Objekty z Redmondu - MS Cairo

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 10. 2011, 14:05 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (Nahrazení textu) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 14. 7. 2013, 18:44 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 14. 7. 2013, 18:44

Když Microsoft v září 1993 oficiálně představil Windows NT, skončil rok plný nadšeného očekávání a spekulací. Poslední Beta verze Windows NT uveřejněná v řijnu 1992 způsobila obrovskou odezvu, kterou si žádný odborný časopis neodvážil ignorovat.

S odstupem téměř jednoho roku je patrné ochladnutí počátečního nadšení a rozpaky uživatelů, kteří nevědí komu je systém vlastně určen. Mít doma počítač PC/486 s 24 MB RAM a velkým diskem není běžné ani ve Spojených státech. Navíc se ukázalo, že Windows NT používá objekty pouze v některých částech systému a má stále nedostatek vlastních optimalizovaných aplikací. Právě proto Microsoft uveřejnil své plány dalšího vývoje Windows platformy. Cílem Microsoftu je objektově orientovaný operační systém CAIRO, jenž bude rovněž obsahovat komponenty z předchozích systémů CHICAGO a DAYTONA.

Po Windows for Workgroups 3.11 se má v lednu 1995 objevit Windows 4.0 alias CHICAGO. Systém, který je opět očekáván s velkými nadějemi, poněvadž má jít o plně 32 bitový OS. Mezi jeho přednosti má patřit:

• Multithreading
• Preemptivní multitasking
• Integrované OLE 2.0
• Nové GUI s prvkami z OS/2, System 7 (Apple) a Motifu
• Explorer
• Technologie Plug and Play
• Přímý přístup k Novell Netware

Na počítači 386 se 4 MB RAM má poskytovat 80 % služeb Windows NT s odezvou rychlejší než má Windows 3.1 (viz. CHIP 2/94, str. 98). Uživatelské rozhraní (GUI) z Windows 4.0 bude použito v systému MS Cairo.

Na podzim 1994 by se měla objevit Windows NT 2.0 alias DAYTONA. Očekává se, že dojde k vyšší integraci objektové technologie do OS. Mezi jeho přednosti vůči Windows NT má patřit:

• Menší nároky na pamět RAM
• Podpora renomované OpenGL od Silicon Graphics
• Podpora platformy PowerPC
• Vylepšená podpora TCP/IP a IPX/SPX

Daytona je přímým předchůdcem systému Cairo. Hlavním přínosem této verze Windows NT je integrování OpenGL, což otevře dveře do arény CAD/CAM a pracovních stanic s 3D grafikou (viz. BAJT č.33, str. 61). Menší nároky na RAM zase umožní Microsoftu získat více zákazníků, jenž zatím vyčkávají.

Přibližně v prosinci 1994 by měla být uvolněna Beta verze Caira kvůli prvnímu seznámení vývojářům a potencionálních uživatelům. Někdy v létě 1995 by měla být expedována ostrá verze Caira pro platformu Intel a v druhé polovině roku i pro další platformy Mips, Digital Alpha a PowerPC.

Cairo bude uživatelům nabízet nové distribuované OLE 2.0 a objektový distribuovaný systém NT RPC jako výsledek desktop filozofie Microsoftu. K vytváření distribuovaných aplikací pro Cairo bude v OO budoucnosti sloužit budoucí verze vývojových nástrojů Visual Basic a Visual C++. MS Cairo se skládá ze čtyř základních komponentů:

1. Nové uživatelské rozhraní pocházející z CHICAGA s některými dalšími vlastnostmi pro distribuované výpočetní prostředí (DCE),např. objektový dotazovací nástroj Cairo Object Explorer nebo chytré Smart Folders, které si budou pamatovat umístění jednotlivých nástrojů i aplikací.
2. Objektově orientované aplikační prostředí (OOAE) složené z několika distribuovaných služeb, např. zabezpečení, souborové systémy, adresářové služby, replikace a registrování objektů. Všechny tyto služby budou, implementovány jako OLE objekty, využívat Component Object Model Caira (COM). COM má údajně být funkčně podobný distribuovaným objektům NeXTSTEPu (PDO). Rozdíly mezi uvedenými koncepty jsou však značné. Za prvé, COM je založen na Microsoftem vlastněné koncepci OLE 2.0. Za druhé, což je mnohem důležitější, Microsoft používá OLE pro lokální implementování schopnosti distribuovaných objektů spolupracovat se samotným systémem Cairo.
3. Zcela nový souborový systém Object File System (OFS), jehož úkolem bude kompletní přirozené skladování distribuovaných OLE objektů - jejich vlastností a dat. Součástí OFS by také měl být plně dynamický, distribuovaný index a objektový systém vyhledávání jmen. Cairo bude tedy mít celkem 7 souborových systémů:
   • FAT znamý z DOSu - (File Allocation Table)
   • HPFS známý z OS/2 - (High-Performance File System)
   • Vlastní systém NTFS - (New Technology File System)
   • CDFS z Yellow Book - (CD-ROM File System)
   • Komunikační NPFS - (Named Pipe File System)
   • Komunikační MSFS - (MailSlot File System)
   • A konečně nový OFS - (Object File System)
4. Příští verze Windows NT (zřejmě DAYTONA) bude tvořit základ operačního systému Cairo. Nové či optimalizované aplikace, jenž začnou využívat výhody distribuovaných objektů Caira, budou vyžadovat jako klienta systém CHICAGO či CAIRO. Uživatelé pracující s Windows 3.1 nebo Windows for Workgroups 3.11 nebudou mít možnost využívat distribuované objekty. Proto se přepokládá, že většina těchto uživatelů provede upgrade na Chicago.

Dnes již nikdo nepochybuje, že budoucnost patří objektově orientovaným OS. Stále však není jasné, kdo má být považován za horkého favorita.

• Windows NT nejsou OO operačním systémem. Microsoft nyní horečně pracuje na dokončení systémů Chicago a Daytona. Cairo se zatím běžnému uživateli schovává za horizontem.
• OS/2 verze 2.1 obsahuje objektově orientovaný Workplace Shell. Jestli se ho IBM rozhodne povýšit na samostatný operační systém nebo mu přizpůsobí jádro OS/2 však nikdo neví.
• Technicky nejdokonalejším je bezesporu NeXTSTEP 3.2 od firmy NeXT. Na objektech postavený OS má zatím přibližně 100 000 uživatelů. Na jaře 1995 by se měl objevit OpenStep, co by další verze NeXTSTEPu. I když má NeXT náskok před ostatními, není jasné zda zvládne marketingový souboj s Microsoftem až nastoupí Cairo.

Zatímco redaktoři odborných časopisů budou o budoucnosti spekulovat, nezbývá uživatelům než si do roku 1995 počkat na ten "pravý" operační systém.