Šablona:Článek dne/2017/22

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 7. 1. 2019, 12:44

Budapešť (maďarsky: Budapest) je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie. Je také správním centrem Pešťské župy (Pest megye). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti), se rozkládá na obou březích řeky Dunaje. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,7 milionu obyvatel (2005), v aglomeraci pak 2,45 milionu osob.

Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2 330 m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (Pálvölgyi-barlang, Mátyás-barlang). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky mimž je Budapešť největším lázeňským městem světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm.

Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové Vladislav Jagellonský a Ludvík Jagellonský. Za vlády Jagellonců čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30 000 obyvatel a patřilo spolu s Prahou, Vídní a Krakovem k největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.

Po vítězství v bitvě u Moháče roku 1526 Turci brzy opanovali velkou část Uher. Budín se od roku 1541 na půldruha století z metropole uherského státu stal provinčním městem - sídlem budínského pašaliku. Řada křesťanských kostelů byla změněna v mešity či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever. Místo nich se v Budíně a okolí hojně usazovali Srbové, Arméni a Řekové – porobené národy Osmanské říše. Nejvíce Srbů žilo ve čtvrti Taban, jižně od hradu. Dodnes srbskou minulost v Budapešti, Szentendre a jinde v okolí připomíná řada pravoslavných kostelů či místní názvy začínající na Rác.

Teprve roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina Uher tak vysvobozena z turecké nadvlády. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z Bratislavy přeneseny hlavní uherské úřady. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě István Széchenyi – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj. Za maďarské revoluce v letech 1848/1849 byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. O to větší bylo nadšení, s jakým byla záhy po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 pobořena. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny 1. ledna 1873.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Hungarian parliament1-PSFlickr.jpg|right|160px|Országház: sídlo Maďarského parlamentu]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Budapešť]]''' (maďarsky: ''Budapest'') je [[hlavní město]] [[Maďarsko|Maďarska]], hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9.&nbsp;největší město [[Evropská unie|Evropské unie]]. Je také správním centrem [[Pest (župa)|Pešťské župy]] (''Pest megye''). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí ([[Budín (Budapešť)|Budína]], Starého Budína a [[Pešť|Pešti]]), se rozkládá na obou březích řeky [[Dunaj]]e. Na ploše o rozloze 525&nbsp;km² zde žije 1,7&nbsp;milionu obyvatel ([[2005]]), v&nbsp;[[aglomerace|aglomeraci]] pak 2,45&nbsp;milionu osob.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Dunaj, který protéká městem od severu k&nbsp;jihu v&nbsp;délce 28&nbsp;km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z&nbsp;nich jsou {{Nowrap|[[Markétin ostrov|Markétin]] (''Margit-sziget'')}}, který se rozkládá v centrální části města a [[Csepel-sziget|Csepelský]] (''Csepel-sziget''), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2&nbsp;330&nbsp;m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část ([[Pešť]]) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (''Budai-hegység'') dosahují na území města výšky 527&nbsp;m (''János-hegy''); nejnižším místem je hladina [[Dunaj]]e (98&nbsp;m). Centrum města leží v&nbsp;nadmořské výšce 105&nbsp;m. V&nbsp;Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (''Pálvölgyi-barlang'', ''Mátyás-barlang''). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky mimž je Budapešť největším lázeňským městem světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620&nbsp;mm.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v&nbsp;letech 1490 až 1526 čeští králové Vladislav&nbsp;Jagellonský a Ludvík&nbsp;Jagellonský. Za vlády Jagellonců čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30&nbsp;000 obyvatel a patřilo spolu s&nbsp;[[Praha|Prahou]], [[Vídeň|Vídní]] a [[Krakov]]em k&nbsp;největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s&nbsp;dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Po vítězství v&nbsp;bitvě u Moháče roku 1526 [[Turci]] brzy opanovali velkou část Uher. Budín se od roku 1541 na půldruha století z&nbsp;metropole uherského státu stal provinčním městem - sídlem budínského pašaliku. Řada křesťanských kostelů byla změněna v&nbsp;[[Mešita|mešity]] či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever. Místo nich se v&nbsp;Budíně a okolí hojně usazovali [[Srbové]], [[Arméni]] a [[Řekové]] – porobené národy Osmanské říše. Nejvíce Srbů žilo ve čtvrti Taban, jižně od hradu. Dodnes srbskou minulost v&nbsp;Budapešti, [[Szentendre]] a jinde v&nbsp;okolí připomíná řada [[Pravoslaví|pravoslavných]] kostelů či místní názvy začínající na ''Rác''.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Teprve roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina [[Uhersko|Uher]] tak vysvobozena z&nbsp;turecké nadvlády. Město se z&nbsp;válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z&nbsp;[[Bratislava|Bratislavy]] přeneseny hlavní uherské úřady. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě István Széchenyi – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj. Za&nbsp;maďarské revoluce v&nbsp;letech 1848/1849 byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. O to větší bylo nadšení, s&nbsp;jakým byla záhy po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 pobořena. Pešť, Budín a Starý&nbsp;Budín byly sloučeny [[1. leden|1.&nbsp;ledna]] 1873.<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>