Krasnojarsk

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(Krajský úřad v Krasnojarsku)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 36: Řádka 36:
| typ.statistický.celek =
| typ.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
-
}}
+
}}[[Soubor:Красноярск в июле 2008 (04).JPG|thumb|230px|Krajský úřad v Krasnojarsku]]
 +
[[Soubor:Chirch 019 600.jpg|thumb|230px|Kostel v Krasnojarsku roku 1928]]
'''Krasnojarsk''' ([[ruština|rusky]] '''Красноярск''') je město v [[Rusko|Rusku]], na jihu jeho [[sibiř]]ské části. Leží na řece [[Jenisej]] a na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]]. Krasnojarsk má 923 000 obyvatel a je správním střediskem [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]].  
'''Krasnojarsk''' ([[ruština|rusky]] '''Красноярск''') je město v [[Rusko|Rusku]], na jihu jeho [[sibiř]]ské části. Leží na řece [[Jenisej]] a na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]]. Krasnojarsk má 923 000 obyvatel a je správním střediskem [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]].  
 +
== Historie ==
== Historie ==
=== Carské Rusko ===
=== Carské Rusko ===
-
[[Soubor:Chirch 019 600.jpg|left|thumb|Kostel v Krasnojarsku roku 1928]]
 
Krasnojarsk založili v červenci 1628 [[kozáci]] jako pevnost před nájezdy [[Tataři|Tatarů]], žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo ''Krasnyj Jar'' (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního [[turkické jazyky|turkického]] názvu ''Kyzyl Džar'', česky ''Červený útes''. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z [[Moskva|Moskvy]] [[pošta|poštovní]] spoj, který spojil Krasnojarsk, [[Ačinsk]] a [[Kansk]]. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. [[Železnice]] sem dorazila v roce 1895, což s objevením [[zlato|zlata]] v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých [[továrna|továren]] a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 [[děkabristé|děkabristů]] sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).
Krasnojarsk založili v červenci 1628 [[kozáci]] jako pevnost před nájezdy [[Tataři|Tatarů]], žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo ''Krasnyj Jar'' (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního [[turkické jazyky|turkického]] názvu ''Kyzyl Džar'', česky ''Červený útes''. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z [[Moskva|Moskvy]] [[pošta|poštovní]] spoj, který spojil Krasnojarsk, [[Ačinsk]] a [[Kansk]]. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. [[Železnice]] sem dorazila v roce 1895, což s objevením [[zlato|zlata]] v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých [[továrna|továren]] a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 [[děkabristé|děkabristů]] sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).
=== Předválečné období ===
=== Předválečné období ===
Řádka 50: Řádka 51:
Na konci 70. let začala [[sovětská armáda]] budovat u Krasnojarska speciální [[Radiolokátor|radar]] proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké [[Smlouva ABM|smlouvy ABM]], která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání [[Spojené státy americké|USA]] musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku [[1991]] byly všechny velké závody [[privatizace|zprivatizovány]]. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou [[oligarchové|oligarchů]], nebo kriminálníků. Ti nakonec z[[bankrot]]ovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla [[nezaměstnanost]] a propadla se [[životní úroveň]]. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.
Na konci 70. let začala [[sovětská armáda]] budovat u Krasnojarska speciální [[Radiolokátor|radar]] proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké [[Smlouva ABM|smlouvy ABM]], která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání [[Spojené státy americké|USA]] musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku [[1991]] byly všechny velké závody [[privatizace|zprivatizovány]]. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou [[oligarchové|oligarchů]], nebo kriminálníků. Ti nakonec z[[bankrot]]ovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla [[nezaměstnanost]] a propadla se [[životní úroveň]]. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
-
V Krasnojarsku se nachází mnoho [[katedrála|katedrál]] z [[18. století|18]]. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům [[Strelka]]. Má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím [[perestrojka|perestrojky]], ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a [[muzeum Krasnojarského kraje]] a [[Krasnojarská státní univerzita]]. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace [[Krasnojarské sloupy]] (''Красноярские столбы'', Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.
+
V Krasnojarsku se nachází mnoho [[katedrála|katedrál]] z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům [[Strelka]]. Má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím [[perestrojka|perestrojky]], ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a [[muzeum Krasnojarského kraje]] a [[Krasnojarská státní univerzita]]. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace [[Krasnojarské sloupy]] (''Красноярские столбы'', Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.
== Růst obyvatelstva ==
== Růst obyvatelstva ==
{| width="100%" border="1"
{| width="100%" border="1"
Řádka 82: Řádka 83:
* http://www.admkrsk.ru/ - oficiální stránky města (rusky, anglicky)
* http://www.admkrsk.ru/ - oficiální stránky města (rusky, anglicky)
* http://www.stolby.ru/ - přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky)
* http://www.stolby.ru/ - přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky)
-
{{Commonscat|Krasnoyarsk}}
+
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Flickr|Krasnoyarsk}}{{Commonscat|Krasnoyarsk}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Krasnojarský kraj]]
[[Kategorie:Krasnojarský kraj]]

Aktuální verze z 1. 7. 2016, 13:06

Krajský úřad v Krasnojarsku
Kostel v Krasnojarsku roku 1928

Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Krasnojarsk má 923 000 obyvatel a je správním střediskem Krasnojarského kraje.

Obsah

Historie

Carské Rusko

Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice sem dorazila v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).

Předválečné období

Po říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (loděnice, papírna. Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij). V samotném městě existoval také jeden tento tábor - Jenisejský (Jenisejlag).

Druhá světová válka

Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení tohoto průmyslu odstartovalo další rychlý růst. Jestliže v roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.

Poválečné období

30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.

Pamětihodnosti

V Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka. Má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.

Růst obyvatelstva

1897 26 600 1962 465 000 1982 833 000 2000 875 500
1923 60 400 1967 576 000 1986 885 000 2001 875 900
1926 72 200 1970 648 000 1989 912 600 2002 911 700
1939 190 000 1973 707 000 1992 925 000    
1956 328 000 1976 758 000 1996 871 100    
1959 412 000 1979 796 300 1998 875 300    


Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krasnojarsk
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krasnojarsk
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Krasnojarsk“