V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Žytomyr

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „884“ textem „884“)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 26: Řádka 26:
== Dějiny ==
== Dějiny ==
-
Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí [[Litva|Litvy]], roku 1569 pak sjednoceného [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevského státu]]. V té době zde vznikla také početná [[Židé na Ukrajině|židovská komunita]].
+
Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek Kyjevské Rusi. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí [[Litva|Litvy]], roku 1569 pak sjednoceného Polsko-litevského státu. V té době zde vznikla také početná [[Židé na Ukrajině|židovská komunita]].
-
Roku 1648 bylo město obléháno [[Bohdan Chmelnický|Bohdanem Chmelnickým]]. Pod [[Ruské impérium|ruskou]] správu přešlo po [[dělení Polska]] roku 1793 a brzy nato se stalo sídlem [[Volyňská gubernie|Volyňské gubernie]]. Koncem 19. století tvořili Židé třetinu ze 70 000 obyvatel; fungoval zde rabínský seminář a vyrůstaly zde mnohé osobnosti židovské kultury, mj. [[Chajim Nachman Bialik]]. Židovská komunita byla největší obětí nacistické okupace v letech [[1941]]—[[1944]]. Od roku [[1937]] je Žytomyr sídlem [[Žytomyrské oblasti]] (do roku [[1991]] [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], nyní nezávislé Ukrajiny).
+
Roku 1648 bylo město obléháno Bohdanem Chmelnickým. Pod [[Ruské impérium|ruskou]] správu přešlo po dělení Polska roku 1793 a brzy nato se stalo sídlem [[Volyňská gubernie|Volyňské gubernie]]. Koncem 19. století tvořili Židé třetinu ze 70 000 obyvatel; fungoval zde rabínský seminář a vyrůstaly zde mnohé osobnosti židovské kultury, mj. [[Chajim Nachman Bialik]]. Židovská komunita byla největší obětí nacistické okupace v letech [[1941]]—[[1944]]. Od roku [[1937]] je Žytomyr sídlem [[Žytomyrské oblasti]] (do roku [[1991]] [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], nyní nezávislé Ukrajiny).
== Kultura ==
== Kultura ==
V Žytomyru funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř [[Viktor Kosenko|Viktora Kosenka]]. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů. Je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření.
V Žytomyru funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř [[Viktor Kosenko|Viktora Kosenka]]. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů. Je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření.
-
[[Soubor:Korolev-museum-zhytomyr.jpg|thumb|left|Koroljovovo museum]]
+
[[Soubor:Korolev-museum-zhytomyr.jpg|thumb|220px|Koroljovovo museum]]
=== Koroljovovo museum ===
=== Koroljovovo museum ===
-
[[Sergej Koroljov|Nejslavnějšího ze svých rodáků]] město uctilo založením ''[[:uk:Музей космонавтики імені Сергія Павловича Корольова|Musea kosmonautiky imeni Koroljova]]''. Museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název ''Člověk a vesmír''. V museu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul [[Sojuz 27|Sojuzu 27]] či skafandr československého kosmonauta [[Vladimír Remek|Vladimíra Remka]]. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo [[Lunochod]]u 2. Je zde dokumentováno také zapojení bývalého prezidenta Ukrajiny [[Leonid Kučma|Leonida Kučmy]], který byl dlouholetým ředitelem závodu Južnoje, kde se v utajení vyráběly komponenty kosmických raket.<ref> {{Citace periodika
+
[[Sergej Koroljov|Nejslavnějšího ze svých rodáků]] město uctilo založením ''[[Muzeum kosmonautiky imeni Koroljova|Musea kosmonautiky imeni Koroljova]]''. Museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název ''Člověk a vesmír''. V museu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul [[Sojuz 27|Sojuzu 27]] či skafandr československého kosmonauta [[Vladimír Remek|Vladimíra Remka]]. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo [[Lunochod]]u 2. Je zde dokumentováno také zapojení bývalého prezidenta Ukrajiny [[Leonid Kučma|Leonida Kučmy]], který byl dlouholetým ředitelem závodu Južnoje, kde se v utajení vyráběly komponenty kosmických raket.<ref> {{Citace periodika
  | příjmení =  
  | příjmení =  
  | jméno =  
  | jméno =  
Řádka 54: Řádka 54:
== Rodáci Žytomyru ==
== Rodáci Žytomyru ==
-
[[Soubor:Svyato-Preobrajenskiy-Sobor Zhytomyr 2008.jpg|thumb|''Preobraženskyj sobor'' v Žytomyru.]]
+
[[Soubor:Svyato-Preobrajenskiy-Sobor Zhytomyr 2008.jpg|thumb|220px|''Preobraženskyj sobor'' v Žytomyru.]]
-
[[Soubor:Zhytomyr5.JPG|thumb|Náměstí Vítězství.]]
+
[[Soubor:Zhytomyr5.JPG|thumb|220px|Náměstí Vítězství]]
* [[Ossip Bernstein]] – francouzský šachový velmistr
* [[Ossip Bernstein]] – francouzský šachový velmistr
* [[Tadeusz Borowski]] – polský spisovatel a novinář
* [[Tadeusz Borowski]] – polský spisovatel a novinář
Řádka 86: Řádka 86:
* [http://www.cosmosmuseum.info/ Koroljovovo museum kosmonautiky (ukrajinsky, rusky, anglicky)]
* [http://www.cosmosmuseum.info/ Koroljovovo museum kosmonautiky (ukrajinsky, rusky, anglicky)]
-
{{Commonscat|Zhytomyr}}
+
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Zhytomyr}}{{Commonscat|Zhytomyr}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]
[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]

Aktuální verze z 17. 6. 2015, 00:30


Žytomyr nebo též počeštěně Žitomír (ukrajinsky Житомир / Žytomyr; rusky Житомир / Žitomír; polsky Żytomierz) je historické město ležící na severozápadě Ukrajiny na řece Teteriv, zhruba 130 km západně od Kyjeva; je střediskem Žytomyrské oblasti a největším městem i kulturním a hospodářským centrem regionu Volyň. V roce 2006 zde žilo přes 275 000 obyvatel.

Obsah

Dějiny

Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek Kyjevské Rusi. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí Litvy, roku 1569 pak sjednoceného Polsko-litevského státu. V té době zde vznikla také početná židovská komunita.

Roku 1648 bylo město obléháno Bohdanem Chmelnickým. Pod ruskou správu přešlo po dělení Polska roku 1793 a brzy nato se stalo sídlem Volyňské gubernie. Koncem 19. století tvořili Židé třetinu ze 70 000 obyvatel; fungoval zde rabínský seminář a vyrůstaly zde mnohé osobnosti židovské kultury, mj. Chajim Nachman Bialik. Židovská komunita byla největší obětí nacistické okupace v letech 19411944. Od roku 1937 je Žytomyr sídlem Žytomyrské oblasti (do roku 1991 Ukrajinské SSR, nyní nezávislé Ukrajiny).

Kultura

V Žytomyru funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř Viktora Kosenka. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů. Je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření.

Koroljovovo museum

Koroljovovo museum

Nejslavnějšího ze svých rodáků město uctilo založením Musea kosmonautiky imeni Koroljova. Museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název Člověk a vesmír. V museu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul Sojuzu 27 či skafandr československého kosmonauta Vladimíra Remka. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo Lunochodu 2. Je zde dokumentováno také zapojení bývalého prezidenta Ukrajiny Leonida Kučmy, který byl dlouholetým ředitelem závodu Južnoje, kde se v utajení vyráběly komponenty kosmických raket.[1]

Rodáci Žytomyru

Preobraženskyj sobor v Žytomyru.
Náměstí Vítězství

Hospodářství

Ve městě je zastoupen především sklářský, strojírenský, chemický a obuvnický průmysl, vyrábějí se tkaniny, autodíly a obráběcí stroje.

Doprava

Žytomyr je poměrně významným dopravním uzlem. Leží na křižovatce hlavní silnice spojující Kyjev se západní Ukrajinou (součást evropského tahu E40) a trasy vedoucí z Běloruska na Vinnycji a do Moldavska. Funguje zde mezinárodní letiště. V Žytomyru se sbíhá pět železničních tratí, které jsou však vesměs jednokolejné a nepatří mezi hlavní tahy. Město má denně spojení s Kyjevem, Moskvou, Charkovem, Petrohradem, Kišiněvem a Oděsou, cílem regionálních spojů je pak Korosteň, Korostyšiv, Fastiv, Berdyčiv a Novohrad-Volynskyj. Jako v jednom z prvních ukrajinských měst zde byla roku 1899 tramvajová doprava. Po doplnění trolejbusy roku 1962 prošla útlumem; jedna z hlavních linek však přežila i hospodářskou krizi konce 20. století a funguje dodnes. Trolejbusových linek je v provozu 18.

Související články

Reference

  1. Pavol Hajla. Žitomirské múzeum Imeni Koroľova. Letectví a kosmonautika, 2006, roč. 82, čís. 9, s. 86-87. ISSN 0024-1156.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žytomyr
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žytomyr