Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne HL/2023/09
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/126 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/92) |
m (++) |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg|right|160px|Raising a flag over the Reichstag (1945)]] |
- | '''[[ | + | '''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je všeobecný [[Ruština|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz|SSSR]] s [[Nacistické Německo|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace|kapitulací]] [[8. květen|8. května]] [[1945]]. |
- | + | Dne [[22. červen|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl a teprve [[30. červen|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování. | |
- | + | Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní. | |
- | + | Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva|Moskvě]]. [[6. prosinec|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 až 260 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy. | |
- | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | + | |
+ | Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků vůči německým civilistům. | ||
+ | |||
+ | V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka|partyzánských skupin]].<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 22. 6. 2023, 18:51
Velká vlastenecká válka je všeobecný ruský termín pro střetnutí SSSR s Velkoněmeckou říší a zeměmi Osy během druhé světové války, které začalo 22. června 1941 nečekaným přepadením SSSR ze strany Německa a skončilo německou kapitulací 8. května 1945.
Dne 22. června 1941 zahájila vojska nacistického Německa a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící německé letectvo mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla Rudá armáda zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl a teprve 30. června vznikl pod jeho velením Státní výbor obrany. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až 3. července 1941, kdy vyzval občany SSSR k obraně proti Německu a k sebeobětování.
Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku 1941. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly Rudé armádě vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před Leningradem, u Smolenska i u Kyjeva. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na Leningrad, který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.
Dne 30. září začala operace Tajfun bitva o Moskvu, kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze Sibiře k Moskvě. 6. prosince přešla Rudá armáda u Moskvy do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna 1942 o 150 až 260 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – Leningrad, Moskva, Ukrajina a Krym, ovšem s minimálními úspěchy.
Obrovské úsilí občanů Sovětského svazu vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. USA a Velká Británie dodávaly do SSSR zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese Německa i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství válečných zločinů, začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská genocida nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků vůči německým civilistům.
V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze Sovětského svazu Němci kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set partyzánských skupin.