Šablona:Článek dne HL/2022/06

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 1. 2024, 17:27

Bitva u Sokolova se odehrála 8. a 9. března 1943 u města Sokolovo (Соколове, Sokolove) nedaleko Charkova na Ukrajině, když byl probíhající útok Wehrmachtu zdržen společnými sovětskými a československými silami. Bylo to poprvé, kdy zahraniční vojenská jednotka, První československý samostatný polní prapor, bojovala společně s Rudou armádou. Pod velením Ludvíka Svobody, pozdějšího československého prezidenta, zdrželi českoslovenští vojáci postup Němců k řece Mži.

Vojáci 1. čs. samostatného praporu byli přepraveni z výcvikového tábora Buzuluk do železniční stanice Valujka, odkud vyrazili na 350-ti kilometrový pochod do Charkova, protože dále již byly železnice zcela zničené. Pochodovalo se v noci, jelikož přes den hrozily nálety letadel Luftwaffe. Do právě osvobozeného Charkova se prapor dostal 1. března 1943. Zde si vojáci odpočinuli a 2. března po půlnoci vyrazili k dalšímu pochodu do prostoru Sokolova. Tam dostali svůj první bojový úkol - udržet postavení na linii nově budované obrany na řece Mža. Přístupy k Sokolovu bránil v první linii v osadě Taranovka sovětský 78. gardový střelecký pluk, který bojoval s obrovskou přesilou Němců. A tak se mohli čs. vojáci dobře připravit na blížící se útok a provádět opevňovací práce. Problémem bylo, že řeka Mža byla zamrzlá a proto nebylo těžké, aby se přes ni dostaly německé tanky. Velitel praporu Ludvík Svoboda tedy rozhodl, že se jedna rota přesune před řeku Mžu, kde zaujme ve vesnici Sokolovo vysunuté obranné postavení. K tomuto úkolu se přihlásil velitel první roty nadporučík Otakar Jaroš. Vesnice byla dobře opevněna, k posílení obrany byly Jarošovi přiděleny dva sovětské protitankové kanóny. Dalšími podpůrnými prostředky bylo těžké dělostřelectvo a raketomety, umístěné za řekou Mža a deset sovětských tanků T-34, které sloužily jako záloha k protiútoku. Od 6. března čs. průzkumné oddíly několikrát narazili na Němce, a při přestřelkách jich několik zastřelili. Byla to předzvěst rozhodujícího útoku.

Dne 8. března 1943 okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a tanky se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z dýmovnice. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli Němci sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký kulomet. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož protitankové pušky neměly účinnost probít čelní pancíře německých tanků, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků pěchoty, ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý tank, poté vhodil další protitankový granát dovnitř obrněného vozidla, kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.
Padl i nadporučík Otakar Jaroš, který dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:The Soviet Union 1969 CPA 3746 stamp (World War II First Foreign Hero Otakar Jaroš).jpg|right|160px|Otakar Jaroš was a Czech officer in the Czechoslovak forces in the Soviet Union.]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Bitva u Sokolova]]</big>''' se odehrála [[8. březen|8.]]&nbsp;a&nbsp;[[9. březen|9.&nbsp;března]] [[1943]] u města Sokolovo (Соколове, Sokolove) nedaleko [[Charkov]]a na [[Ukrajina|Ukrajině]], když byl probíhající útok Wehrmachtu zdržen společnými sovětskými a československými silami. Bylo to poprvé, kdy zahraniční vojenská jednotka, První československý samostatný polní prapor, bojovala společně s Rudou armádou. Pod velením Ludvíka&nbsp;Svobody, pozdějšího československého prezidenta, zdrželi českoslovenští vojáci postup&nbsp;Němců k&nbsp;řece Mži.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Vojáci [[1. československý armádní sbor|1. čs. samostatného praporu]] byli přepraveni z výcvikového tábora Buzuluk do železniční stanice Valujka, odkud vyrazili na 350-ti kilometrový pochod do [[Charkov]]a, protože dále již byly železnice zcela zničené. Pochodovalo se v noci, jelikož přes den hrozily nálety letadel [[Luftwaffe]]. Do právě osvobozeného Charkova se prapor dostal 1. března [[1943]]. Zde si vojáci odpočinuli a 2. března po půlnoci vyrazili k dalšímu pochodu do prostoru Sokolova. Tam dostali svůj první bojový úkol - udržet postavení na linii nově budované obrany na řece [[Mža]]. Přístupy k Sokolovu bránil v první linii v osadě [[Taranovka]] sovětský 78. gardový střelecký pluk, který bojoval s obrovskou přesilou [[Němci|Němců]]. A tak se mohli čs. vojáci dobře připravit na blížící se útok a provádět opevňovací práce. Problémem bylo, že řeka Mža byla zamrzlá a proto nebylo těžké, aby se přes ni dostaly německé tanky. Velitel praporu Ludvík Svoboda tedy rozhodl, že se jedna rota přesune před řeku Mžu, kde zaujme ve vesnici [[Sokolovo]] vysunuté obranné postavení. K tomuto úkolu se přihlásil velitel první roty nadporučík [[Otakar Jaroš]]. Vesnice byla dobře opevněna, k posílení obrany byly Jarošovi přiděleny dva sovětské protitankové [[kanón]]y. Dalšími podpůrnými prostředky bylo těžké [[dělostřelectvo]] a [[BM 13-16 Kaťuša|raketomety]], umístěné za řekou Mža a deset sovětských tanků [[T-34]], které sloužily jako záloha k protiútoku. Od 6. března čs. průzkumné oddíly několikrát narazili na [[Němci|Němce]], a při přestřelkách jich několik zastřelili. Byla to předzvěst rozhodujícího útoku.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Dne [[8. březen|8. března]] [[1943]] okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a [[tank]]y se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z [[dýmovnice]]. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli [[Němci]] sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký [[kulomet]]. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých [[tank]]ů, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu  pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i&nbsp;radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý [[tank]], poté vhodil další protitankový granát dovnitř [[obrněné vozidlo|obrněného vozidla]], kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.<br />Padl i nadporučík [[Otakar Jaroš]], který dostal zásah v okamžiku, kdy&nbsp;se&nbsp;chystal hodit na německý tank protitankový granát.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>