Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Vought XF5U Flying Flapjack
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
|cena za kus = | |cena za kus = | ||
|varianty = Vought V-173 | |varianty = Vought V-173 | ||
| - | |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států|US Navy]] | + | |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]] |
|více uživatelů = | |více uživatelů = | ||
}} | }} | ||
| - | '''Vought XF5U-1 Flying Flapjack''' bylo experimentální [[Stíhačka|stíhací letadlo]], které pro [[Námořnictvo Spojených států|US Navy]] v [[Druhá světová válka|době druhé světové války]], vyvíjela firma [[Vought]]. Letoun měl tvar vztlakového tělesa (plochého disku) a poháněly ho dva pístové motory. | + | '''Vought XF5U-1 Flying Flapjack''' bylo experimentální [[Stíhačka|stíhací letadlo]], které pro [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]] v [[Druhá světová válka|době druhé světové války]], vyvíjela firma [[Vought]]. Letoun měl tvar vztlakového tělesa (plochého disku) a poháněly ho dva pístové motory. |
== Vývoj == | == Vývoj == | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2015, 22:04
| XF5U-1 Flying Flapjack | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Vought | |
| Konstruktér | Charles H. Zimmerman | |
| První let | 3. únor 1947 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | ||
| Výroba | projekt zrušen 1947 | |
| Vyrobeno | 2 | |
| Varianty | Vought V-173 | |
| Uživatel | US Navy | |
Vought XF5U-1 Flying Flapjack bylo experimentální stíhací letadlo, které pro US Navy v době druhé světové války, vyvíjela firma Vought. Letoun měl tvar vztlakového tělesa (plochého disku) a poháněly ho dva pístové motory.
Obsah |
Vývoj
Práce na projektu XF5U začaly v roce 1939 a v letech 1940–1941 probíhaly testy v aerodynamickém tunelu. Pro ověření netradiční koncepce vztlakového tělesa, byl postaven pokusný demonstrátor V-173, přezdívaný podle svého konstruktéra Zimmerman's Flying Pancake. Při jehož stavbě byly použity vrtule ze stíhačky Vought F4U Corsair. Byl postaven ze dřeva a plátna. Jeho vnitřní strana křídel měla plně symetrický profil NACA 0015.
Demonstrátor V-173
První let V-173 proběhl 23. listopadu 1942. Během letu ho pilotoval zkušební pilot Boone Guyton. Jako hlavní problém se ukázal být komplikovaný převod, který roztáčel obě vzdálené vrtule. Převodovka způsobovala silné vibrace, kvůli kterým musel být další let odkládán o řadu měsíců. Poté prototyp pilotoval Charles Lindbergh, který ho shledal překvapivě jednoduchým na pilotáž. Dokonce bylo zjištěno, že letoun je schopen létat už rychlostí 32 km/h a s vysokým padesátistupňovým úhlem náběhu. Při protivětru alespoň 50 km/h byl schopen vzlétnout z místa.
Během testů, které pokračovaly celý další rok, byl V-173 jednou nucen jednou nouzově přistát na pláži. Při přistání si pilot všiml, že mu v cestě leží dva lidé a začal tak brzdit, že se letoun převrátil. Naštěstí se konstrukce ukázala být tak odolnou, že se nic vážného nestalo ani pilotu, ani letadlu. Zkoušky ale pokračovaly pomalu.
Konstrukce XF5U
Nakonec 17. září 1942 námořnictvo objednalo stavbu dvou prototypů XF5U, které byly větší, měly celokovovou konstrukci a vážily pětinásobek hmotnosti V-173. Poháněly ho dva hvězdicové motory Pratt & Whitney R-2000. Neobvyklá koncepce letounu měla sloužit k tomu, aby bylo schopné krátkých startů při malých rychlostech, ale naopak vysokých maximálních rychlostí v bojovém nasazení. Sloužit měl z pozemních základen i letadlových lodí.
Letoun byl jednomístný a jeho pilot měl k dispozici vystřelovací sedadlo. Trup tvořily dvě poloelipsy. Pro řízení měl dvě svislé ocasní plochy a elevony. Motory po stranách pilotní kabiny roztáčely čtyřlisté vrtule, které měly možnost omezeného naklánění, jak je tomu u vrtulníků. Aby letoun neměl tendenci vybočovat z dráhy, točily se obě vrtule v opačném směru. Vrtule byly propojeny, aby mohl letoun letět i po výpadku jednoho z motorů. Svislé ocasní plochy měly řídit směr a elevony sloužily k ovládání v příčné a podélné rovině. Problémem bylo, že celou přední plochu letounu zabíraly disky vrtulí, a proto byl jen velice omezený prostor pro vpřed střílející zbraně či rakety.
Testy
První prototyp měl sloužit pro statické a druhý pro letové zkoušky. Kvůli silným vibracím od převodů se prototyp nemohl vůbec dostat do vzduch, jelikož hrozil jeho rozpad. Náprava pokračovala pomalu a proto proběhl první let až 3. února 1947, daleko po plánovaném termínu. Problémy s vibracemi neustávaly a letoun se měl k dalším testům přesunout na základnu Edwards v Kalifornii. Byl ještě převezen Panamským průplavem, ale další lety už nepokračovaly, protože US Navy 17. března 1947 celý projekt zrušilo. Důvodem byly konstrukční nedostatky typu, překročení rozpočtu a zdržení projektu, které bylo tak veliké, že mezitím vznikla první generace proudových letounů, na které se veškerý vývoj rychle přeorientoval.
Prototypy XF5U byly sešrotovány, zatímco demonstrátor V-173 se zachoval ve Smithsonian Institution v Marylandu.
Hlavní technické údaje
- Osádka: 1
- Rozpětí: 9,91 m
- Délka: 8,73 m
- Výška: 4,50 m
- Nosná plocha: 44,2 m²
- Plošné zatížení: 172 kg/m²
- Hmotnost prázdného letounu: 5958 kg
- Vzletová hmotnost: 7600 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 8533 kg
Pohonná jednotka
- 2× Pratt & Whitney R-2000-7
- Výkon motoru: 1350 hp (1007 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 765 km/h ve výšce 8534 m
- Dostup: 10 516 m
- Stoupavost: 219 m/min
- Dolet: 1 703 km
Výzbroj
- 6× 12,7mm kulomet
- 4× 20mm kanón
- 2× 500 kg pum
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |