XFS

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 20. 8. 2024, 12:10

XFS je souborový systém uvolněný firmou SGI v roce 2001 pod GPL pro Linux.

Je určen pro ukládání dat na discích/diskových polích velkých serverů. Dnes má již své uplatnění i při menším použití (pokud používáte velký samostatný diskový oddíl či diskové pole jako datový sklad, například pro profesionální grafiky). Žurnálovací systém souborů s 64-bitovým adresováním znamená, že množství dat (adresa na disku) není omezeno délkou 32 bitů a zvládne i velká disková superpole blízké budoucnosti. Nevýhodou je údajně poněkud pomalejší mazání velkého množství malých souborů (z hlediska serveru, pro domácí PC asi nebude příliš podstatné). Dále je mimořádně rychlý (velmi výkonné algoritmy pro optimalizaci hardwarových přístupů na disk), dobře podporuje multiprocesorové systémy.

„Žurnálovací“, podobně jako u Ext3, znamená zvýšenou bezpečnost dat při výpadku proudu či závadě PC. XFS ale žurnáluje pouze metadata, bezpečnost dat nemusí být tedy tak vysoká jako u Ext3.

Související články

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Verze z 23. 3. 2008, 13:09 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse \| příspěvky) (+ Nový článek...) ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 20. 8. 2024, 12:10 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse \| příspěvky) m (Nahrazení textu „SGI“ textem „SGI“)
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''XFS''' je [[souborový systém]] uvolněný firmou [[SGI]] v roce [[2001]] pod [[GNU General Public License\|GPL]] pro [[Linuxové jádro\|Linux]].	+	'''XFS''' je [[souborový systém]] uvolněný firmou SGI v roce [[2001]] pod [[GNU General Public License\|GPL]] pro [[Linuxové jádro\|Linux]].

	Je určen pro ukládání dat na [[Pevný disk\|discích]]/[[RAID\|diskových polích]] velkých [[server]]ů. Dnes má již své uplatnění i při menším použití (pokud používáte velký samostatný diskový oddíl či diskové pole jako datový sklad, například pro profesionální grafiky). [[Žurnálovací systém souborů]] s 64-[[bit]]ovým adresováním znamená, že množství dat (adresa na disku) není omezeno délkou 32 bitů a zvládne i velká disková superpole blízké budoucnosti. Nevýhodou je údajně poněkud pomalejší mazání velkého množství malých [[soubor]]ů (z hlediska serveru, pro domácí PC asi nebude příliš podstatné). Dále je mimořádně rychlý (velmi výkonné [[Algoritmus\|algoritmy]] pro optimalizaci [[Hardware\|hardwarových]] přístupů na disk), dobře podporuje [[SMP\|multiprocesorové]] systémy.		Je určen pro ukládání dat na [[Pevný disk\|discích]]/[[RAID\|diskových polích]] velkých [[server]]ů. Dnes má již své uplatnění i při menším použití (pokud používáte velký samostatný diskový oddíl či diskové pole jako datový sklad, například pro profesionální grafiky). [[Žurnálovací systém souborů]] s 64-[[bit]]ovým adresováním znamená, že množství dat (adresa na disku) není omezeno délkou 32 bitů a zvládne i velká disková superpole blízké budoucnosti. Nevýhodou je údajně poněkud pomalejší mazání velkého množství malých [[soubor]]ů (z hlediska serveru, pro domácí PC asi nebude příliš podstatné). Dále je mimořádně rychlý (velmi výkonné [[Algoritmus\|algoritmy]] pro optimalizaci [[Hardware\|hardwarových]] přístupů na disk), dobře podporuje [[SMP\|multiprocesorové]] systémy.