Národní výbor (1945-1990)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 18. 7. 2013, 09:39

Platební výměra vyúčtovaná Teplickým národním výborem

Vyjádření o přidělení pozemku do užívání zahrady - Teplický národní výbor

Národní výbor (NV) byl v letech 1945 - 1990 orgán československé státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje, nebo země. Národní výbory měly své formálně volené orgány (plénum a rada NV – podobně jako dnešní orgány samosprávných celků „zastupitelstvo“ a „rada“). Názvem chtěly národní výbory navázat na československou tradici z období rané existence státu, kdy vznikaly tyto orgány jako nástroj nově ustanovené správy na území vznikajícího státu, ale defakto vznikla obdoba ruských sovětů.

Hierarchie

Národní výbory se označovaly a rozčleňovaly podle místa, kde působily. Přestože socialistický stát nerozlišoval mezi městem a vsí, rozlišení na obecní a městský národní výbor se tehdy používalo. Podle toho se také skutečně rozlišovalo, jestli daná obec měla status města. Dělení národních výborů bylo následující:

na úrovni měst, obcí a městských obvodů:
- místní národní výbor (MNV) - v obcích, a později připojených částech Prahy.
- městský národní výbor (MěNV).
- obvodní národní výbor (ONV, ObNV).
na úrovni okresů - okresní národní výbor (ONV).
v letech 1945-1948 také na úrovni zemské - zemský národní výbor (ZNV)
od roku 1949 byla zemská úroveň nahrazena úrovní krajskou - krajský národní výbor (KNV)
v letech 1949–1954 působil v některých městech jednotný národní výbor (JNV), který slučoval funkci městského národního výboru a okresního národního výboru
Praha měla Národní výbor hlavního města Prahy (NVP), Bratislava obdobně NVB.

Právní podklad k zakládání národních výborů byl dán ústavním dekretem prezidenta republiky ze dne 4. prosince 1944. Ten pojímal národní výbory jako orgány prozatimní, pro přechodné období (s národními výbory nesouhlasil londýnský exil, protože odporovaly principům prvorepublikové správy, naopak byly prosazovány moskevským komunistickým exilem). Definitivní platnost ustanovení národních výborů byla potvrzena ústavou z roku 1948: „Článek X: Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod lidu jsou národní výbory“. V čele NV stál předseda, od roku 1948 zásadně člen KSČ. Národní výbory sloužily jako prodloužená ruka pro výkon centrálního řízení ekonomiky a celé společnosti až na místní úroveň. Principy samosprávy byly notně okleštěny a rozhodování se dělo v duchu tzv. demokratického centralismu. V zásadě šlo o to, že se vždy a na všech úrovních deklarovalo plnění „usnesení x-tého sjezdu KSČ“. Nová soustava národních výborů byla zavedena od 17. května 1954.^[1]

12/1954 Sb. Ústavní zákon o národních výborech
13/1954 Sb. Zákon o národních výborech
14/1954 Sb. Zákon o volbách do národních výborů

Reference

↑ Sbírka zákonů republiky Československé, částka 6/1954, vydána 9. března 1954

Bibliografie

RATAJOVÁ, Jana; RATAJ, Tomáš. Národní výbory. Pokus o nový model veřejné správy (1945–1989). In Osm set let pražské samosprávy. Sborník příspěvků z 18. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy. Praha : Scriptorium, 2002. ISBN 80-86197-38-7. s. 183–195.
MIKULE, Vladimír. Národní výbory a správní soudnictví v letech 1945 a 1948. In Vývoj práva v Československu v letech 1945–1989. Sborník příspěvků. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0863-4. s. 846–850.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Sbírka zákonů republiky Československé, částka 6/1954, vydána 9. března 1954

[1]