Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Diskriminace
Z Multimediaexpo.cz
(+ Oficiální omluva generálního ředitele podniku Technoexport Praha) |
m (++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:TECHNOEXPORT-28-06-2020.jpg|thumb|240px|Oficiální omluva generálního ředitele podniku Technoexport Praha]] | [[Soubor:TECHNOEXPORT-28-06-2020.jpg|thumb|240px|Oficiální omluva generálního ředitele podniku Technoexport Praha]] | ||
| - | '''Diskriminace''' ([[latina|lat.]] ''discriminare = rozlišovat'') je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě [[ | + | '''Diskriminace''' ([[latina|lat.]] ''discriminare = rozlišovat'') je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě [[Rasa (rozcestník)|rasy]], [[náboženství|náboženského přesvědčení]], politického přesvědčení, [[Pohlavnost|pohlaví]], [[věk]]u apod. |
V [[právo|právu]] se ovšem diskriminací nerozumí jakékoli rozlišování, nýbrž jen taková situace, kdy ''„právní řád určitého státu vytváří nerovnost ve výkonu subjektivních práv nebo povinností, avšak neexistuje zde relevantní souvislost mezi touto nerovností založenou právním řádem a nerovností, která je z povahy věci vlastní subjektivnímu právu nebo povinnosti“''.<ref>RŮŽIČKA, Miroslav: ''Zákaz diskriminace podle Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod.'' Právník, 2007, roč. 146, č. 6, s. 631.</ref> Rozlišování, které sleduje legitimní cíl a je přiměřené tomuto cíli, není zakázanou diskriminací. | V [[právo|právu]] se ovšem diskriminací nerozumí jakékoli rozlišování, nýbrž jen taková situace, kdy ''„právní řád určitého státu vytváří nerovnost ve výkonu subjektivních práv nebo povinností, avšak neexistuje zde relevantní souvislost mezi touto nerovností založenou právním řádem a nerovností, která je z povahy věci vlastní subjektivnímu právu nebo povinnosti“''.<ref>RŮŽIČKA, Miroslav: ''Zákaz diskriminace podle Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod.'' Právník, 2007, roč. 146, č. 6, s. 631.</ref> Rozlišování, které sleduje legitimní cíl a je přiměřené tomuto cíli, není zakázanou diskriminací. | ||
== Antidiskriminační legislativa == | == Antidiskriminační legislativa == | ||
| - | Ve 20. století začala v zemích západní civilizace a postupně i dalších státech vznikat legislativa, která různé diskriminační jednání či dokonce i vyjadřování zakazuje či dokonce trestně postihuje. V [[Česká republika|České republice]] diskriminaci zakazuje již [[Listina základních práv a svobod]], ale zákazy konkrétních forem diskriminace se objevují i v dalších zákonech (především v antidiskriminačním zákoně). Antidiskriminační legislativa je kritizována ze strana zastánců svobody slova a pokud je vnucována i soukromému sektoru, tak i ze strany zastánců svobody podnikání a personální volby zaměstnanců. | + | Ve 20. století začala v zemích západní civilizace a postupně i dalších státech vznikat legislativa, která různé diskriminační jednání či dokonce i vyjadřování zakazuje či dokonce trestně postihuje. V [[Česká republika|České republice]] diskriminaci zakazuje již [[Listina základních práv a svobod]], ale zákazy konkrétních forem diskriminace se objevují i v dalších zákonech (především v antidiskriminačním zákoně). Antidiskriminační legislativa je kritizována ze strana zastánců svobody slova a pokud je vnucována i soukromému sektoru, tak i ze strany zastánců svobody podnikání a personální volby zaměstnanců. |
V souvislosti se vznikem tzv. ''afirmativní akce'' začala v některých zemích vznikat legislativa zaměřená proti této formě diskriminace, např. v Kalifornii: Proposition 209<ref>[http://vdare.com/taylor/100810_political_structure_doctrine.htm The "Political Structure Doctrine"—Another Excuse for Anti-White Discrimination]. Vdare.com. August 10, 2010</ref> či v Michiganu: Michigan Civil Rights Initiative. | V souvislosti se vznikem tzv. ''afirmativní akce'' začala v některých zemích vznikat legislativa zaměřená proti této formě diskriminace, např. v Kalifornii: Proposition 209<ref>[http://vdare.com/taylor/100810_political_structure_doctrine.htm The "Political Structure Doctrine"—Another Excuse for Anti-White Discrimination]. Vdare.com. August 10, 2010</ref> či v Michiganu: Michigan Civil Rights Initiative. | ||
== Pozitivní diskriminace == | == Pozitivní diskriminace == | ||
Aktuální verze z 30. 6. 2020, 14:34
Diskriminace (lat. discriminare = rozlišovat) je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku apod. V právu se ovšem diskriminací nerozumí jakékoli rozlišování, nýbrž jen taková situace, kdy „právní řád určitého státu vytváří nerovnost ve výkonu subjektivních práv nebo povinností, avšak neexistuje zde relevantní souvislost mezi touto nerovností založenou právním řádem a nerovností, která je z povahy věci vlastní subjektivnímu právu nebo povinnosti“.[1] Rozlišování, které sleduje legitimní cíl a je přiměřené tomuto cíli, není zakázanou diskriminací.
Antidiskriminační legislativa
Ve 20. století začala v zemích západní civilizace a postupně i dalších státech vznikat legislativa, která různé diskriminační jednání či dokonce i vyjadřování zakazuje či dokonce trestně postihuje. V České republice diskriminaci zakazuje již Listina základních práv a svobod, ale zákazy konkrétních forem diskriminace se objevují i v dalších zákonech (především v antidiskriminačním zákoně). Antidiskriminační legislativa je kritizována ze strana zastánců svobody slova a pokud je vnucována i soukromému sektoru, tak i ze strany zastánců svobody podnikání a personální volby zaměstnanců. V souvislosti se vznikem tzv. afirmativní akce začala v některých zemích vznikat legislativa zaměřená proti této formě diskriminace, např. v Kalifornii: Proposition 209[2] či v Michiganu: Michigan Civil Rights Initiative.
Pozitivní diskriminace
- Související informace naleznete také v článku: Pozitivní diskriminace.
Často se objevuje též termín pozitivní diskriminace (též afirmativní akce), který označuje záměrné úsilí, jak některou, zpravidla jinak negativně diskriminovanou, skupinu osob cíleně zvýhodnit. Přínos pozitivní diskriminace je však sporný. Její kritici tvrdí, že afirmativní akce ve skutečnosti 1) oslabují vůli menšin ke skutečné změně svého postavení, 2) vychovávají novou generaci v přesvědčení, že dostane vše bez práce, a 3) naznačují, že příslušníci menšin jsou méněcenní, neboť nejsou schopni vyhovět běžným požadavkům společnosti. Na druhou stranu, podle tvrzení zastánců mají afirmativní akce pouze zajistit diskriminovaným příslušníkům menšin stejnou příležitost k uplatnění, jakou mají příslušníci většinové populace.
Reference
- ↑ RŮŽIČKA, Miroslav: Zákaz diskriminace podle Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod. Právník, 2007, roč. 146, č. 6, s. 631.
- ↑ The "Political Structure Doctrine"—Another Excuse for Anti-White Discrimination. Vdare.com. August 10, 2010
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |