STS-101

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 13. 3. 2025, 17:33

Oficiální fotografie posádky STS-101

STS-101 byla mise amerického raketoplánu Atlantis k Mezinárodní vesmírné stanici. Jednalo se o 98. let raketoplánu a 21. let raketoplánu Atlantis. Cílem desetidenní mise byla doprava zásob na stanici. Start mise byl třikrát opožděn kvůli silnému větru v místě startu. Raketoplán uskutečnil 155 obletů Země. Uskutečnil se jeden výstup do otevřeného vesmíru.

Posádka

James D. Halsell, Jr. (5) – velitel
Scott J. Horowitz (3) – pilot
Mary E. Weberová (2) – specialista mise
Jeffrey N. Williams (1) – specialista mise
James S. Voss (4) – specialista mise
Susan J. Helmsová (4) – specialista mise
Jurij V. Usačov (3) – specialista mise

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Výstupy do vesmíru (EVA)

EVA 1: 22. května, 2000 - 6 h, 44 m (Voss, Williams)

Průběh mise

Skleněný kokpit byl poprvé použit právě při misi STS-101.

K setkání raketoplánu s ISS došlo v neděli 21. května 2000 v 04:31 UT. Ještě před vstupem astronautů na palubu ISS se uskutečnil jeden výstup do vesmíru (EVA). Během něj Voss a Williams připevnili na povrch ISS americký manipulátor (jeřáb) OTD. Ten byl totiž během své původní instalaci zajištěn nedokonale. Astronauti také dokončili instalaci ruského manipulátoru Strela na adaptéru mezi moduly Unity a Zarja. Poté vyměnili na modulu Unity jednu ze dvou antén ECOMM. Pro ulehčení budoucích operací vně stanice připevnili Voss a Williams na povrch ISS osm nových madel.

Následující den vstoupila posádka raketoplánu do ISS. Jako první do stanice vstoupili Helmsová, Usačov a Voss, kteří by měli v příštím roce vytvořit druhou základní posádku ISS. Astronauti vyměnili dvě ze šesti baterií, instalovali nové potrubí, které pomohlo zlepšit cirkulaci atmosféry. Také odebrali vzorky atmosféry k pozdější analýze.

V dalších dnech astronauti přenášeli náklad na ISS a prováděli na stanici opravy. V modulu Zarja vyměnili 4 baterie a požární hlásiče, paměť v telemetrickém systému (u které končila záruční doba) a v neposlední řadě naplnili čtyři plastikové vaky (každý o objemu 45 litrů) vodou. Celkem bylo přeneseno přes 1000 kg nákladu.

Posledním úkolem mise STS 101 bylo zvýšení dráhy komplexu ISS. K němu došlo 25. května 2000. Raketoplán pomocí motorků RCS „zvedl“ ISS o zhruba 40 km. Během celkem 3 manévrů byl ISS naveden na novou oběžnou dráhu ve výši 372 × 380 km. Následujícího dne se Atlantis od ISS odpojil a po provedení inspekčního obletu se vydal na sestupnou dráhu k Zemi. Na ranveji 15 Kennedyho vesmírného střediska přistál úspěšně 29. května 2000 v 8:20 hodin SELČ.

Mise STS-101 byla první, kdy se do vesmíru vypravil raketoplán se skleněným kokpitem.

Reference

Malá encyklopedie kosmonautiky

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-101

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-101

Raketoplán Atlantis (OV-104)
STS-51J • STS-61B • STS-27 • STS-30 • STS-34 • STS-36 • STS-38 • STS-37 • STS-43 • STS-44 • STS-45 • STS-46 • STS-66 • STS-71 • STS-74 • STS-76 • STS-79 • STS-81 • STS-84 • STS-86 • STS-101 • STS-106 • STS-98 • STS-104 • STS-110 • STS-112 • STS-115 • STS-117 • STS-122 • STS-125 • STS-129 • STS-132 • STS-135

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
    předcházející  = [[STS-99]]|
    následující    = [[STS-106]]
-}}
+}}[[Soubor:STS-101 crew.jpg|thumb|230px|Oficiální fotografie posádky STS-101]]
 '''STS-101''' byla mise [[Spojené státy americké|amerického]] [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]. Jednalo se o 98. let raketoplánu a 21. let raketoplánu Atlantis. Cílem desetidenní mise byla doprava zásob na stanici. Start mise byl třikrát opožděn kvůli silnému větru v místě startu. Raketoplán uskutečnil 155 obletů Země. Uskutečnil se jeden [[Výstup do vesmíru|výstup do otevřeného vesmíru]].
@@ Řádka 31: / Řádka 31: @@
 ==Průběh mise==
+[[Soubor:STSCPanel.jpg|thumb|230px|[[Skleněný kokpit]] byl poprvé použit právě při misi STS-101.]]
 K setkání raketoplánu s ISS došlo v neděli [[21. květen|21. května]] 2000 v 04:31 UT. Ještě před vstupem astronautů na palubu ISS se uskutečnil jeden [[výstup do vesmíru]] (EVA). Během něj Voss a Williams připevnili na povrch ISS americký manipulátor (jeřáb) [[OTD]]. Ten byl totiž během své původní instalaci zajištěn nedokonale. Astronauti také dokončili instalaci ruského manipulátoru [[Strela]] na adaptéru mezi moduly [[Unity]] a [[Zarja]]. Poté vyměnili na modulu Unity jednu ze dvou antén [[ECOMM]]. Pro ulehčení budoucích operací vně stanice připevnili Voss a Williams na povrch ISS osm nových [[madlo|madel]].
@@ Řádka 40: / Řádka 41: @@
 Mise STS-101 byla první, kdy se do vesmíru vypravil raketoplán se skleněným kokpitem.
-[[Soubor:STSCPanel.jpg|thumb|[[Skleněný kokpit]] byl poprvé použit právě při misi STS-101.]]
 ==Reference==
@@ Řádka 50: / Řádka 50: @@
-{{Expedice ISS}}{{Flickr|STS101}}{{Commonscat|STS-101}}{{Raketoplán Atlantis}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|STS101}}{{Commonscat|STS-101}}{{Raketoplán Atlantis}}{{Expedice ISS}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Mise Space Shuttle]]