Lockheed F-104 Starfighter

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 4: Řádka 4:
  |výrobce = [[Lockheed Corporation]]
  |výrobce = [[Lockheed Corporation]]
  |image = [[Soubor:F-104 right side view.jpg|240px]]
  |image = [[Soubor:F-104 right side view.jpg|240px]]
-
  |text = F-104 Starfighter, vyrobený firmou Fokker
+
  |text = F-104 Starfighter (1979)
  |konstruktér = [[Clarence L. Johnson]]
  |konstruktér = [[Clarence L. Johnson]]
  |první let = [[4. březen|4. března]] [[1954 v letectví|1954]]
  |první let = [[4. březen|4. března]] [[1954 v letectví|1954]]
Řádka 16: Řádka 16:
  |hlavní uživatel =[[Letectvo Spojených států amerických|Letectvo Spojených států]]
  |hlavní uživatel =[[Letectvo Spojených států amerických|Letectvo Spojených států]]
  |více uživatelů =  [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]]<br />Itálie<br />Japonsko
  |více uživatelů =  [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]]<br />Itálie<br />Japonsko
-
}}
+
}}'''Lockheed F-104 Starfighter''' byl [[Spojené státy americké|americký]] [[Nadzvukový letoun|nadzvukový]] přepadový [[Stíhací letoun|stíhač]]. Byl to první stíhací letoun, který překonal rychlost 2 [[Machovo číslo|machy]]. Letoun byl navržen v roce [[1951]], po rozhovorech s piloty během [[Korejská válka|korejské války]], jako letoun s nadprůměrnými letovými vlastnostmi i na úkor zásob paliva a výzbroje. V roce [[1953]] vznikl stroj označený jako ''Model 83'' a roku [[1958 v letectví|1958]] první F-104 vstoupily do služby v americkém [[letectvo|letectvu]].
-
'''Lockheed F-104 Starfighter''' byl [[Spojené státy americké|americký]] [[Nadzvukový letoun|nadzvukový]] přepadový [[stíhač]]. Byl to první stíhací letoun, který překonal rychlost 2 [[Machovo číslo|machy]]. Letoun byl navržen v roce [[1951]], po rozhovorech s piloty během [[Korejská válka|korejské války]], jako letoun s nadprůměrnými letovými vlastnostmi i na úkor zásob paliva a výzbroje. V roce [[1953]] vznikl stroj označený jako ''Model 83'' a roku [[1958 v letectví|1958]] první F-104 vstoupily do služby v americkém [[letectvo|letectvu]].
+
    
    
Letoun byl typický svým vysokým zrychlením, stoupavostí, krátkými a tenkými nešípovými nosnými plochami; nadzvukovou rychlost měl povolen pouze s přídavnými nádržemi nebo střelami na konci křídel. Starfighter pro svůj provoz vždy potřeboval kvalitní [[letiště]]. Kvůli vysoké nehodovosti (která, jak se později ukázalo, byla způsobena spíše personálem, než samotnou konstrukcí) a krátkému doletu se stal letoun v [[Spojené státy americké|USA]] neoblíbený a bylo jím vyzbrojeno pouze několik letek (většinou národní letecká garda).  
Letoun byl typický svým vysokým zrychlením, stoupavostí, krátkými a tenkými nešípovými nosnými plochami; nadzvukovou rychlost měl povolen pouze s přídavnými nádržemi nebo střelami na konci křídel. Starfighter pro svůj provoz vždy potřeboval kvalitní [[letiště]]. Kvůli vysoké nehodovosti (která, jak se později ukázalo, byla způsobena spíše personálem, než samotnou konstrukcí) a krátkému doletu se stal letoun v [[Spojené státy americké|USA]] neoblíbený a bylo jím vyzbrojeno pouze několik letek (většinou národní letecká garda).  
-
Většího úspěchu Starfighter dosáhl v [[Evropa|Evropě]]. Roku [[1960]] si [[Luftwaffe]] vybrala verzi '''F-104G''' za hlavní bojový letoun, další země [[Severoatlantická aliance|NATO]] následovaly a v programu složeného z [[Německo|Německa]], [[Belgie]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a [[Itálie]] zahájily licenční výrobu. Mezi lety [[1965]]–[[1980]] byl Starfighter hlavní bojový letoun NATO. Během 80. let byla zahájena výměna za letouny [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16]]. Nejnovější verze byla '''F-104S''', šlo o společný projekt USA a Itálie; letoun byl vybaven lepšími přístroji, silnějším motorem a výzbrojí, stroje pak vyráběla firma [[Alenia Aeronautica|Aeritalia]]. V [[Japonsko|Japonsku]] se licenčně vyráběla verze '''F-104J''', v [[Kanada|Kanadě]] se stroje vyráběly pod označením '''CF-104'''. Poslední F-104 sloužily v Itálii. Na konci roku [[2004]] byly vyřazeny a nahrazeny [[Eurofighter]]y.  
+
Většího úspěchu Starfighter dosáhl v [[Evropa|Evropě]]. Roku [[1960]] si [[Luftwaffe]] vybrala verzi '''F-104G''' za hlavní bojový letoun, další země [[Severoatlantická aliance|NATO]] následovaly a v programu složeného z [[Německo|Německa]], [[Belgie]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a [[Itálie]] zahájily licenční výrobu. Mezi lety [[1965]]–[[1980]] byl Starfighter hlavní bojový letoun NATO. Během 80. let byla zahájena výměna za letouny [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16]]. Nejnovější verze byla '''F-104S''', šlo o společný projekt USA a Itálie; letoun byl vybaven lepšími přístroji, silnějším motorem a výzbrojí, stroje pak vyráběla firma Alenia&nbsp;Aeronautica. V [[Japonsko|Japonsku]] se licenčně vyráběla verze '''F-104J''', v&nbsp;[[Kanada|Kanadě]] se stroje vyráběly pod označením '''CF-104'''.  
 +
 
 +
== Nasazení ==
 +
V dubnu 1965 bylo ve Vietnamu poprvé nasazeno 25 letounů F-104C USAF jako záloha proti strojům [[MiG-17]] letectva VDR. 15 Starfighterů bylo trvale udržováno v bojové pohotovosti na základně [[Danang]], ale používaly se převážně k taktickým úkolům. Koncem roku 1965 je USAF z Vietnamu stáhlo, avšak následující rok opět urychleně nasadilo proti novým letounům VDR MiG-21. V této roli sloužily až do příchodu většího počtu Phantomů II.
 +
U řadových jednotek USAF ukončily Starfightery službu v roce [[1968]], u jednotek národní gardy v roce [[1975]].
 +
 
 +
V roce 1969 se F-104A letectva Pákistánu zúčastnily indicko-pákistánského konfliktu.
 +
 
 +
Letouny F-104G se staly základem výzbroje stíhacích bombardovacích křídel (Jabo-Geschwader) 31, 32, 33, 34 a 36, stíhacích křídel (Jagdgeschwader) 71 a 74 západoněmeckého letectva. Společně se stroji RF-104G tvořily také výzbroj průzkumných křídel (Aufklärungsgeschwader) 51 a 52 a dvou křídel námořnictva (Marinefliegergeschwader) 1 ve Šlesviku a MFG 2. Kompletní výcvik pilotů Luftwaffe probíhal v ideálních klimatických podmínkách na leteckých základnách Sheppard v Texasu a Luke v Arizoně u 4512., 4518., a 4443. výcvikové letky CCTS USAF. Po jeho ukončení piloti přecházeli do školy bojového použití 10 v Jeveru v NSR a po náletu 40-50 hodin přecházeli k bojovým útvarům.
 +
 
 +
Poslední F-104 sloužily v Itálii. Na konci roku [[2004]] byly vyřazeny a nahrazeny [[Eurofighter Typhoon|Eurofightery]].
Celkem bylo vyrobeno 2&nbsp;578 kusů F-104 Starfighter.
Celkem bylo vyrobeno 2&nbsp;578 kusů F-104 Starfighter.
 +
[[Soubor:Lockheed NF-104A Starfighter ‘60790 - FG-790’ (27748461571).jpg|thumb|230px|Americký NF-104A]]
 +
[[Soubor:151101 Misawa Aviation & Science Museum, Aomori Japan27n.jpg|thumb|230px|Japonský F-104G]]
 +
[[Soubor:Lockheed F-104S-ASA-M Starfighter (MM6876) (14385412784).jpg|thumb|230px|Italský F-104S-ASA/M]]
== Varianty ==
== Varianty ==
-
[[Soubor:F 104 Starfighter.jpg|thumb|240px|F-104G]]
+
* '''XF-104''': vzlet prvního prototypu v roce 1954
-
* '''XF-104''':
+
* '''YF-104''': předsériové stroje produkované v roce [[1956]]
-
* '''YF-104A''': (prototyp)
+
* '''F-104A''': 155 sériových letounů
-
* '''F-104A''':
+
* '''NF-104A''':
* '''NF-104A''':
* '''QF-104A''': (bezpilotní létající cíl - pro cvičení ostré střelby)
* '''QF-104A''': (bezpilotní létající cíl - pro cvičení ostré střelby)
-
* '''F-104B''':
+
* '''F-104B''': 26 dvoumístných letounů
-
* '''F-104C''':
+
* '''F-104C''': 77 kusů
-
* '''F-104D''':
+
* '''F-104D''': dvoumístná cvičná verze poháněná motorem J79-GE-7 pro [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]], celkem vyrobeno 22 kusů
* '''F-104DJ''':
* '''F-104DJ''':
-
* '''F-104F''':
+
* '''F-104F''': dvoumístná cvičná verze, vestavěny nové vystřelovací sedačky Martin Baker Q5
-
* '''F-104G''':
+
* '''F-104G''': verze pro bývalou NSR, první vzlet 7. června [[1960]], motor J79-GE-11A
-
* '''RF-104G''':
+
* '''RF-104G''': průzkumná verze s třemi vestavěnými kamerami TA-7M místo trupového kanonu
-
* '''TF-104G''': (dvoumístná verze pro výcvik)
+
* '''TF-104G''': dvoumístná verze pro výcvik, celková produkce 137 letounů
-
* '''F-104J''':
+
* '''F-104J''': Japonský Starfighter vyráběný licenčně u Mitsubishi a Kawasaki s motorem J79-IHI-11A
-
* '''F-104N''':
+
* '''F-104N''': Tři stroje určené speciálně pro kondiční létání kosmonautů
-
* '''F-104S''' :
+
* '''F-104S''' : první vzlet v prosinci [[1966]], vyráběný v Itálii koncernem F.I.A.T. s motorem J79-GE-19, celkem vyrobeno 165 kusů
-
* '''F-104S-ASA''' (''Aggiornamento Sistemi d'Arma''):
+
* '''F-104S-ASA''' (''Aggiornamento Sistemi d'Arma''): V letech [[1986]] až [[1991]] prošlo 153 letounů italského letectva AMI modernizací zbraňového systému.
-
* '''F-104S-ASA/M''' (''Aggiornamento Sistemi d'Arma/Modificato''):
+
* '''F-104S-ASA/M''' (''Aggiornamento Sistemi d'Arma/Modificato''): další modernizace italských letounů zástavbou nové avioniky, GPS a hlavních letadlových systémů, upraveno bylo 49 jednomístných a 15 dvoumístných strojů. První z nich byl dodán koncem roku [[1998]] {{nowrap|23. Gruppo/5. Stormo}}
-
* '''CF-104''':
+
* '''TF-104G ASA-M''': cvičné dvoumístné italské Starfightery po modernizaci
-
* '''CF-104D''':
+
* '''CF-104''': Kanadský Starfighter vyráběný firmou Canadair s motorem J79-OEL-7 vyráběný licenčně společností Orenda
 +
* '''CF-104D''': dvoumístná verze vyráběná firmou Canadair
== Specifikace (F-104G) ==
== Specifikace (F-104G) ==
-
[[Soubor:F-104 3-view.jpg|right|240px]]
+
[[Soubor:F-104 3-view.jpg|thumb|280px]]
=== Technické údaje ===
=== Technické údaje ===
*'''Posádka''': 1  
*'''Posádka''': 1  
Řádka 55: Řádka 67:
*'''Délka''': 16,66 m
*'''Délka''': 16,66 m
*'''Výška''': 4,09 m
*'''Výška''': 4,09 m
-
*'''Nosná plocha''': 18,22 m²
+
*'''Nosná plocha''': 18,22 m<sup>2</sup>
-
*'''Zátěž křídel''': 514 kg/m²
+
*'''Zátěž křídel''': 514 kg/m<sup>2</sup>
*'''Profil křídla''': Biconvex 3.36% root and tip
*'''Profil křídla''': Biconvex 3.36% root and tip
-
*'''Hmotnost prázdného stroje''': 6350 kg (6 760 kg u F-104S)
+
*'''Hmotnost prázdného stroje''': 6 350 kg (6 760 kg u F-104S)
-
*'''Vzletová hmotnost''': 9365 kg  
+
*'''Vzletová hmotnost''': 9 365 kg  
*'''Maximální vzletová hmotnost''': 13 170 kg (14 060 kg u F-104S)
*'''Maximální vzletová hmotnost''': 13 170 kg (14 060 kg u F-104S)
*'''Pohonná jednotka''': 1× [[proudový motor]] [[General Electric J79]] s přídavným spalováním
*'''Pohonná jednotka''': 1× [[proudový motor]] [[General Electric J79]] s přídavným spalováním
Řádka 65: Řádka 77:
**'''Tah s přídavným spalováním''': 69 kN
**'''Tah s přídavným spalováním''': 69 kN
*'''Zero-lift drag coefficient''': 0,0172
*'''Zero-lift drag coefficient''': 0,0172
-
*'''Plocha čelního odporu''': 0,31 m²
+
*'''Plocha čelního odporu''': 0,31 m<sup>2</sup>
*'''Štíhlost křídla''': 2,45
*'''Štíhlost křídla''': 2,45
*'''Lift-to-drag ratio''': 9,2
*'''Lift-to-drag ratio''': 9,2
Řádka 71: Řádka 83:
=== Výkony ===
=== Výkony ===
 +
{{RIGHTTOC}}
*'''Maximální rychlost''': 2 125 km/h (2330 km/h u F-104S)
*'''Maximální rychlost''': 2 125 km/h (2330 km/h u F-104S)
*'''Dostup''': 15 240 m
*'''Dostup''': 15 240 m
Řádka 83: Řádka 96:
* Do 1 815 kg bomb, raket nebo další munice na sedmi závěsech
* Do 1 815 kg bomb, raket nebo další munice na sedmi závěsech
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Aircraft Lockheed F-104 Starfighter|Mnoho fotografií – Lockheed F-104 Starfighter]]'''
== YouTube ==
== YouTube ==
-
{| border="4" width="444" align="left"
+
{| border="4" width="442" align="left"
|  {{#widget:YouTube|id=eTms_G1yYPc}}
|  {{#widget:YouTube|id=eTms_G1yYPc}}
|- align="center"
|- align="center"
| '''High Flight – Lockheed F-104 Version (Color, anglicky)'''  
| '''High Flight – Lockheed F-104 Version (Color, anglicky)'''  
|}
|}
-
{| border="4" width="444" align="right"
+
{| border="4" width="442" align="right"
|  {{#widget:YouTube|id=4j_Dt4o4O9A}}
|  {{#widget:YouTube|id=4j_Dt4o4O9A}}
|- align="center"
|- align="center"
Řádka 97: Řádka 112:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
 +
* [http://wp.scn.ru/en/ww3/f/60/3/0 Kamufláže letounu Lockheed F-104 Starfighter (anglicky)]
 +
{{Flickr|Lockheed+F-104+Starfighter}}{{Commons|F-104 Starfighter}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Flickr|Lockheed+F-104+Starfighter}}{{Commons|F-104 Starfighter}}{{Článek z Wikipedie}}

Aktuální verze z 6. 8. 2021, 10:12

F-104 Starfighter
F-104 right side view.jpg
F-104 Starfighter (1979)
Základní charakteristika
Určení stíhací letoun
Výrobce Lockheed Corporation
Konstruktér Clarence L. Johnson
První let 4. března 1954
Zařazen 20. února 1958
Vyřazen 1975 USA
2004 Itálie
Výroba
Vyrobeno 2 578 ks
Varianty
Uživatel Letectvo Spojených států
Luftwaffe
Itálie
Japonsko

Lockheed F-104 Starfighter byl americký nadzvukový přepadový stíhač. Byl to první stíhací letoun, který překonal rychlost 2 machy. Letoun byl navržen v roce 1951, po rozhovorech s piloty během korejské války, jako letoun s nadprůměrnými letovými vlastnostmi i na úkor zásob paliva a výzbroje. V roce 1953 vznikl stroj označený jako Model 83 a roku 1958 první F-104 vstoupily do služby v americkém letectvu.

Letoun byl typický svým vysokým zrychlením, stoupavostí, krátkými a tenkými nešípovými nosnými plochami; nadzvukovou rychlost měl povolen pouze s přídavnými nádržemi nebo střelami na konci křídel. Starfighter pro svůj provoz vždy potřeboval kvalitní letiště. Kvůli vysoké nehodovosti (která, jak se později ukázalo, byla způsobena spíše personálem, než samotnou konstrukcí) a krátkému doletu se stal letoun v USA neoblíbený a bylo jím vyzbrojeno pouze několik letek (většinou národní letecká garda).

Většího úspěchu Starfighter dosáhl v Evropě. Roku 1960 si Luftwaffe vybrala verzi F-104G za hlavní bojový letoun, další země NATO následovaly a v programu složeného z Německa, Belgie, Nizozemí a Itálie zahájily licenční výrobu. Mezi lety 1965–1980 byl Starfighter hlavní bojový letoun NATO. Během 80. let byla zahájena výměna za letouny F-16. Nejnovější verze byla F-104S, šlo o společný projekt USA a Itálie; letoun byl vybaven lepšími přístroji, silnějším motorem a výzbrojí, stroje pak vyráběla firma Alenia Aeronautica. V Japonsku se licenčně vyráběla verze F-104J, v Kanadě se stroje vyráběly pod označením CF-104.

Nasazení

V dubnu 1965 bylo ve Vietnamu poprvé nasazeno 25 letounů F-104C USAF jako záloha proti strojům MiG-17 letectva VDR. 15 Starfighterů bylo trvale udržováno v bojové pohotovosti na základně Danang, ale používaly se převážně k taktickým úkolům. Koncem roku 1965 je USAF z Vietnamu stáhlo, avšak následující rok opět urychleně nasadilo proti novým letounům VDR MiG-21. V této roli sloužily až do příchodu většího počtu Phantomů II. U řadových jednotek USAF ukončily Starfightery službu v roce 1968, u jednotek národní gardy v roce 1975.

V roce 1969 se F-104A letectva Pákistánu zúčastnily indicko-pákistánského konfliktu.

Letouny F-104G se staly základem výzbroje stíhacích bombardovacích křídel (Jabo-Geschwader) 31, 32, 33, 34 a 36, stíhacích křídel (Jagdgeschwader) 71 a 74 západoněmeckého letectva. Společně se stroji RF-104G tvořily také výzbroj průzkumných křídel (Aufklärungsgeschwader) 51 a 52 a dvou křídel námořnictva (Marinefliegergeschwader) 1 ve Šlesviku a MFG 2. Kompletní výcvik pilotů Luftwaffe probíhal v ideálních klimatických podmínkách na leteckých základnách Sheppard v Texasu a Luke v Arizoně u 4512., 4518., a 4443. výcvikové letky CCTS USAF. Po jeho ukončení piloti přecházeli do školy bojového použití 10 v Jeveru v NSR a po náletu 40-50 hodin přecházeli k bojovým útvarům.

Poslední F-104 sloužily v Itálii. Na konci roku 2004 byly vyřazeny a nahrazeny Eurofightery.

Celkem bylo vyrobeno 2 578 kusů F-104 Starfighter.

Americký NF-104A
Japonský F-104G
Italský F-104S-ASA/M

Varianty

  • XF-104: vzlet prvního prototypu v roce 1954
  • YF-104: předsériové stroje produkované v roce 1956
  • F-104A: 155 sériových letounů
  • NF-104A:
  • QF-104A: (bezpilotní létající cíl - pro cvičení ostré střelby)
  • F-104B: 26 dvoumístných letounů
  • F-104C: 77 kusů
  • F-104D: dvoumístná cvičná verze poháněná motorem J79-GE-7 pro USAF, celkem vyrobeno 22 kusů
  • F-104DJ:
  • F-104F: dvoumístná cvičná verze, vestavěny nové vystřelovací sedačky Martin Baker Q5
  • F-104G: verze pro bývalou NSR, první vzlet 7. června 1960, motor J79-GE-11A
  • RF-104G: průzkumná verze s třemi vestavěnými kamerami TA-7M místo trupového kanonu
  • TF-104G: dvoumístná verze pro výcvik, celková produkce 137 letounů
  • F-104J: Japonský Starfighter vyráběný licenčně u Mitsubishi a Kawasaki s motorem J79-IHI-11A
  • F-104N: Tři stroje určené speciálně pro kondiční létání kosmonautů
  • F-104S : první vzlet v prosinci 1966, vyráběný v Itálii koncernem F.I.A.T. s motorem J79-GE-19, celkem vyrobeno 165 kusů
  • F-104S-ASA (Aggiornamento Sistemi d'Arma): V letech 1986 až 1991 prošlo 153 letounů italského letectva AMI modernizací zbraňového systému.
  • F-104S-ASA/M (Aggiornamento Sistemi d'Arma/Modificato): další modernizace italských letounů zástavbou nové avioniky, GPS a hlavních letadlových systémů, upraveno bylo 49 jednomístných a 15 dvoumístných strojů. První z nich byl dodán koncem roku 1998 23. Gruppo/5. Stormo
  • TF-104G ASA-M: cvičné dvoumístné italské Starfightery po modernizaci
  • CF-104: Kanadský Starfighter vyráběný firmou Canadair s motorem J79-OEL-7 vyráběný licenčně společností Orenda
  • CF-104D: dvoumístná verze vyráběná firmou Canadair

Specifikace (F-104G)

F-104 3-view.jpg

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 6,36 m
  • Délka: 16,66 m
  • Výška: 4,09 m
  • Nosná plocha: 18,22 m2
  • Zátěž křídel: 514 kg/m2
  • Profil křídla: Biconvex 3.36% root and tip
  • Hmotnost prázdného stroje: 6 350 kg (6 760 kg u F-104S)
  • Vzletová hmotnost: 9 365 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 13 170 kg (14 060 kg u F-104S)
  • Pohonná jednotka: 1× proudový motor General Electric J79 s přídavným spalováním
    • Tah: 48 kN
    • Tah s přídavným spalováním: 69 kN
  • Zero-lift drag coefficient: 0,0172
  • Plocha čelního odporu: 0,31 m2
  • Štíhlost křídla: 2,45
  • Lift-to-drag ratio: 9,2
  • Tah/Hmotnost: 0,76

Výkony

Obsah

  • Maximální rychlost: 2 125 km/h (2330 km/h u F-104S)
  • Dostup: 15 240 m
  • Stoupavost: 244 m/s
  • Dolet:
    • Bojový: 670 km
    • Přeletový: 2600 km

Výzbroj

Velká Galerie

YouTube

High Flight – Lockheed F-104 Version (Color, anglicky)
History of the F-104 starfighter (anglicky)


Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lockheed F-104 Starfighter
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
F-104 Starfighter
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lockheed_F-104_Starfighter“