslu a železničním uzlem, kde se kříží východozápadní trať Kyjev - Šepetivka - Lvov se severojižním tahem Petrohrad - Mohylev - Žytomyr - Oděsa. Ve městě se zachovaly některé architektonické památky z doby baroka, např. karmelitánský klášter a kostel sv. Barbory, v němž se roku 1850 oženil spisovatel Honoré de Balzac se šlechtičnou Ewelinou Hańskou. Četné židovské památky v průběhu sovětské éry a holocaustu téměř úplně zmizely. Město má dodnes významnou polskou národnostní menšinu.

Slavní rodáci

Ve městě pobýval také spisovatel Honoré de Balzac a polský skladatel Fryderyk Chopin.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Berdyčiv