Opat
Z Multimediaexpo.cz
(šablony) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 13. 7. 2013, 07:37
Opat je představený kláštera některých mužských řádů. Zpravidla stojí v čele opatství. Podobnou roli jako opat má u ženských řádů abatyše.
Obsah |
Původ a titul
Slovo opat je odvozeno z latinského abbas a to z hebrejského abba, otec. V prvních křesťanských stoletích to bylo uctivé oslovení, později čestný titul a od 6. století podle řehole Bendikta z Nursie označení představeného mnišské komunity. Titul a funkci opata užívají benediktini a další mužské řády, které vznikly jejich reformami (cisterciáci, trapisté atd.) a také premonstráti. Představení klášterů později vzniklých řeholních řádů a kongregací užívají místo toho označení převor, kvardián, probošt nebo rektor.
Funkce
Opat je svrchovaný představený s rozhodovací i soudní pravomocí, teprve od Tridentského koncilu (1545-1563) podléhá dozoru místního biskupa. Jen v některých otázkách, například při prodeji nebo koupi majetku, se musí poradit se svou komunitou. Opatem může být zvolen pouze kněz, volí ho všichni členové komunity, a to na doživotí, opat ovšem může rezignovat. Volbu potvrzuje biskup, který nově zvolenému opatovi také předává insignie jeho úřadu: berlu, prsten a mitru. Opatská hodnost patří mezi preláty, opat však nemá biskupské svěcení, a tedy ani jeho pravomoci.
Znak a atributy
Opatský znak je od pozdního středověku charakterizován černým širokým kloboukem, dvanácti černými uzlíky či třapci po stranách a svisle postavenou berlou za štítem. Na stuze pod štítem může být heslo.
Další významy
Opat primas je volený předseda shromáždění všech opatů benediktinského řádu. Ve středověku a v raném novověku se samostatnost kláštera zakládala na jeho nemovitém majetku, který opat spravoval a byl tudíž i světským pánem. Jako takový podléhal – podobně jako biskupové - svému lennímu pánovi, případně panovníkovi, který ho sám jmenoval. Proto se od raného středověku vyskytovali i laičtí opati, kteří někdy nebyli ani členy řádu a vykonávali pouze tuto světskou vládu. Za německé reformace si opati reformovaných klášterů ponechali svůj titul, časem se však označovali spíš jako preláti nebo probošti. Ve východních církvích odpovídá funkci opata igumen (hégúmenos) nebo archimandrita. Ve Francii se od 16. století opět oživil starý význam slova abbas a rozšířil se titul abbé jako zdvořilé oslovení (obvykle mladšího) kněze, který nemá žádnou zvláštní funkci.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |