Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Nedohub zlatovýtrusný
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
+ | [[Soubor:Boletus chrysenteron qtl1.jpg|thumb|240px|Nedohub zlatovýtrusný likviduje Hřiba žlutomasého]] | ||
+ | [[Soubor:2012-07-10 Xerocomellus chrysenteron Hypomyces chrysospermus crop.jpg|thumb|240px|Nedohub zlatovýtrusný (vlevo) a zdravý Hřib žlutomasý (vpravo)]] | ||
'''Nedohub zlatovýtrusný''' (''Hypomyces chrysospermus''), též '''nedohub zlatovýtrusý''' či '''prašnička zlatožlutá'''<ref>[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id59743/ BioLib - Hypomyces chrysospermus (nedohub zlatovýtrusný)]</ref> je [[parazit]]ická [[vřeckovýtrusná houba]] rostoucí na [[hřib]]ech, kde vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Je rozšířený v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], ale také v západní [[Austrálie|Austrálii]]. Na rozdíl od příbuzné houby ''[[Hypomyces lactifluorum]]'' je nejedlý. | '''Nedohub zlatovýtrusný''' (''Hypomyces chrysospermus''), též '''nedohub zlatovýtrusý''' či '''prašnička zlatožlutá'''<ref>[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id59743/ BioLib - Hypomyces chrysospermus (nedohub zlatovýtrusný)]</ref> je [[parazit]]ická [[vřeckovýtrusná houba]] rostoucí na [[hřib]]ech, kde vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Je rozšířený v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], ale také v západní [[Austrálie|Austrálii]]. Na rozdíl od příbuzné houby ''[[Hypomyces lactifluorum]]'' je nejedlý. | ||
== Taxonomie == | == Taxonomie == | ||
- | Nedohub zlatovýtrusný byl poprvé popsán [[Francie|francouzskými]] mykology bratry | + | Nedohub zlatovýtrusný byl poprvé popsán [[Francie|francouzskými]] mykology bratry Louisem René a Charlese Tulasnem v roce 1860. [[Druhové jméno]] je odvozeno ze starořeckého ''chryse-'' "zlatý", a ''sperma'' "semeno".<ref name=Liddell1980>Liddell, Henry George and Robert Scott. A Greek-English Lexicon (Abridged Edition). United Kingdom: Oxford University Press, 1980. ISBN 0-19-910207-4.</ref> |
- | Nedohub zlatovýtrusný patří do rodu parazitických vřeckovýtrusných hub, jejichž druhy infikují různé druhy hub. Například ''H. lactifluorum'' napadá houby z čeledi [[Holubinkovité|holubinkovitých]] (''Russulaceae''), ''H. copletus'' a ''H. transformans'' [[Klouzek|klouzky]] (''Suillus''), ''H. melanocarpus'' především [[hřib žlučník]], jiné nedohuby postihují širší škálu hub.<ref> | + | Nedohub zlatovýtrusný patří do rodu parazitických vřeckovýtrusných hub, jejichž druhy infikují různé druhy hub. Například ''H. lactifluorum'' napadá houby z čeledi [[Holubinkovité|holubinkovitých]] (''Russulaceae''), ''H. copletus'' a ''H. transformans'' [[Klouzek|klouzky]] (''Suillus''), ''H. melanocarpus'' především [[hřib žlučník]], jiné nedohuby postihují širší škálu hub.<ref>Douhan GW, Rizzo DM. Host-parasite relationships among bolete infecting Hypomyces species. Mycological Research. 2003, roč. 107, čís. Pt 11, s. 1342–49. PMID 15000236.</ref> |
== Popis == | == Popis == | ||
- | + | Nedohub zlatovýtrusný infikuje hřiby, zpočátku tvoří tenkou bělavou vrstvu, která poté zezlátně a nakonec nabývá červenohnědý puchýřkovitý vzhled. Maso hřibu měkne a ve třetí fázi napadení [[Hniloba|hnije]]. Tento nedohub může napadat jeden nebo více druhů hřibů, ale také [[čechratka|čechratky]] a [[kořenovec|kořenovce]].<ref name="arora86">ARORA, David. Mushrooms demystified: a comprehensive guide to the fleshy fungi. 2nd. vyd. Berkeley: Ten Speed Press, 1986.<br />ISBN 0-89815-169-4. S. 883.</ref> | |
- | Nedohub zlatovýtrusný infikuje hřiby, zpočátku tvoří tenkou bělavou vrstvu, která poté zezlátně a nakonec nabývá červenohnědý puchýřkovitý vzhled. Maso hřibu měkne a ve třetí fázi napadení [[Hniloba|hnije]]. Tento nedohub může napadat jeden nebo více druhů hřibů, ale také [[čechratka|čechratky]] a [[kořenovec|kořenovce]].<ref name="arora86"> | + | |
Výtrusy jsou oválné a v bílé fázi mají hladký povrch. Měří 10-30 μm na délku a mají průměr 5–12 μm. Ve žluté fázi mají strupovitou, tlustští stěnu a kulatý tvar s průměrem 10–25 μm. Tyto dvě fáze jsou asexuální, [[Pohlavní rozmnožování|sexuální]] je až fáze třetí, konečná. Tehdy jsou výtrusy válcovité, mají délku 25–30 μm a průměr 5–6 μm.<ref name="arora86"/> | Výtrusy jsou oválné a v bílé fázi mají hladký povrch. Měří 10-30 μm na délku a mají průměr 5–12 μm. Ve žluté fázi mají strupovitou, tlustští stěnu a kulatý tvar s průměrem 10–25 μm. Tyto dvě fáze jsou asexuální, [[Pohlavní rozmnožování|sexuální]] je až fáze třetí, konečná. Tehdy jsou výtrusy válcovité, mají délku 25–30 μm a průměr 5–6 μm.<ref name="arora86"/> | ||
== Rozšíření a výskyt == | == Rozšíření a výskyt == | ||
- | ''Hypomyces chrysospermus'' je rozšířen v Severní Americe<ref name="arora86"/> a v Evropě, ke je hojný.<ref name=Phillips06> | + | ''Hypomyces chrysospermus'' je rozšířen v Severní Americe<ref name="arora86"/> a v Evropě, ke je hojný.<ref name=Phillips06>Roger Phillips. Mushrooms. [s.l.]: Pan MacMillan, 2006. ISBN 0-330-44237-6. S. 352.</ref> Běžně je rozšířen také v jihozápadní části západní Austrálie, kde se objevuje v lesích a pobřežní vegetaci.<ref>ROBINSON, Richard. Fungi of the South-West Forests. Perth, Western Australia: Department of Conservation and land Management, 2003.<br />ISBN 0-730-75528-2. S. 68–69.</ref> |
== Jedlost == | == Jedlost == | ||
Řádka 21: | Řádka 22: | ||
<references/> | <references/> | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
+ | {{Flickr|Hypomyces+chrysospermus}}{{Commonscat|Hypomyces chrysospermus}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Masenkovité]] | [[Kategorie:Masenkovité]] | ||
[[Kategorie:Jedovaté houby]] | [[Kategorie:Jedovaté houby]] | ||
[[Kategorie:Parazitické houby]] | [[Kategorie:Parazitické houby]] |
Aktuální verze z 4. 6. 2018, 09:35
Nedohub zlatovýtrusný (Hypomyces chrysospermus), též nedohub zlatovýtrusý či prašnička zlatožlutá[1] je parazitická vřeckovýtrusná houba rostoucí na hřibech, kde vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Je rozšířený v Evropě a Severní Americe, ale také v západní Austrálii. Na rozdíl od příbuzné houby Hypomyces lactifluorum je nejedlý.
Obsah |
Taxonomie
Nedohub zlatovýtrusný byl poprvé popsán francouzskými mykology bratry Louisem René a Charlese Tulasnem v roce 1860. Druhové jméno je odvozeno ze starořeckého chryse- "zlatý", a sperma "semeno".[2]
Nedohub zlatovýtrusný patří do rodu parazitických vřeckovýtrusných hub, jejichž druhy infikují různé druhy hub. Například H. lactifluorum napadá houby z čeledi holubinkovitých (Russulaceae), H. copletus a H. transformans klouzky (Suillus), H. melanocarpus především hřib žlučník, jiné nedohuby postihují širší škálu hub.[3]
Popis
Nedohub zlatovýtrusný infikuje hřiby, zpočátku tvoří tenkou bělavou vrstvu, která poté zezlátně a nakonec nabývá červenohnědý puchýřkovitý vzhled. Maso hřibu měkne a ve třetí fázi napadení hnije. Tento nedohub může napadat jeden nebo více druhů hřibů, ale také čechratky a kořenovce.[4]
Výtrusy jsou oválné a v bílé fázi mají hladký povrch. Měří 10-30 μm na délku a mají průměr 5–12 μm. Ve žluté fázi mají strupovitou, tlustští stěnu a kulatý tvar s průměrem 10–25 μm. Tyto dvě fáze jsou asexuální, sexuální je až fáze třetí, konečná. Tehdy jsou výtrusy válcovité, mají délku 25–30 μm a průměr 5–6 μm.[4]
Rozšíření a výskyt
Hypomyces chrysospermus je rozšířen v Severní Americe[4] a v Evropě, ke je hojný.[5] Běžně je rozšířen také v jihozápadní části západní Austrálie, kde se objevuje v lesích a pobřežní vegetaci.[6]
Jedlost
Nehodub zlatovýtrusný není jedlý a může být jedovatý.[4][5]
Reference
- ↑ BioLib - Hypomyces chrysospermus (nedohub zlatovýtrusný)
- ↑ Liddell, Henry George and Robert Scott. A Greek-English Lexicon (Abridged Edition). United Kingdom: Oxford University Press, 1980. ISBN 0-19-910207-4.
- ↑ Douhan GW, Rizzo DM. Host-parasite relationships among bolete infecting Hypomyces species. Mycological Research. 2003, roč. 107, čís. Pt 11, s. 1342–49. PMID 15000236.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 ARORA, David. Mushrooms demystified: a comprehensive guide to the fleshy fungi. 2nd. vyd. Berkeley: Ten Speed Press, 1986.
ISBN 0-89815-169-4. S. 883. - ↑ 5,0 5,1 Roger Phillips. Mushrooms. [s.l.]: Pan MacMillan, 2006. ISBN 0-330-44237-6. S. 352.
- ↑ ROBINSON, Richard. Fungi of the South-West Forests. Perth, Western Australia: Department of Conservation and land Management, 2003.
ISBN 0-730-75528-2. S. 68–69.
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |