Šablona:Článek dne/2018/17
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/87 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/17: 2018) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Sensorama-morton-heilig-virtual-reality-headset.jpg|right|160px|Legendární prototyp Sensorama]] |
- | '''[[ | + | '''[[Virtuální realita]]''' ('''VR''' nebo '''[[Virtuální realita|virtuální prostředí]]''') je technologie umožňující uživateli interagovat se simulovaným prostředím. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného [[svět]]a (výcvik boje, pilotování, lékařství), nebo fiktivního světa [[počítačová hra|počítačových her]]. Jde o vytváření vizuálního zážitku zobrazovaného na [[obrazovka|obrazovce počítače]], speciální audiovizuální helmy nebo oblečení snímající pohyb a stimulující [[hmat]]. |
- | + | Současnými technickými prostředky je velmi těžké vytvořit věrně vypadající virtuální realitu. Vývoj virtuální reality je i přes velký potenciál stále poměrně opomíjeným odvětvím. Předpokládá se však, že časem budou tyto technické problémy překonány a virtuální realita se stane běžnou součástí počítačové výbavy. | |
- | + | K využívání VR jsou používány zejména specializovaně brýle a rukavice. Tyto brýle jsou schopny do každého oka zobrazit obraz každé scény z jiného úhlu. Ty obstarávají to, že se člověk dívá dvěma očima, a přitom každým z jiného úhlu. To v mozku vyvolá věrohodný 3D obraz. To, co má být v pozadí scény, vnímáme skutečně vzadu. Pro toto zobrazení se dosahuje různými metodami. První je používání tzv. Shutter glasses, které střídavě zatmívají levé a pravé oko v synchronizaci se zobrazením na monitoru. Každý např. lichý frame na obrazovce je synchronizován s levým okem a každý sudý s pravým. Při dostatečné opakovací frekvenci vzniká dojem prostorového vidění. Druhou metodou je využívání filtrování barev. Speciální brýle mají na levém skle zelený filtr a na pravém filtr červený. Na [[Obrazovka|obrazovce]] se vytvoří obraz, jehož pohled určený pro levé oko je tvořen z odstínů zelené barvy pro oko pravé z odstínů červené barvy. Společné body obou pohledů jsou namixovány z těchto barev. Dalším způsobem jsou skutečné virtuální brýle. Před každé oko je umístěn malý LCD displej, který pomocí další optiky přenáší obraz na oba [[Displej z tekutých krystalů|LCD]] displeje. Všechny tři způsoby se společně snaží zobrazit prostorovou scénu pro každé oko ze správného úhlu. | |
+ | Dalším prostředkem jsou rukavice (data glove), slouží k simulování hmatového vnímání na prstech ruky. | ||
- | + | Historie '''VR''' se začala psát v roce [[1962]]. Byl totiž postaven legendární prototyp '''Sensorama''', který při promítání pěti krátkých filmech umožňoval vnímat kromě {{Nowrap|obrazu a zvuku i vůni}}. A tento druh údajně funguje i dnes. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | V roce [[1964]] rozebíral filosofické a technologické aspekty virtuální reality [[Stanisław Lem|Stanislav Lem]] ve své knize ''[[Summa technologiae]]''. Používá pro ni pojem ''fantomatika''. | ||
+ | |||
+ | V roce 1968 sestrojil [[Ivan Sutherland]] spolu se svým žákem Bobem Sproullem zobrazovací zařízení nositelné na hlavě, což se všeobecně považuje za první přístroj vytvářející virtuální realitu. Byl jednoduchý jak na ovládání tak i na zobrazování. Prostředí totiž tvořily virtuální vazby ohraničené jen čárami. Byl tak těžký, že musel být připevněn na stropě, a díky tomu si vysloužil název Damoklův meč. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:40
Virtuální realita (VR nebo virtuální prostředí) je technologie umožňující uživateli interagovat se simulovaným prostředím. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa (výcvik boje, pilotování, lékařství), nebo fiktivního světa počítačových her. Jde o vytváření vizuálního zážitku zobrazovaného na obrazovce počítače, speciální audiovizuální helmy nebo oblečení snímající pohyb a stimulující hmat.
Současnými technickými prostředky je velmi těžké vytvořit věrně vypadající virtuální realitu. Vývoj virtuální reality je i přes velký potenciál stále poměrně opomíjeným odvětvím. Předpokládá se však, že časem budou tyto technické problémy překonány a virtuální realita se stane běžnou součástí počítačové výbavy.
K využívání VR jsou používány zejména specializovaně brýle a rukavice. Tyto brýle jsou schopny do každého oka zobrazit obraz každé scény z jiného úhlu. Ty obstarávají to, že se člověk dívá dvěma očima, a přitom každým z jiného úhlu. To v mozku vyvolá věrohodný 3D obraz. To, co má být v pozadí scény, vnímáme skutečně vzadu. Pro toto zobrazení se dosahuje různými metodami. První je používání tzv. Shutter glasses, které střídavě zatmívají levé a pravé oko v synchronizaci se zobrazením na monitoru. Každý např. lichý frame na obrazovce je synchronizován s levým okem a každý sudý s pravým. Při dostatečné opakovací frekvenci vzniká dojem prostorového vidění. Druhou metodou je využívání filtrování barev. Speciální brýle mají na levém skle zelený filtr a na pravém filtr červený. Na obrazovce se vytvoří obraz, jehož pohled určený pro levé oko je tvořen z odstínů zelené barvy pro oko pravé z odstínů červené barvy. Společné body obou pohledů jsou namixovány z těchto barev. Dalším způsobem jsou skutečné virtuální brýle. Před každé oko je umístěn malý LCD displej, který pomocí další optiky přenáší obraz na oba LCD displeje. Všechny tři způsoby se společně snaží zobrazit prostorovou scénu pro každé oko ze správného úhlu. Dalším prostředkem jsou rukavice (data glove), slouží k simulování hmatového vnímání na prstech ruky.
Historie VR se začala psát v roce 1962. Byl totiž postaven legendární prototyp Sensorama, který při promítání pěti krátkých filmech umožňoval vnímat kromě obrazu a zvuku i vůni. A tento druh údajně funguje i dnes.
V roce 1964 rozebíral filosofické a technologické aspekty virtuální reality Stanislav Lem ve své knize Summa technologiae. Používá pro ni pojem fantomatika.
V roce 1968 sestrojil Ivan Sutherland spolu se svým žákem Bobem Sproullem zobrazovací zařízení nositelné na hlavě, což se všeobecně považuje za první přístroj vytvářející virtuální realitu. Byl jednoduchý jak na ovládání tak i na zobrazování. Prostředí totiž tvořily virtuální vazby ohraničené jen čárami. Byl tak těžký, že musel být připevněn na stropě, a díky tomu si vysloužil název Damoklův meč.