Šablona:Článek dne HL/2019/10
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/10“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
m |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek | + | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek --> |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Col Charles Lindbergh.jpg|right|160px|Charles Lindbergh]] |
- | '''[[ | + | '''[[Charles Lindbergh|Charles Augustus Lindbergh]]''' (* [[4. únor]]a [[1902]], † [[26. srpen|26. srpna]] [[1974]]) známý také jako ''Lucky Lindy'' nebo ''Osamělý orel'' byl [[Spojené státy americké|americký]] letec, známý především prvním sólovým přeletem [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] v roce [[1927]]. Později se angažoval na straně izolacionistů, kteří odmítali vstup [[Spojené státy americké|USA]] do [[druhá světová válka|druhé světové války]]. |
- | V | + | V dubnu [[1923]] během návštěvy přátel v [[Lake Village]] v [[Arkansas]]u, uskutečnil svůj první noční let, při kterém přeletěl místní jezera ''Village'' a ''Chicot''. |
- | + | Lindbergh získal obrovskou celosvětovou popularitu jako první člověk, který sám nonstop letem překonal Atlantik. Se svým jednomotorovým strojem ''[[Spirit of St. Louis]]'' vzlétl z ''Rooseveltova letiště'' na [[Long Island]]u [[20. květen|20. května]] [[1927]] a za 33,5 hodin přistál v [[Paříž]]i (jeho vnuk Erik Lindbergh zopakoval tento let o 75 let později v roce [[2002]] v čase 17 hodin a 17 minut). [[Francie|Francouzský]] [[prezident]] Lindberghovi udělil [[Řád čestné legie]]. Při zpáteční cestě do Spojených států jej doprovázela celá flotila válečných lodí a letadel až do [[Washington, D.C.|Washingtonu]], kde převzal od prezidenta [[Calvin Coolidge|Calvina Collidge]] vyznamenání [[Distinguished Flying Cross (USA)|Distinguished Flying Cross]]. | |
+ | Lindbergh svým letem také vyhrál [[Orteigova cena|Orteigovu cenu]] – 25 000 [[Americký dolar|dolarů]] – vypsanou v roce [[1919]]. Dne [[13. červen|13. června]] 1927 se v [[New York]]u na 5. Avenue konala bombastická přehlídka na Lindberghovu počest. Význam jeho letu pro veřejnost byl tak velký, že Lindberghův názor sloužil jako všeobecně uznávaný ve vývoji letectví až do jeho smrti. Lindbergh také vystupoval v mnoha národních i mezinárodních organizacích a komisích, včetně [[National Advisory Committee for Aeronautics|NACA]] (přechůdce sočasné [[NASA]]). Poměrně často je Lindberghův let chybně uváděn jako první přelet Atlantiku letounem težším než vzduch; toto prvenství však patří J. Alcockovi a A. W. Brownovi, kteří Atlantik překonali již 14. a 15. června 1919. | ||
- | + | [[21. březen|21. března]] [[1929]] byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – [[Medal of Honor]]. Do té doby nevídaná [[publicita]] okolo něj a jeho letu odstartovala překotný rozvoj leteckého průmyslu a přesvědčila také skeptiky o tom, že leteckou dopravu je třeba začít brát vážně. Lindberghův let je považován za počáteční impuls k letům na polárních linkách, k zdokonalování techniky létání ve velkých výškách a zvyšování doletu letadel díky snižování spotřeby [[palivo|paliva]]. Tyto [[inovace]] byly základem moderní letecké dopravy. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | Po svém letu napsal Lindbergh dopis řediteli firmy Longines, v němž detailně popisoval svůj návrh vylepšení [[Hodinky|hodinek]] pro piloty tak, aby umožňovaly lepší a snadnější [[navigace|navigaci]]. [[Hodinky]] podle jeho návrhu byly sestrojeny a vyrábí se až do současnosti. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:40
Charles Augustus Lindbergh (* 4. února 1902, † 26. srpna 1974) známý také jako Lucky Lindy nebo Osamělý orel byl americký letec, známý především prvním sólovým přeletem Atlantského oceánu v roce 1927. Později se angažoval na straně izolacionistů, kteří odmítali vstup USA do druhé světové války.
V dubnu 1923 během návštěvy přátel v Lake Village v Arkansasu, uskutečnil svůj první noční let, při kterém přeletěl místní jezera Village a Chicot.
Lindbergh získal obrovskou celosvětovou popularitu jako první člověk, který sám nonstop letem překonal Atlantik. Se svým jednomotorovým strojem Spirit of St. Louis vzlétl z Rooseveltova letiště na Long Islandu 20. května 1927 a za 33,5 hodin přistál v Paříži (jeho vnuk Erik Lindbergh zopakoval tento let o 75 let později v roce 2002 v čase 17 hodin a 17 minut). Francouzský prezident Lindberghovi udělil Řád čestné legie. Při zpáteční cestě do Spojených států jej doprovázela celá flotila válečných lodí a letadel až do Washingtonu, kde převzal od prezidenta Calvina Collidge vyznamenání Distinguished Flying Cross. Lindbergh svým letem také vyhrál Orteigovu cenu – 25 000 dolarů – vypsanou v roce 1919. Dne 13. června 1927 se v New Yorku na 5. Avenue konala bombastická přehlídka na Lindberghovu počest. Význam jeho letu pro veřejnost byl tak velký, že Lindberghův názor sloužil jako všeobecně uznávaný ve vývoji letectví až do jeho smrti. Lindbergh také vystupoval v mnoha národních i mezinárodních organizacích a komisích, včetně NACA (přechůdce sočasné NASA). Poměrně často je Lindberghův let chybně uváděn jako první přelet Atlantiku letounem težším než vzduch; toto prvenství však patří J. Alcockovi a A. W. Brownovi, kteří Atlantik překonali již 14. a 15. června 1919.
21. března 1929 byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – Medal of Honor. Do té doby nevídaná publicita okolo něj a jeho letu odstartovala překotný rozvoj leteckého průmyslu a přesvědčila také skeptiky o tom, že leteckou dopravu je třeba začít brát vážně. Lindberghův let je považován za počáteční impuls k letům na polárních linkách, k zdokonalování techniky létání ve velkých výškách a zvyšování doletu letadel díky snižování spotřeby paliva. Tyto inovace byly základem moderní letecké dopravy.
Po svém letu napsal Lindbergh dopis řediteli firmy Longines, v němž detailně popisoval svůj návrh vylepšení hodinek pro piloty tak, aby umožňovaly lepší a snadnější navigaci. Hodinky podle jeho návrhu byly sestrojeny a vyrábí se až do současnosti.