Šablona:Článek dne HL/2022/15

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 1. 2024, 17:34

Strakapoud velký (Dendrocopos major) je široce rozšířený šplhavec z čeledi datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.

U pohlaví je přitom vyvinut nápadný pohlavní dimorfismus, samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.
Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie, na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 poddruhů. Jeho přirozeným biotopem jsou lesy všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V České republice je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem řádu šplhavců.

Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí bezobratlí živočichové, občas plení i hnízda jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé plody. Hnízdí v dutinách stromů, které si sám hloubí. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.

Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako špaček, dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g. Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý zobák s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým jazykem, který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.

Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný sexuální dimorfismus – samci mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco samice tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.

Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva poddruhy. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (D. major pinetorum) zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (D. major major), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem.

Na rozdíl od ostatních druhů strakapoudů žijících v ČR má samec na hlavě pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají strakapoud prostřední, strakapoud malý a strakapoud bělohřbetý. Od strakapouda jižního ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u strakapouda jižního jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i samice těchto dvou druhů, kterým červený proužek na hlavě chybí.

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 '''<big>[[Strakapoud velký]]</big>''' ([[Strakapoud velký|Dendrocopos major]]) je široce rozšířený šplhavec z&nbsp;[[Čeleď|čeledi]] datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s&nbsp;červenými spodními krovkami ocasními.
-U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i&nbsp;červený týl.
+U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i&nbsp;červený týl.<br />Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s&nbsp;výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14&nbsp;[[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V&nbsp;[[Česká republika|České&nbsp;republice]] je&nbsp;pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)|řádu]] šplhavců.
-Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s&nbsp;výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14&nbsp;[[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách.
+Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v&nbsp;jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí|bezobratlí živočichové]], občas plení i&nbsp;[[hnízdo|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)|plody]]. Hnízdí v&nbsp;dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.
-V&nbsp;[[Česká republika|České&nbsp;republice]] je&nbsp;pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)|řádu]] šplhavců.
-Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v&nbsp;jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí|bezobratlí živočichové]], občas plení i&nbsp;[[hnízdo|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)|plody]]. Hnízdí v&nbsp;dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí většinou vysoko ve ztrouchnivělých stromech. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.
 Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný|špaček]], dorůstá 22–23&nbsp;cm, v&nbsp;rozpětí křídel měří 34–39&nbsp;cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90&nbsp;g.
 Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z&nbsp;nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K&nbsp;rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s&nbsp;velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k&nbsp;získání kořisti i&nbsp;ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i&nbsp;velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.
-Svrchu je strakapoud velký převážně černý s&nbsp;výraznými bílými znaky na křídlech v&nbsp;podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U&nbsp;pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost|samci]]&nbsp;mají&nbsp;výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u&nbsp;nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.
+Svrchu je strakapoud velký převážně černý s&nbsp;výraznými bílými znaky na křídlech v&nbsp;podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U&nbsp;pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost|samci]]&nbsp;mají&nbsp;výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.
-Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s&nbsp;krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D.&nbsp;major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D.&nbsp;major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a&nbsp;na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s&nbsp;hnědavým nádechem. {{Nowrap|Jejich zobák je o&nbsp;něco silnější}}.
+Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s&nbsp;krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D.&nbsp;major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D.&nbsp;major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a&nbsp;na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s&nbsp;hnědavým nádechem.
 Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)|druh]]ů strakapoudů žijících v&nbsp;[[Česká republika|ČR]] má [[Pohlavnost|samec]] na [[hlava (anatomie)|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].
 Od&nbsp;[[strakapoud jižní|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u&nbsp;[[strakapoud jižní|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i&nbsp;[[Pohlavnost|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>
-Strakapoud velký je široce rozšířený šplhavec. Jeho areál rozšíření pokrývá celou [[Evropa|Evropu]] s&nbsp;výjimkou [[Island]]u, severu [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]] a [[Irsko|Irska]]. Početně zasahuje také na [[Asie|asijský kontinent]], kde obývá široký pruh v&nbsp;rozmezí od její západní části až po [[Čína|Čínu]] a [[Japonsko]], izolovaně obývá i&nbsp;severozápad&nbsp;Afriky. Velikost jeho globálního areálu rozšíření není vzhledem k&nbsp;jeho značné velikosti vyhodnocena, přesně vyčíslena není ani jeho globální populace, která čítá {{Nowrap|na 73 500 000 – 216 000 000 jedinců}}. V&nbsp;Evropě, která pokrývá 25–49 % jeho globálního rozsahu, se jedná o&nbsp;vůbec nejhojnějšího strakapouda. Počet hnízdících ptáků je zde odhadován na 12–18 mil. párů. V&nbsp;současné době není nijak viditelně ohrožen
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>