Moudivláček lužní

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) je malý zpěvný pták z čeledi moudivláčkovití.

Obsah

1 Popis
2 Rozšíření
3 Chování
4 Souřadnice
5 Externí odkazy

Popis

Délka těla: 11 cm
Rozpětí křídel: 16 - 17,5 cm
Hmotnost: 9 g

Moudivláček lužní je nápadný pták se zavalitým tělem, poměrně krátkým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Má rezavohnědý hřbet, šedobílé letky, černobílý ocas, černé končetiny, růžovobílý zobák, hnědobílé břicho, bílou hlavu s výraznou černou obličejovou masku, která bývá u samců o něco větší než u samic. Mladí ptáci černou masku postrádají a hlavu mají zcela šedohnědou.

Rozšíření

Poměrně hojně se vyskytuje v západní Asii, ve střední, jižní a východní Evropě, odkud se v poslední době pomalu šíří směrem na západ. V Evropě zaujímá celkovou plochu 1 - 10 000 000 km², na které žije odhadem v současné době více jak 420 - 840 000 jedinců. V posledních 10 letech však jeho početnost klesla o celých 30 %, což má na svědomí především ztráta přirozeného biotopu.^[1] V České republice se jedná o ohroženého letního hosta, který se u nás zdržuje od dubna do října, kdy migruje do jihozápadní Evropy a na pobřeží Středozemního moře.^[2] Nejhojněji se přitom vyskytuje v Polabí, Podkrušnohoří, jihočeské rybniční pánvi, jižní a střední Moravě a na Ostravsku.^[3] Obývá rašeliniště a vlhké listnaté lesy v blízkosti vodních toků, bažin, rybníků a jezer s dostatečně zarostlými břehy.

Chování

Moudivláček lužní je skrytě žijící pták. Nejčastěji můžeme tedy jeho přítomnost zaznamenat díky hlasu. Ozývá se tenkým a protáhlým, pomalu klesajícím „síííh“, které je o něco protáhlejší a slabší než volání strnada rákosního. Podobně jako sýkory je velice hbitý a neustále poskakuje a přelétává z jednoho místa na druhé.

Samec při stavbě hnízda

Živí se především drobným hmyzem, pavoukovci a občas i semeny různých druhů rákosu. Samec během května postaví zvláštní hnízdo, zavěšené na větvi stromu nebo na rákosu, které je u vrcholu zúžené a dole kulovité se vstupním otvorem na jedné straně. Jako stavební materiál slouží nejčastěji chmýří semen listnatých stromů. Během doby, kdy samec toká, samice poletují kolem a vybírají si hnízdo, do kterého nakladou vejce. Ročně mívá jednu až tři snůšky po 1 - 8 vejcích o velikosti 14 × 10 mm. Na vejcích sedí 13 až 14 dní většinou pouze samice, byly však zaznamenány i případy, kdy se na zahřívání vejcí podílel i samec. Mláďata poprvé vylétávají z hnízda ve 20. dni života, ale ještě několik dnů v něm nocují.

Souřadnice

↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52066/all
↑ Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
↑ Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.

Externí odkazy

Biolib

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Remiz pendulinus

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.iucnredlist.org/search/details.php/52066/all

[1] Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1

[2] Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 25: / Řádka 25: @@
 == Rozšíření ==
 Poměrně hojně se vyskytuje v západní Asii, ve [[střední Evropa|střední]], [[jižní Evropa|jižní]] a [[východní Evropa|východní Evropě]], odkud se v poslední době pomalu šíří směrem na západ. V Evropě zaujímá celkovou plochu 1 - 10 000 000 km<sup>2</sup>, na které žije odhadem v současné době více jak 420 - 840 000 jedinců. V posledních 10 letech však jeho početnost klesla o celých 30 %, což má na svědomí především ztráta přirozeného [[biotop]]u.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52066/all</ref>
-V [[Česko|České republice]] se jedná o ohroženého letního hosta, který se u nás zdržuje od [[duben|dubna]] do [[říjen|října]], kdy [[migrace|migruje]] do jihozápadní Evropy a na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]].<ref>Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1</ref> Nejhojněji se přitom vyskytuje v [[Polabí]], [[Podkrušnohoří]], [[jihočeská rybniční pánev|jihočeské rybniční pánvi]], jižní a střední [[Morava|Moravě]] a na Ostravsku.<ref>Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice'', Praha, Aventinum.</ref>
+V [[Česká republika|České republice]] se jedná o ohroženého letního hosta, který se u nás zdržuje od [[duben|dubna]] do [[říjen|října]], kdy [[migrace|migruje]] do jihozápadní Evropy a na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]].<ref>Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1</ref> Nejhojněji se přitom vyskytuje v [[Polabí]], [[Podkrušnohoří]], [[jihočeská rybniční pánev|jihočeské rybniční pánvi]], jižní a střední [[Morava|Moravě]] a na Ostravsku.<ref>Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice'', Praha, Aventinum.</ref>
 Obývá [[rašeliniště]] a vlhké [[listnatý les|listnaté lesy]] v blízkosti vodních toků, [[bažina|bažin]], rybníků a jezer s dostatečně zarostlými břehy.
 == Chování ==