V pondělí 16. září 2024 začala naše další
nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Šablona:Článek dne/2020/13

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Šablona:Článek dne/2018/47 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/47: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“)
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Peru-168-Machu Picchu-DJFlickr.jpg|right|160px|Machu Picchu (April&nbsp;2007)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Machu Picchu]]''' jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v&nbsp;peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400&nbsp;metrů nad řekou [[Urubamba]]. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit ''Pachacútec Yupanqui'' (1438 až 1472), Inkové začali město stavět okolo roku&nbsp;1430. Město bylo později opuštěno a zcela zchátralo, i&nbsp;když bylo místním známo, pro zbytek světa upadlo v&nbsp;zapomnění. Od svého objevení se město stalo významnou turistickou atrakcí '''[[Peru]]''' i&nbsp;celé [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. V&nbsp;roce [[1983]] bylo zařazeno na seznam světového dědictví [[UNESCO]]. Jelikož město nebylo nikdy objeveno španělskými conquistadory, nebylo vykradeno a zničeno. Přesně [[7. červenec|7.&nbsp;července]] [[2007]] bylo Machu Picchu zařazeno mezi '''[[nových sedm divů světa]]'''.
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Machu Picchu bylo postaveno v&nbsp;klasickém inckém stylu za použití kvádrového zdiva tvořeného z&nbsp;opracovaných na sebe položených kamenů bez použití [[malta (materiál)|malty]] či jiného pojiva. Hlavními stavbami ve městě jsou ''Intihuatana'', ''Chrám slunce'' a ''Místnost tří oken''. Město nemělo administrativní, vojenskou ani obchodní důležitost. Proč&nbsp;Inkové město postavili, nikdo přesvědčivě neprokázal.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Machu Picchu leží na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] okolo 13 stupně jižně od [[Zemský rovník|rovníku]]. Ruiny leží přibližně 80&nbsp;km severozápadně od města [[Cuzco]] na vrcholku hory Machu Picchu v&nbsp;nadmořské výšce 2&nbsp;450&nbsp;m. Cuzco leží naproti tomu ještě o&nbsp;1&nbsp;000 metrů výše. Vlivem nižší [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] se v&nbsp;oblasti vyskytuje mírnější klima než v&nbsp;hlavním městě Inků v&nbsp;Cuzco. Jedná se o&nbsp;jednu z&nbsp;nejdůležitějších [[archeologie|archeologických]] lokalit v&nbsp;jižní Americe a <u>nejvíce navštěvovanou památku ze&nbsp;všech míst v&nbsp;jižní Americe a v&nbsp;Peru</u>.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Ruiny města Machu Picchu se rozkládají na přibližně 5&nbsp;km<sup>2</sup> a dají rozdělit na dvě základní skupiny a to na městskou a zemědělskou část ležící v&nbsp;jihovýchodní části Machu Picchu, které jsou od sebe odděleny [[zeď|zdí]]. Zemědělská část je dále rozdělena na spodní a horní část cestou, kdežto městská část je rozdělena na západní a východní část rozhlehlým [[náměstí]]m. Vzhledem k&nbsp;panujícím přírodním podmínkám se předpokládá, že se zde pěstovala [[kukuřice]], [[Lilek brambor|brambory]] a možná [[Kokainovník pravý|koka]]. Kromě množství teras se zde nachází i&nbsp;několik menších staveb, které pravděpodobně sloužili jako skladiště. Navíc se zde nachází i&nbsp;strážní budova a pohřební kámen, kolem kterého se pohřbívalo.
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
 
 +
Budovy Machu Picchu byly postaveny v&nbsp;klasickém inckém stylu z&nbsp;kvádrového zdiva, které bylo založeno na skládání opracovaných kamenů na sebe bez použití pojiva, většinou se jedná o&nbsp;žulu. Inkové byli v&nbsp;této technice stavení velice zkušení a u&nbsp;některých jejich zdí není možné mezi dva na sebe položené kvádry vsunout ani ostří [[nůž|nože]]. Některé další budovy ve městě byly postaveny za použití malty, ale takto postavené budovy byly druhořadé vystavěné ve spěchu. Všechny důležité budovy byly ale postaveny pokládáním opracovaných kamenů na sebe. Důvodem je skutečnost, že oblast Peru je [[zemětřesení|seismicky aktivní]] a zdi postavené za použití malty jsou více náchylné ke zřícení. Zdi postavené bez použití malty se v&nbsp;případě otřesů mohou částečně rozestoupit a následně opět sesednout a nezřítit se. Otázkou zůstává, jak Inkové transportovali těžké [[žula|žulové]] bloky, protože neznali [[kolo]].
 +
 
 +
„Popular district“ byl tvořena skladišti a obytnými domy, kde žila nižší třída. Oproti tomu vyšší třída žila v&nbsp;řadách domů pod svahy v&nbsp;„District of the Priests and Nobility“. V&nbsp;této části města se nacházelo i&nbsp;[[Věznice|vězení]]. Město bylo tvořena pravděpodobně 200 objekty obsahující chrámy, svatyně, parky a obytné domy se slaměnými střechami. V&nbsp;celé oblasti se taktéž nachází v&nbsp;kamenech vytesané koryta a četné vodní fontány tvořící rozsáhlý vodovodní systém. Pozorování naznačují, že každá budova ve městě byla napájena tímto systémem vodou z&nbsp;posvátných pramenů. V&nbsp;městské části „Sacred“ se nacházejí nejdůležitější a nejznámější památky Machu Picchu. Jsou jimi ''Intihuatana'', ''Chrám&nbsp;Slunce'' a ''Místnost&nbsp;tří&nbsp;oken''.
 +
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52

Machu Picchu (April 2007)

Machu Picchu jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui (1438 až 1472), Inkové začali město stavět okolo roku 1430. Město bylo později opuštěno a zcela zchátralo, i když bylo místním známo, pro zbytek světa upadlo v zapomnění. Od svého objevení se město stalo významnou turistickou atrakcí Peru i celé Jižní Ameriky. V roce 1983 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Jelikož město nebylo nikdy objeveno španělskými conquistadory, nebylo vykradeno a zničeno. Přesně 7. července 2007 bylo Machu Picchu zařazeno mezi nových sedm divů světa.

Machu Picchu bylo postaveno v klasickém inckém stylu za použití kvádrového zdiva tvořeného z opracovaných na sebe položených kamenů bez použití malty či jiného pojiva. Hlavními stavbami ve městě jsou Intihuatana, Chrám slunce a Místnost tří oken. Město nemělo administrativní, vojenskou ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo přesvědčivě neprokázal.

Machu Picchu leží na jižní polokouli okolo 13 stupně jižně od rovníku. Ruiny leží přibližně 80 km severozápadně od města Cuzco na vrcholku hory Machu Picchu v nadmořské výšce 2 450 m. Cuzco leží naproti tomu ještě o 1 000 metrů výše. Vlivem nižší nadmořské výšky se v oblasti vyskytuje mírnější klima než v hlavním městě Inků v Cuzco. Jedná se o jednu z nejdůležitějších archeologických lokalit v jižní Americe a nejvíce navštěvovanou památku ze všech míst v jižní Americe a v Peru.

Ruiny města Machu Picchu se rozkládají na přibližně 5 km2 a dají rozdělit na dvě základní skupiny a to na městskou a zemědělskou část ležící v jihovýchodní části Machu Picchu, které jsou od sebe odděleny zdí. Zemědělská část je dále rozdělena na spodní a horní část cestou, kdežto městská část je rozdělena na západní a východní část rozhlehlým náměstím. Vzhledem k panujícím přírodním podmínkám se předpokládá, že se zde pěstovala kukuřice, brambory a možná koka. Kromě množství teras se zde nachází i několik menších staveb, které pravděpodobně sloužili jako skladiště. Navíc se zde nachází i strážní budova a pohřební kámen, kolem kterého se pohřbívalo.

Budovy Machu Picchu byly postaveny v klasickém inckém stylu z kvádrového zdiva, které bylo založeno na skládání opracovaných kamenů na sebe bez použití pojiva, většinou se jedná o žulu. Inkové byli v této technice stavení velice zkušení a u některých jejich zdí není možné mezi dva na sebe položené kvádry vsunout ani ostří nože. Některé další budovy ve městě byly postaveny za použití malty, ale takto postavené budovy byly druhořadé vystavěné ve spěchu. Všechny důležité budovy byly ale postaveny pokládáním opracovaných kamenů na sebe. Důvodem je skutečnost, že oblast Peru je seismicky aktivní a zdi postavené za použití malty jsou více náchylné ke zřícení. Zdi postavené bez použití malty se v případě otřesů mohou částečně rozestoupit a následně opět sesednout a nezřítit se. Otázkou zůstává, jak Inkové transportovali těžké žulové bloky, protože neznali kolo.

„Popular district“ byl tvořena skladišti a obytnými domy, kde žila nižší třída. Oproti tomu vyšší třída žila v řadách domů pod svahy v „District of the Priests and Nobility“. V této části města se nacházelo i vězení. Město bylo tvořena pravděpodobně 200 objekty obsahující chrámy, svatyně, parky a obytné domy se slaměnými střechami. V celé oblasti se taktéž nachází v kamenech vytesané koryta a četné vodní fontány tvořící rozsáhlý vodovodní systém. Pozorování naznačují, že každá budova ve městě byla napájena tímto systémem vodou z posvátných pramenů. V městské části „Sacred“ se nacházejí nejdůležitější a nejznámější památky Machu Picchu. Jsou jimi Intihuatana, Chrám Slunce a Místnost tří oken.